Diskuse k článku

Pole, kde se pěstovala kukuřice i řepka, se mění na pastvinu pro koně

Vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích mají jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu. Dva roky tu bude zarůstat bývalé pole a přeměňovat se v louku, na kterou pravděpodobně v sezoně 2020 vyběhnou divocí koně a pratuři.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

I89s53a79b72e71l65l13a 30Z61á61z76v76o87r91k66o65v50á 3630801410626

No klika, že se ti koně a pratuři neporážejí na maso. Maso by bylo plné reziduí pesticidů.

Zajímalo by mě kolik ti tu experimentátoři hodlají vytvořit takových luk. Až na výjimky nejsou louky v Čechách přirozeným sukcesním stádiem. Drtivá většina ČR bývala (a bez působení člověka by opět byla) pokryta lesy. Koně v Milovicích udržují něco co by tam přirozeně nebylo. Náš opravdu původní druh divokého koně, žil v lesích; byl na to uzpůsoben, proto vypadal jinak než co je v Milovicích.

Nic proti motýlům, koním, praturům atd. Lepší než lány kukuřice a jejich ládování do bioplynek. Jen mě zajímá kam to kdo hodlá dovést.

0/0
18.10.2018 17:25

R83a91d48i48m 80P82o78l30á19š45e34k 9936373229199

JJ, antipesticidová propaganda, to je síla.;-D;-D

0/0
18.10.2018 20:03

M89i79c78h58a56l 88T11e25s76a36ř 4498582340511

Vždyť píšou, jedno pole o pár hektarech:) Spásaných nebo ručně sekaných luk je po ČR dost, tohle bude zajímavé tím pozorováním vývoje.

A čert vzal klimaxový stav, ten už je v naší kultrurní krajině navždy ztracený. Potřebujem najít aspoň udržitelný stav, který nebude na šikmé ploše do polopouště. Už samotný přechod z kukuřice na TTP by byl velký krajinářský posun.

Mimochodem, v obíli ty pesticidy snad nejsou?:-)

+1/0
18.10.2018 20:18

M54i34c48h45a54l 20T33e69s37a46ř 4718742180511

Nadějný způsob, jak skokově ozdravit krajinu... Jen vymyslet způsob, aby to fungovalo i ekonomicky a ve velkém.

0/0
18.10.2018 14:51

R71a96d96i39m 45P76o64l34á86š54e91k 9146583509929

Z heldiska ochrany přírody ale úplně stačí, když se z polí zase zpátky stanou obyčejné extenzívní pastviny pro hovězí dobytek nebo pro ovce a kozy. Formou je to trošku jiné, ale výsledek je stejný. Nemusí se kvůli tomu šířit chránění zubři a koně Převalského. A ještě je z takových ploch ekonomický užitek, maso nebo dokonce mléko.

0/0
18.10.2018 13:40

M24i42c47h33a19l 85T74e96s56a65ř 4468112470171

Plus minus pravda to bude (i kdyz na diverzitu luk prý má vliv i diverzita zvířat, které je spásají - každé má jinak mlsnou hubu. ALe to už jsou jen nuance), ale pokud je výhodnější pěstovat plodiny a cpát je do bioplynek a do nádrží, budou to zemědělci dělat.

Celé léto jsme si povídali o suchu - a tady má stát prostor, jak "lusknutím prstu" ovlivnit k lepšímu hospodaření na opravdu velkých plochách, místo aby rozdával peníze na tůňky. Tak schválně:-)

0/0
18.10.2018 14:59

R80a60d27i53m 34P60o51l49á94š65e30k 9916143409339

No ono je problém to, že ty pastviny jsou málo úživné. A tím mají malý výnos z jednotky plochy. Já ještě pamatuji, jak u nás pod Beskydami byla cca třetinu rozlohy zemědělské půdy pastviny. Tehdejší družstvo provozovalo kravín, tuším zabraný místnímu velkému sedlákovi, kde bylo cca 200 krav, o moc víc tam nešlo uživit. Jakmile do toho komunisti investovali, postavili kravín pro dva tisíce krav a ty pastviny rozorali na pole, kde pěstovali jetel, vojtěšku, intenzívní trávy a potom kukuřici. S původními poli dohromady to bylo nějak nad tisíc hektarů a ty krávy to už uživilo. Nerozorali nebo neúspěšně vyzkoušeli rozorat jen pár okrajových ploch, kde byly velké svahy nebo na pár desítkách hektarů slabá vrstva půdy nad kamenitým podložím. Dnes tam je prosperující mléčná farma, má o něco míň zvířat než za socialismu a obhospodařuje o třetinu, čtvrtinu menší plochu než tehdejší družstvo. Ale ty rozorané pastviny už zůstaly rozorané.

Přitom tam bylo tak krásné prostředí. Když tam ještě množstvím polních cest a steziček a úprav lesíků doznívalo to předkomunistické rozdělení na malá políčka a malé lesíky různých místních majitelů. Podobné prostředí je dnes nejblíž jen v Beskydech v chráněných oblastech, kde se proto soustřeďuje turistický ruch, ale tehdy, nebo ještě lépe před komunisty bylo takové prostředí běžné v podstatě hned za hranicemi Ostravy.

