Když si jako zaměstnanec přivyděláváte a celkové „nezaměstnanecké“ příjmy nepřesáhnou 6 000 korun za rok, nemusíte daňové přiznání vůbec řešit. Do šesti tisíc je přivýdělek „beztrestný“. Stejně tak když si přivyděláte dohodami, z kterých zaměstnavatel srazí takzvanou srážkovou daň.
Když si však jako zaměstnanci přivyděláte víc, vyplňování daňového přiznání vás nemine. Vyplnit růžový formulář budete muset i v situaci, když máte nějakou příležitostnou činnost, dostali jste od někoho cizího hodnotný dar, koupili jste pozemek a obratem ho se ziskem prodali.
Nebyli bychom však v Česku, kdyby vše bylo jednoznačné. U některých typů přivýdělku můžete mít příjmy až třicet tisíc korun a daně řešit nemusíte. Jak je to možné? Zákonná výjimka se týká pouze příjmů, které zákon uvádí v § 10. Jmenují se „ostatní příjmy“. Tyto „ostatní příjmy“ se dále dělí na sedm kategorií, jednou z nich je „příležitostná činnost“, označuje se písmenem A. V ní se uvádí například příjmy z příležitostného prodeje vlastních výrobků, nepravidelného zapůjčování movitých věcí nebo prodeje přebytků ze zahrádky.
Daňové přiznání za rok 2018: využijte chytré interaktivní formuláře |
Tyto ostatní příležitostné příjmy se do daňového přiznání nemusí uvádět, pokud nepřesáhnou 30 tisíc korun za rok. Důležité je zvážit onu příležitostnost. Ačkoli vám připadá příležitostné, když jednou za měsíc upečete na zakázku dort, daňový zákon už v takovém konání vidí pravidelnost. Měli byste si vyřídit živnostenské oprávnění a mít pečení dortů jako podnikání, byť třeba jako přivýdělek k výplatě od zaměstnavatele.
Podobně to platí i o všech prodejích vlastnoručních výrobků na internetových tržištích – takže všechny šijící, tkající, pletoucí, drátkující maminky na rodičovské, které na fler.cz prodají jednou za čas svůj výrobek, by měly mít živnost. Obdobně to platí o těch, kdo nakupují ve světě něco levně a v tuzemsku prodávají dráž. Ať už jde o bavlněná trika, značkové boty či bižuterní komponenty.
Příjmy nejsou zisk
A další pozor – jde o příjmy, nikoli o zisk. Takže když uděláte někomu webové stránky a naúčtujete si 29 999 korun, nic přiznávat nemusíte. Když někomu vyrobíte kuchyňskou skříňku, řeknete si o 30 100 korun s tím, že materiál vás přišel na 20 tisíc, budete muset daňové přiznání podat, ačkoli zisk byl jen
10 100 korun.
U včelařů je to jinak
Včelařit se nedá „příležitostně“, přesto mají zájmoví včelaři velkou úlevu. Příjmy z jejich činnosti se počítají do „ostatních příležitostných příjmů“, a co víc, mají jinou hranici příjmů, které je třeba přiznat. Včelaři, kteří neprodávají nic jiného než med (tedy neobchodují s voskem, oddělky, medovinou ...) a nemají víc než 60 úlů, nemusejí daně nijak řešit.
Bere se to prostě tak, že výnos z jednoho úlu je 500 korun na rok. V praxi však bývá výnos z prodeje u 60 úlů vyšší, takže i třicetitisícová hranice může být překročena. Kdo však má úlů víc, či prodává jiné věci než med, ten musí příjmy ke zdanění přiznat.
Když něco prodáte
Představte si situaci: mám 120 kilogramů a tomu odpovídá můj šatník. Pak se však odhodlám k radikální změně životního stylu a zhubnu na polovinu. No co však s tím oblečením? Třeba jsou to samé pěkné i značkové věci. Když v takovém případě svůj majetek prodáte, nebudete finančnímu úřadu nic hlásit.
Koupili jste za zdaněné peníze, teď jste prodali, byly to vaše osobní věci. Pozor však, pokud budete opakovaně inzerovat a prodávat luxusní společenské šaty velikosti XXL, může úřad nabýt dojmu, že nejde o zhubnutí a následný prodej, ale o skryté podnikání.
A opět jsou tu výjimky. Oblečení, nevhodný kuchyňský mixér nebo knihu, kterou už nechcete. To vše můžete prodat třeba druhý den poté, co jste si věc koupili. Pokud byste však koupili auto, loď či letadlo, můžete je sice také prodat obratem, ale transakci musíte uvést v daňovém přiznání, a kdybyste na ní vydělali, zaplatíte ze zisku patnáctiprocentní daň z příjmů. A daň zaplatíte třeba i z vydělané tisícovky – prodej movitého majetku totiž není příjmem příležitostným (písmeno A), ale prodejem movitých věcí (písmeno C). Jestli však budete prodávat až po roce od nabytí dané věci, daně opět řešit nemusíte.
Ještě o něco složitější je to s prodejem nemovitosti. Představte si, že prodáváte byt. Pokud jste v něm bydleli alespoň dva roky (nebo ho vlastnili pět let a třeba jste ho pronajímali), daň z příjmů se vás týkat nebude. A to ani tehdy, když prodáváte se ziskem.
Co když byt zdědíte? Vůbec ho nepotřebujete, protože je na druhém konci republiky, pronajímat ho nechcete, ale moc by se vám hodily ty dva miliony, které byste za něj mohli utržit. Pokud ten, po kom jste byt zdědili, vyhověl výše uvedenému časovému testu (bydlím 2 roky nebo vlastním 5 let), nemusíte se daní obávat. To platí pouze v případě dědictví, pokud jste nemovitost koupili, počítá se časový test ode dne koupě.
