Norma vychází z unijního nařízení o rtuti, které využívání takzvaného nedózovaného amalgámu zakazuje. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Vládní novela počítá s tím, že pro ošetření zubů u dětí mladších 15 let a těhotných nebo kojících žen bude placena z veřejného pojištění až na výjimky pouze plastická výplň. U ostatních skupin obyvatel bude hrazen z pojištění amalgám, který je slitinou rtuti a dalších kovů, zejména stříbra, mědi a cínu.
Zákaz používání nedózovaného amalgámu dopadne na veřejné zdravotní pojištění. Dodatečné výdaje se odhadují na 2,1 miliardy až 2,6 miliardy korun ročně. Za přestoupení zákazů vyplývajících z evropského nařízení ohledně amalgámu bude poskytovatelům zdravotních služeb hrozit peněžitá sankce. Její horní hranici vláda navrhla stanovit na 200 tisíc korun.
Novela mění také chemický zákon. Do něj doplňuje sankce za chybné nakládání se rtutí a upravuje proces, který se týká žádostí o povolení uvádět na trh nové výrobky s přidanou rtutí nebo používat nové výrobní procesy. Sankční mechanismy a ohlašovací povinnost předloha doplňuje do odpadového zákona. Novela rovněž vytvoří právní rámec pro nakládání s chemickými látkami pro bezpečnost státu.
Na zuby lze umřít, řekl v Rozstřelu stomatolog Jiří Šedý |
Rtuť i její sloučeniny jsou toxické a poškozují zejména nervový a kardiovaskulární systém živých organismů. Hlavními zdroji rtuti a jejích sloučenin, souvisejícími s lidskou činností, jsou spalování fosilních paliv, krematoria, těžba a zpracování zlata, baterie, měřicí přístroje a kosmetika. Rtuť se používá i v chemických výrobách, například při produkci chloru a alkalických hydroxidů pomocí amalgámové elektrolýzy.
Předloha nad rámec unijního nařízení upravuje také zpětný odběr použitých pneumatik. Výrobci nebo dovozci nyní musejí zajistit odběr nejméně 35 procent hmotnosti pneumatik, které uvedli v konkrétním roce na trh. Od roku 2020 by to mělo být nejméně 65 procent.
