Finanční problémy přinášejí další stres. Zátěž pacienta s rakovinou se tím násobí. A podepisuje se na schopnosti s nemocí bojovat. I když to zní až neuvěřitelně, praxe ukazuje, že mnohdy se kvůli nedostatku peněz přidá i podvýživa. A třeba kvalitní strava při chemoterapii je zásadní. Jaké možnosti finanční pomoci se v Česku nabízejí onkologickým pacientům ze strany státu?
„Základním příjmem v nemoci je pracovní neschopnost a poté invalidní důchod. Pokud je z nějakého důvodu nelze využít nebo nejsou dostatečné výše, připadají do úvahy dávky na bydlení, jako příspěvek na bydlení nebo u rodin přídavek na dítě. Pokud jsou příjmy nulové, tak ještě dávky hmotné nouze, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení,“ vysvětluje Šárka Slavíková z pacientské organizace Amelie, která pomáhá právě pacientům s rakovinou.
Mně se nic nestane, pojišťovna mi nic nedá. Pět mýtů o životním pojištění |
Její slova doplňuje Michaela Tůmová z organizace Hlas onkologických pacientů. Ta říká, že v případě, že je onkologický pacient zaměstnanec, nastupuje do neschopnosti. Do o poznání horší situaci se podle ní dostávají osoby samostatně výdělečně činné, pokud si neplatí nemocenské pojištění. A přidává i konkrétní příklad z praxe:
„Představte si rozvedenou maminku, dvě děti školou povinné či na střední škole, na které dostává minimální výživné od otce dětí. Provozuje fungující kadeřnický salon, zrovna přikoupila další drahé vybavení a na to si vzala malou půjčku. Neplatí si nemocenskou, protože s vážnou nemocí nepočítá a potřebuje každou korunu. Pokud závažně onemocní a nebude moci udržet provoz, bude mít problém,“ říká Tůmová.
Řešením je správné uzavřené pojištění
Podle finančního poradce skupiny Partners Vladimíra Weisse není nijak výjimečné, když se na něj obrací klienti, kterým diagnostikovali rakovinu, aby jim pomohl s plněním od pojišťovny.
„Ne všichni ale nárok na plnění, případně takové plnění, které jim pomůže z finančních problémů, mají. Záleží na tom, zda mají správně uzavřenou smlouvu s pojišťovnou, tedy nastavené dostatečné pojistné částky u rizika závažné nemoci, invalidity nebo pracovní neschopnosti,“ říká poradce s tím, že právě tato rizika spolu s krytím rizika úmrtí patří v životním pojištění k nejdůležitějším.
Životní pojištění: mít, či nemít? Na jaká rizika platit a kolik |
To, že je třeba být správně pojištěn, potvrzuje i Šárka Slavíková z Amelie. A zdaleka nejde jen o správně nastavenou pojistku. Pojištění pracovní neschopnosti má podle ní význam převážně pro zaměstnance. Je zbytečné, když si ho platí OSVČ, které na neschopnost nemají nárok. Zároveň dodává, že pojištění je obecně výhodnější u osob s nízkým nebo nulovým výskytem onkologické diagnózy v rodině. Tam je totiž pojistka nízká a plnění výhodné.
Sociální systém na onkopacienty nepamatuje
Pacienti, kteří životní pojištění nemají a nedisponují ani žádným velkým majetkem, zůstávají často rozčarování z toho, jakou podporu dostanou od státu v momentě, kdy kvůli onemocnění ztratí práci.
„Sociální pomoc onkologicky nemocným je na velmi špatné úrovni. Nejedná se totiž o postižení, na která sociální pomoc cílí, ale o dlouhodobé onemocnění. Onkologicky nemocný vypadává z řady dávek a výhod, jako je například příspěvek na péči,“ říká Šárka Slavíková.
Tvrdí, že onkopacientům chybí provázanost zdravotně sociální nebo sociálně zdravotní pomoci. Typickými příklady jsou doprava za léčbou a na kontroly. Praxe podle ní ukazuje ale i na ještě horší případy. Typickým příkladem jsou pečující. Narodí-li se někomu těžce postižené dítě nebo vznikne postižení nemocí či úrazem, pečující pobírá příspěvek na péči, ze kterého ovšem rezervy nevytvoříte.
„Když ovšem přijde onkologické onemocnění u pečujícího, nastává problém. Ten musí příspěvek na péči předat jinému pečujícímu nebo dočasně ústavnímu zařízení a sám nemá nic. Nemá na nic nárok, přestože svou péčí o blízkého ušetřil státu miliony. A čeká x měsíců, než jeho stav bude dlouhodobý a bude mít nárok na invalidní důchod. Anebo musí žebrat o dávky,“ uzavírá Šárka Slavíková.