Obávané dodanění
Výhodou životního či penzijního pojištění je, že o jejich platby lze snížit základ daně a zároveň platby, které odvádí zaměstnavatel, jsou osvobozené od daně. Je třeba vzít v úvahu, že v případě předčasného zrušení smlouvy dochází k porušení podmínek, osvobození zaniká a uplatněná výhoda se stává příjmem a je třeba dodanit uplatněné slevy například za deset let zpátky, úpravou základu daně v období, kdy došlo k porušení podmínek.
Uplatněná sleva musí být vypořádaná vždy, za platby zaměstnavatele do roku 2015 daň vypořádávala pojišťovna ve vyúčtování, od roku 2016 musí úpravu provést každý sám. Jde o osvobozené příspěvky, nikoli o celkové platby. Výši příspěvků sdělí pojišťovna nebo mzdová účtárna.
Když pracuji „na dohodu“
Jestliže jste se zaměstnavatelem uzavřeli dohodu o provedení práce, odvede za vás při výdělku do deseti tisíc korun měsíčně automaticky on takzvanou srážkovou daň.
Vy se pak můžete rozhodnout. Buď nemusíte dělat nic, nebo příjmy i sraženou daň uvedete do daňového přiznání. Ta druhá varianta se hodí pro ty, jejichž zdanitelné příjmy (ze zaměstnání, podnikání, pronájmu...) nebyly vysoké a oni tak nevyčerpali celou slevu na poplatníka. Díky této slevě se jim sražená daň může vrátit.
Hodí se pro penzisty, studenty, lidi na rodičovské, ty, kdo nepracovali celý rok. Postup je vhodný i pro ty, kdo třeba mají nízké příjmy a potřebují je navýšit, aby dosáhli na limit 73 200 korun ročních příjmů, které jsou třeba k získání nároku na daňový bonus za dítě.
Pozor, ačkoli se srážková daň podle obdobných pravidel sráží i u honorářů, tak srážky a příjmy za honoráře do daňového přiznání zahrnout nelze.
Kdy musíte sami podávat přiznání:
- Jste zaměstnaní, ale vaše ostatní výdělky, například z pronájmu, přesáhly 6 000 korun ročně.
- Pokud máte jednoho hlavního zaměstnavatele a současně ve stejném období i jiné příjmy ze závislé činnosti – nejčastěji dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce, pokud je daň z nich daní zálohovou.
- Nejste zaměstnáni a máte příjem z podnikání, pronájmu či z takzvaných ostatních činností vyšší než 15 000 Kč za rok. Týká se to např. důchodců, studentů, lidí na rodičovské.
- Vykazujete ztrátu z podnikání – sice jste neměli zisk ani 15 000 Kč, ale o ztrátu si budete chtít zvýšit výdaje v následujícím období.
- Dostáváte příjmy ze zahraničí a zároveň i z činnosti v tuzemsku.
- Máte příjmy jen od zaměstnavatele, ale v roce 2018 máte základ daně vyšší než 1 438 992 Kč a budete platit solidární daň.
- Pokud jste OSVČ, v roce 2018 jste neměli příjmy z této činnosti a nemáte ani žádné jiné, oznamte to svému správci daně podáním nulového přiznání nebo alespoň prohlášením, že jste v roce 2018 neměli žádné zdanitelné příjmy.
- Dědili jste, nebo jste dostali dar hodnotnější než 15 000 Kč od někoho nepříbuzného.
- Vyhráli jste v loterii a její organizátor daň neodvedl.
- Obdrželi jste pojistné plnění, které je náhradou mzdy (například u pracovního úrazu).
- Máte příjmy z prodeje cenných papírů, které jste vlastnili kratší dobu než tři roky.
- Vypověděli jste předčasně penzijní připojištění nebo životní pojistku, které jste si uplatňovali v odpočtech.
Kdy za vás může podat přiznání zaměstnavatel:
- Jste pouze zaměstnaní. I když uplatňujete úroky z hypotéky, dary charitě, platby životního pojištění – to za vás vyřeší zaměstnavatel, jestliže jste mu dali potvrzení. Pokud jste to nestihli do 15. února, můžete si podat daňové přiznání sami a slevy uplatnit.
- Máte-li jen příjmy z více zaměstnání za sebou, můžete požádat svého posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh, musíte mu však dodat potvrzení o zdanitelných příjmech od předešlých zaměstnavatelů.
- Nemáte příjmy nebo jen ty, které jsou od daně osvobozené (například podpora v nezaměstnanosti, rodičovská, výživné, nemocenská, stipendium a pojistná plnění, která se netýkají náhrady mzdy).
- Máte kromě zaměstnání jen příležitostné příjmy (§ 10) do 30 000 Kč za rok.
- Máte výdělky daněné srážkovou daní (dividendy, podíly na zisku, úroky z vkladů, dohody o provedení práce do 10 000 Kč, honoráře za příspěvky do médií do 10 000 Kč...)
- Vaše příjmy jsou pouze ze závislé činnosti v zahraničí, které jsou vyňaty ze zdanění v ČR.
- Dědili jste, nebo dostali dar od příbuzných.
- Vyhráli jste v loterii a její organizátor daň odvedl.
- Máte příjem z prodeje nemovitostí či některých movitých věcí, které jste určitou dobu vlastnili.
Jde jen o základní informace. V případě pochybností se obraťte na daňového poradce. Článek byl připraven ve spolupráci s Blankou Markovou, daňovou poradkyní ekofi.cz.
