Pole, kde se pěstovala kukuřice i řepka, se mění na pastvinu pro koně

Vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích mají jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu. Dva roky tu bude zarůstat bývalé pole a přeměňovat se v louku, na kterou pravděpodobně v sezoně 2020 vyběhnou divocí koně a pratuři.

Díky vstřícnosti milovické radnice se od letošního roku k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se díky tomu mohla začít měnit na druhově bohatou louku.

„Vývoj se z větší části ponechává na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, jak přeměna obvykle probíhá.

Odborníci také začali přírodě s proměnou aktivně pomáhat. S ochranářskými organizacemi, které pečují o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí, se domluvili, že poskytnou část pokosené vegetace z druhově bohatých luk.

Výběr motýlích druhů žijících na milovické pastvině

„Tuto biomasu stačí hned po sklizení rozprostřít na úhor a zbytek nechat na přírodě. Jak pokosená vegetace schne, vypadávají z ní semena. Díky tomu, že se sklízí celé rostliny, nedochází k velkým ztrátám jako u jiných způsobů sběru osiva,“ popisuje Miloslav Jirků proces, kterému odborníci říkají asistovaná sukcese.

Díky němu se na obnovovanou plochu dostanou semena vzácných rostlin, které jsou regionálně původní, ale nyní přímo v Milovicích nerostou, nebo se tu zatím vyskytují jen řídce.

Vědci předpokládají, že přeměna bývalého pole na druhově bohatou pastvinu potrvá ještě minimálně celou příští sezónu. Doufají, že v roce 2020 už budou tuto plochu spásat divocí kopytníci. Navíc to napomůže nejen vzácným květinám, ale také ohroženým druhům motýlů. Pro ty je důležité nejen rozšíření kvetoucích luk o další hektary, velmi podstatné také je, že s koncem hospodaření se na bývalém poli nebudou používat chemické postřiky.

Unikátní český projekt

Rezervace velkých kopytníků vznikla u Milovic v roce 2015. Díky zájmu médií jako The New York Times, The Washington Post, BBC či magazínu Science se stala celosvětově nejsledovanějším projektem realizovaným u nás v posledních letech.

2015: Divocí koně na pastvině u Milovic

Divocí koně tamtéž, o tři roky později

Bývalý vojenský prostor se stal prvním místem na světě, kde se v rámci jedné rezervace vyskytují všechny tři druhy původních velkých kopytníků Evropy: divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři.

Ochranářská organizace Česká krajina spolupracuje na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších institucí.

„Podle odhadu vědců z krajiny zmizelo za poslední čtvrt století 75 procent hmyzu. Na vině jsou nejen změny klimatu, ale především používání chemie v zemědělství. Každý hektar půdy, který není zatížen umělými hnojivy a pesticidy, je pro naši přírodu přínos. Jsme proto rádi, že můžeme vytvářet podobný ostrůvek v krajině, kde se daří motýlům a dalším druhům hmyzu,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.

Právě na vzácný hmyz je lokalita velmi bohatá. Vědci spočítali, že jen na první čtyřicetihektarové části pastviny divokých koní u Milovic žije celých 42 procent druhů denních motýlů, které se vyskytují v celé České republice.

„Pro rozvoj rezervace je to velmi důležité,“ vysvětluje Dalibor Dostál s tím, že poděkování za poskytnutí pozemku patří jak městu Milovice, tak společnosti Pěstitel Stratov. Ta pro projekt pole uvolnila, přestože měla s městem platnou nájemní smlouvu na jeho užívání i na další období.

„Rozšíření pastviny je velmi důležitý krok, protože stará hustá vegetace byla pastvou na původní čtyřicetihektarové ploše beze zbytku odstraněna a obnovily se zde květnaté trávníky. Nyní vstupujeme do další fáze, kdy stejný počet zvířat spásá větší plochu. Výsledkem je výrazné snížení intenzity pastvy téměř o polovinu. Držíme se tak plánu, se kterým jsme v roce 2015 začínali,“ doplnil Miloslav Jirků.

Podívejte se na krajinu u Milovic, když sem na počátku roku 2015 přijely první divoké klisny z Británie. Hřebec za nimi dorazil na jaře.

9. června 2016