Každý den v jiném městě či na jiném ostrově, hotel jede s vámi a při přesunech si užíváte luxusního komfortu, dobré gastronomie i nepřeberných množství zábavy. To je ve zkratce způsob dovolené v „plovoucích hotelech“, na velkých výletních lodích.
Zrodil se globální byznys
Odvětví výletních plaveb, který se historicky ve velkém rozvinulo nejprve v Karibském moři a cílilo hlavně na americké zákazníky, zaznamenalo v posledních letech boom zájmu i v Evropě.
Díky zvýšené konkurenci a klesajícím cenám začaly být plavby dostupné i pro střední třídu. Jenže přístavů, které jsou schopné přijmout velké lodě, není třeba ve Středozemním moři neomezené množství a zákazníci chtějí vidět stále něco nového – a tak nové destinace hledají i provozovatelé cruisů, jak se tomuto druhu cestování říká.
Z výletních plaveb se během poslední dekády stal bez nadsázky globální byznys. Dnes je na zeměkouli již jen málo částí světového oceánu (takových, kde jsou alespoň nějaké ostrovy), kam cruisy vůbec nezavítají – a pokud ano, je to nejčastěji kvůli bezpečnosti. O rozprostření výletních plaveb po celé planetě svědčí i stále klesající ceny za leteckou dopravu.
Vždyť velká většina zákazníků se samozřejmě stále rekrutuje z hospodářsky vyspělých zemí, a pokud jde plavbu v nějakém odlehlém koutě Země, je potřeba se do přístavu také nějak dopravit. A doby, kdy letenka na druhý konec světa stála násobky průměrného příjmu, jsou dávno pryč.
Japonsko, Grónsko či Galapágy
Jak vypadá zájem o výletní plavby v Česku? Navzdory přece jen stále nižší kupní cíle byznys kopíruje světové trendy, byť s mírným zpožděním. „V nabídce se nově objevují oblasti, které dosud byly na českém trhu spíše výjimečné nebo se neprodávaly vůbec“, říká Michal Anthis ze společnosti PT Tours International, která patří mezi největší pořadatele výletních plaveb v Česku.
Klasika všech klasik. Přístavem v Miami projde ročně nejvíce výletních lodí na světě. Pohled z horní paluby na miamský downtown.
„Mnozí naši zákazníci mají prostě pocit, že na mořích kolem Evropy už viděli skoro všechno, v Karibiku už také byli, a hledají něco nového. Přitom i okruhy, které doslova voní exotikou, nemusí být přehnaně drahé – například osmidenní plavba z Malediv přes Srí Lanku a podél pobřeží Indie do Bombaje cenově začíná (bez započtení letenky) na jedenácti a půl tisíci korunách,“ tvrdí Anthis.
Komu by tohle bylo málo, není třeba se omezovat jen na Arabské moře. Výletní lodě brázdí také například moře kolem japonských ostrovů – obeplout celou zemi vycházejícího slunce z Jokohamy trvá deset dní a nocí a kromě Hokkaida loď zastaví na všech velkých japonských ostrovech i v jihokorejském přístavu Pusan. Existují samozřejmě také okruhy podél čínského pobřeží, na Filipíny...
„Úplnou novinkou je letos Grónsko, respektive jeho západní pobřeží. Městečko Ilulissat leží těsně pod sedmdesátou rovnoběžkou a patří mezi nejodlehlejší obydlená místa světa. Je to ale úplně jiný druh scenérií než třeba snáze dostupné Norsko, zase samozřejmě trvá delší dobu, než tam loď dopluje – cestou se zastavuje na Islandu nebo na Orknejích“ pokračuje Anthis.
