Zatímco míchaný (nedózovaný) amalgám si připravují zubaři sami v ordinacích, ten kapslový (dózovaný) je namíchaný ve výrobním závodě a dodávaný v kapsli. „Zásadní rozdíl je ten, že nedózovaný ručně míchaný amalgam se připravuje v ordinaci odměřením amalgámových pilin, přidáním rtuti a obojí se smíchá, typicky skleněnou těrkou ve skleněném kalíšku,“ popsal pro iDNES.cz stomatolog Leoš Šedo ze Sázavy na Benešovsku. Podle něj pak hrozí riziko, že bude amalgám příliš suchý či měkký. „Nehledě na možnost kontaminace při manipulaci se rtutí,“ uvedl.
K protřepání je možné použít i amalgamátory. „Pokud však předcházelo ruční odměřování pilin a rtuti, jednalo se stále o amalgám nedózovaný,“ dodal Šedo.
U dózovaného amalgámu jsou pak piliny i rtuť továrně přesně odměřeny a strojově protřepány. „Odpadá tudíž jak možnost nestandardní kvality, tak kontaminace rtutí, respektive jejími parami,“ doplnil.
Výsledná zubní výplň je pak mechanicky odolnější a méně podléhá poškození v ústech. Současně je s dózovaným materiálem bezpečnější manipulace a jeho užívání přispívá k ochraně životního prostředí.
„Roky byly zbytečně intoxikovány zejména zdravotní sestry, ale páry rtuti mohly zasahovat i pacienty,“ vysvětlil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, jaké dopady příprava amalgámu v ordinacích může mít.
Nařízení Evropské unie právě míchaný amalgám od 1. ledna zakazuje. „V členských státech EU bude od ledna 2019 možné používat dentální amalgámy pouze v dózované formě, použití v nedózované formě bude zakázáno,“ potvrdilo ministerstvo zdravotnictví.
Cesta za přesnějším a kvalitnějším amalgámem
Podle Šmuclera je opatření nutné. „Cílem je, že v ordinacích odpadá manipulace se rtutí, jejíž páry jsou vysoce toxické,“ komentoval Šmucler. Veškerý odpad z přípravy amalgámu včetně prázdných kapslí by měl být podle něj řádně odvezen a zlikvidován jako nebezpečný odpad.
Amalgám je slitinou rtuti a dalších kovů, zejména stříbra, mědi a cínu. Rtuť i její sloučeniny jsou toxické a poškozují zejména nervový a kardiovaskulární systém.
Zatímco pacient podle Šmuclera získá přesněji míchaný a kvalitnější amalgám, zubaři zase navýšení ceny této výplně ze zdravotního pojištění. „Cena stagnovala mnoho let a nebylo možno ji ekonomicky zhotovit. Měla by se tedy o něco málo zlepšit dostupnost stomatologie na úhradu zdravotních pojišťoven,“ dodal Šmucler.
495 korun za výplň
Pojišťovny v současnosti hradí kapslový amalgám u dětí do 15 let, u těhotných a u kojících žen od roku 2018, kdy byl pro tyto skupiny míchaný amalgám zakázán.
„V roce 2018 byl pro pojištěnce, vyjma dětí do 15 let, těhotných a kojících matek, z veřejného zdravotního pojištění hrazen nedózovaný amalgám a úhrada při jeho použití je nastavena na částku 270 korun za výplň,“ přiblížil ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.
Kapslový amalgám pojišťovny kromě už zmíněných skupin hradit nemohly. To se však od nového roku změní. Za jednu výplň pojišťovny zaplatí 495 korun. „Tedy ve stejné výši jako tomu bylo již v roce 2018 pro děti do 15 let, těhotné a kojící matky,“ dodal Balada.
Zákaz používání nedózovaného amalgámu dopadne na veřejné zdravotní pojištění. Ministerstvo zdravotnictví očekává, že roční výdaje budou přibližně dvě miliardy korun. „Stomatologům při nepoužití kapslového amalgámu lze uložit pokutu do výše 200 000 korun,“ doplnila mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Důvodem, proč experti volají po zakázání amalgámu, je jedovatá rtuť, která ničí především životní prostředí. Při vybrušování amalgámu ze zubu a jeho výměně za nový typ zubní plomby totiž dochází k odplavování rtuti do odpadních vod. Nebezpečná rtuť se také uvolňuje do vzduchu při spalování těl v krematoriích.