Tehdy mohli chudší z Ostravy za kvalitní přirodou vyjít i pěšky hned za hranice města, zatímco jen ti bohatí jezdili do centrálních Beskyd nebo Jeseníků do turistických horských středisek. Dnes musí všichni, pokud chtějí za kvalitní přírodou, jet aspoň 30 - 40 kilometrů do oněch centrálních hor.

0/0
18.10.2018 20:02

J62i49n24d19ř70i50c34h 89Š25k77o27p32e39k 4735441140955

nelze zapomenout, že v dnešní době ty velké množství cest stejně nemělo smysl, neboť už nikdy nebude obdělávat pole a louky velké množství malých zemědělců. A většímu stačí zlomek cest

0/0
19.10.2018 11:24

R47a38d57i87m 82P18o44l27á32š71e89k 9446173509379

Větší množství cest by mělo smysl, pokud by krajina byla částečně nebo úplně určená k rekreaci. Osobně si myslím, že toto je budoucnost běžné krajiny, protože dnes všichni, kdo si chce užít pobytu v přírodě a nějak tam načerpat zdraví, jezdí pouze do všelijakých hor, chráněných oblastí a jiných vyhlášených letovisek. Tím jsou tyto oblasti nadměrně zatěžovány, ničeny a ani ten pobyt v přírodě tam kvůli přelidněnosti už nepřináší ony žádané benefity.

0/0
20.10.2018 14:29

J39i95n82d90ř44i49c35h 11Š31k77o15p89e68k 4825631560525

krajina určená k rekreaci na sebe nevydělá, tudíž pole a louky, ať v celku, nebo rozdělené na menší části cestami, zarostou do podoby lesa.

0/0
20.10.2018 21:33

J50o92s71e68f 91B22r71o14ž17e67k 7433215372161

Možná by mohli vyrazit pro zhmyz na třeboňsko, tam je komárů a jiných bodavých much spousta a určitě tam hmyz nemizí.

0/0
18.10.2018 13:17

M33i42l77a96n 37W52e66l98s15e77r 5542938418401

I kdyz to k tomuto tematu patri okrajove. V rezervaci Mrtvy luh a Sumave se musi trava sekat. Ale sprava narodniho parku tam nyni zakazala vjezd traktorum. Takze to secou lide s benzinovimi krovinorezy cely tyden. A tim hlukem vyplasi vsechna zvirata i hmyz. Taky ochrana prirody.

0/0
18.10.2018 12:44

P67a50v54e62l 79J77e72ř12á42b68e94k 7841552844207

Hmyz podletí, zvěř popojde.

Některý hmyz dokonce si i na sekáče sedne - třeba vosy.

Nebojte, pokud je hluk v jednom místě, zvěř se jen trochu vzdálí. Po čase si na něj i zvykne. To je už dávno vyzkoušené, větší problém je pohyb hlučných lidí po velké ploše.

Pokud jde o ty křovinořezy - lehká (s minimálním tlakem na půdu), ale kvalitní lištová sekačka je rychlejší, ale za půl milionu korun.

0/0
18.10.2018 15:10

B16o56r14e92k 35T48o90m63i14s 2186623209208

To nejsou vědci. To jsou blbci. Ani za 10 let z toho nebude louka. Pokud tu plochu neošetří v prvním roce postřikem herbicidů proti pleveli, tak nemají naděj.

0/−1
18.10.2018 11:05

J35i30n23d38ř42i93c41h 15Š34k73o25p51e60k 4485311700495

přesně tak. Plevele jako heřmánek, mléč a další žádoucí druhy udusí.

0/0
18.10.2018 11:21
Foto

H33a59n40a 60A24n24t50o84n78o29v56á 6257349484504

Od toho tam budou ty koně, ne? Sežerou plevele a vzácné kytky budou mít prostor. Podobně to bylo v Jizerských horách - krávy a kozy vypásaly ty agresivní rostliny a ty vzácné měly prostor (orchideje, střevíčník a další) měli prostor.

+1/0
18.10.2018 13:08

J45i77n69d37ř44i30c69h 13Š34k71o84p84e64k 4685751170405

tak to nefunguje.

0/0
18.10.2018 14:40

R48a89d67i76m 40P89o78l15á88š89e90k 9576623449959

To není pravda. Heřmánek, mléč atd jsou většinou rostliny "první štace", které vyžadují původně volnou půdu, obvykle s množstvím živin. Jak už rostliny luk tu půdu obsadí a začnou z ní intenzívně "tahat" živiny, rostliny "první štace" prostě zmizí, protože v té konkurenci nevydrží.

Ovšem díky velkým kopytníkům nezmizí úplně, protože tyto zvířata místně na svých chodnících a místech odpočinku svou vahou a kopyty porost zničí, takže tam zase místama zase bude holá půda.