„Kdo preferuje teplejší kraje a opravdu exkluzivní lokalitu, tak na příští rok jsou hitem Galapágy, mytické souostroví s podivnými zvířaty, která zkoumal Charles Darwin. Nyní je možné zakotvit i na místech, která dříve nebyla pro výletní lodě dostupná – samozřejmě za dodržení přísných ekologických limitů.“
19. prosince 2017 |
Kde končí země
Kdo hledá tzv. poslední ráje, musí ho to napadnout: a co Antarktida? I to je dnes, při zachování komfortu výletních plavidel, možné. Byť to bude „jen“ plavba k Antarktickému poloostrovu, tedy k té části nejjižnějšího kontinentu, která vybíhá nejvíce k severu. Nejbližší pevninu, vzdálenou ovšem přibližně tisíc kilometrů, představuje nejjižnější výběžek Jižní Ameriky.
Plavby k Antarktickému poloostrovu organizuje například společnost Celebrity Cruises a vzhledem ke geografické poloze se vyráží z argentinské metropole Buenos Aires, na trase nechybí Falklandské ostrovy nebo Ohňová země.
Ledovec stékající do zátoky Hope Bay na Antarktickém poloostrově
Pryč od davů. Na mexickém ostrově Cozumel to chce přejet z přístavu na opačnou, tedy východní stranu ostrova. Karibský ráj to na pohled.
S ohledem na velkou vzdálenost strávíte několik plných dnů na volném moři. I přes exkluzivní destinaci, kterou Antarktida bezpochyby představuje, není cena za takový okruh – alespoň v relativním porovnání – závratná: základní sazba jen o málo přesahuje tři tisíce amerických dolarů (asi 63 000 Kč).
Větší než plovoucí panelák
Dovolené na výletních lodích mají své nepopiratelné kouzlo, rostoucí byznys ale přináší i otazníky. Kapacita „plovoucích hotelů“ totiž stále narůstá a to sebou nese logistické problémy: zjednodušeně řečeno, zejména menší přístavy prostě nejsou nafukovací. A když v takovém místě v jeden den zakotví třeba pět obřích lodí, každá s nějakými čtyřmi i více tisíci pasažérů na palubě, ne všichni z toho musí být nutně nadšení. O problémech s masovostí, které v blízké budoucnosti zjevně vyústí přinejmenším v Evropě v přísnější regulace pro plovoucí hotel, jsme psali v článku: Jedni je milují, druzí nenávidí. Výletní lodě jsou fenomén moderní doby.
Dokladem toho budiž plavidlo Symphony of the Seas (Mořská symfonie), postavené v letech 2015–2017 v loděnicích ve francouzském Saint-Nazaire. Na svoji první „ostrou“ plavbu vyrazila Mořská symfonie o minulém víkendu a až do podzimu ji budete moci vídat v přístavech na pobřeží Středozemního moře. Koncem října odpluje, jak je obvyklé, na „zimní štaci“, tedy do Karibského moře.
Nic většího po mořích ještě nikdy neplulo. Je to kolos, město na moři, plovoucí Las Vegas. Symphony of the Seas má za sebou první kilometry a od soboty začíná vozit turisty. Na paluby se jich vejde 6 500.
Další z atrakcí Symphony: Studio B s ledovou plochou. Můžete si zde zabruslit nebo večer shlédnout originální show. Do hlediště se vejde 800 lidí.
Symphony of the Seas, majetek operátora Royal Caribbean International, je aktuálně největší výletní lodí světa. Pobere až 6 680 pasažérů, o které se stará 2 200 členů posádky. Při plném zatížení se tedy na palubě veze bezmála devět tisíc lidí.
Rekordní parametry této obří lodě asi není nutné vyjmenovávat, ale snad jedno číslo za všechny: při běžném zatížení se toto plavidlo tyčí nad úroveň hladiny moře do výšky 72 metrů (ano, sedmdesát dva), což posílá běžné užívané klišé „plovoucí panelák“ do minulosti. Alespoň vezmeme-li za měřítko panelovou výstavbu obvyklou v Česku, vždyť patnáctipatrový obytný dům – a takové jsou zde už spíše výjimkou – měří na výšku jen kolem padesáti metrů.
Může se hoditwww.cruisecritic.com, www.whatsinport.com: Nezávislá hodnocení přístavů, lodních společností, jednotlivých lodí, kalendář, mapy, výletní možnosti a více (anglicky) |