+1/0
18.10.2018 13:36

J39i93n80d56ř24i59c85h 63Š68k89o64p53e83k 4745591270125

tak se podívej na nějaké opuštěné pole. Tyhle rostliny (plevele) udělají souvislý porost, který se tam udrží řadu let

0/0
18.10.2018 14:41

M87i65c46h29a59l 59T53e30s16a91ř 4478902750321

Ale ta pole nejsou spásaná.

0/0
18.10.2018 14:47

J76i56n34d98ř10i10c85h 51Š85k64o24p17e59k 4385121220675

tím, že plocha zaroste plevelem, přejde přes ní dobytek, vypase pár žratelných druhů a zbytek sešlape, plevel nezmizí

0/0
19.10.2018 11:20

M68i40c41h14a42l 37T14e91s13a15ř 4348462120601

Uvidíme za dva roky:-)

0/0
19.10.2018 19:55

P64a67v88e78l 11J96e20ř44á19b51e58k 7631342604897

Problém je, že ty lepší rostliny nemají odkud nalétnout. Druhově bohaté louky jsou především v různých chráněných území, v krajině to jsou vesměs několikrát přeorané a přeseté louky, kde je minimum bylin. Takže takzvané plevele to obsadí dřív, jsou na každé mezi. Nicméně, pokud plevele nenecháte vysemenit, postupně se ztratí.

0/0
18.10.2018 15:16

R28a22d25i73m 63P43o97l72á26š52e20k 9326473459429

Ty "lepší" rostliny se většinou šíří z bezprostředního okolí takové plochy. Tím je krátkodobě, řekněme na první desítku let, určena i skladba těchto rostlin. Dlouhodobě, například po mnoho desetiletí stejně udržovaná plocha, třeba louka ( neudržovaná obvykle zarostle stromovým náletem) pak existuje množství náhod, kdy hlavně semena se nějak dostanou i z větší vzdálenosti.

0/0
18.10.2018 20:52

R95a71d83i66m 14P72o50l86á52š57e43k 9176493229909

Musíš od sebe rozlišovat rostliny první štace, které přednostně obsazují nějakým způsobem obnaženou půdu a ostatní rostliny, které později na tom stanovišti drží trvale.

Plevely jsou často rostliny první štace, protože pole je defakto obnažovaná půda a potom jsou plevely rostliny, kterým speciálně vyhovuje agrotechnika té které plodiny, v jejímž porostu se drží. Ale jen velmi málo plevelům současně vyhovuje agrotechnika běžných pěstovaných plodin a současně jim vyhovuje mnohaletá konkurence ne úplně neudržovaných nesekaných plochách. To prostě bývají úplně rozdílné rostliny.

Taky je rozdíl mezi rostlinami na spásaných a nespásaných plochách. Na nespásaných plochách převládají dvouděložné s vysokým intenzívním vzrůstem, například kopřivy, pcháč, zlatobýl, zatímco na spásaných plochách převládají spíš středně vysoké rostliny a spíž jednoděložné rostliny - trávy - které jsou odolnější mechanickém poškozování zvířaty a pastvě.

0/0
18.10.2018 20:49

J26i63n49d58ř14i42c17h 92Š90k38o27p32e56k 4815391220525

jenže semena těch žádoucích druhů jaksi nevydrží v zemi čekat desítky let, až přirozeně postupně zmizí ty plevele

0/0
19.10.2018 11:22

M40i46c11h71a21l 75T27e82s78a10ř 4348562100921

A proto tam ty semena žádoucích druhů dodají, viz článek.

0/0
19.10.2018 20:41

J49i67n82d45ř27i40c19h 27Š19k49o88p54e53k 4605411130845

jenže semena nevydrží čekat deset nebo více let, než zmizí agresivní plevele a budou mít prostor na růst

0/0
20.10.2018 21:34

K79a45r67e89l 66Š43o90u91m17a49l 1644633738

Tak se na to podíváme za 2 roky a uvidíme, kdo je ten blbec, ne?

0/0
18.10.2018 13:33

P33a57v73e96l 18J14e46ř42á49b67e98k 7791142964857

Proč by z toho neměla být louka?

Stačí jen ve správnou chvíli na budoucí louku vyhnat zvířata na pastvu, nebo včas sekat.

Jak kdysi vznikly louky? Obyčejným pravidelným sečení a spásáním. Herbicidy známe několik desetileté, louky člověk začal tvořit asi před sedmi tisíci roky.

0/0
18.10.2018 15:12

J40i39n59d92ř21i66c42h 63Š91k53o84p14e19k 4215681660215

jenže když se dřív zakládaly louky, nebyla tam zásoba semenů plevelů.

0/0
19.10.2018 12:07

P19a15v13e56l 15J85e61ř60á98b87e93k 7151372404737

Podobnou přeměnu dělá Praha ve spoluprací s ČZU víc jak deset let u Ctěnic (okolo 10 ha). Z pole kde se pěstovala jako poslední zemědělská plodina cukrovka se stává louka, kde byl upraven i meliorovaný potok do co nejvíc původní podoby.

0/0
18.10.2018 0:11

Najdete na iDNES.cz