Od začátku má firma v předmětu činnosti pronájem nemovitostí - funguje jako správce nemovitostí Babišových firem. Ty jsou od letošního roku spravovány svěřenskými fondy a Babiš tak už není jejich akcionářem. Zásadní význam pak IMOBA získala v době, kdy došlo k restrukturalizaci holdingu Agrofert. Firma v roce 2014 rozdělila své aktivity a hlavní podnikání - chemii, potravinářství nebo lesnictví - si ponechala a restaurace a reality vyčlenila do firmy SynBiol. A zůstala jejím stoprocentním vlastníkem.
Pod SynBiol se z Agrofertu přesunula i Imoba. Dnes sem spadají nemovitosti a restaurace v Česku a ve Francii - luxusní Paloma na Azurovém pobřeží, průhonické restaurace Sokolovna a Columna, sídlo Agrofertu na pražském Chodově, farma Čapí hnízdo nebo Anděl Media Centrum na pražském Smíchově, kde sídlí vydavatelství MAFRA včetně redakce MF DNES. Podle výroční zprávy z roku 2015 firma vlastní aktiva za 6,8 miliardy korun.
Firma se zabývá také developmentem - v Průhonicích buduje novou vilovou čtvrť Park Resort Průhonice a na tamním náměstí chce podle informací měsíčníku Reportér zbudovat českou verzi michelinskými hvězdami ověnčené Palomy.
Jméno Imoba se začalo objevovat v médiích už v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo (tu aktuálně šetří policie s podezřením na dotační podvod). Nově pak skupina Šuman, která na sebe upozornila zveřejněním odposlechů tehdejšího ministra Andreje Babiše a dnes už bývalého redaktora jeho deníku, Babiše obvinila, že si z Imoby vytáhl dvě miliardy korun, aniž by z nich zaplatil daň z příjmu. Mělo k tomu dojít prostřednictvím snížení základního kapitálu firmy a jeho vyplacením akcionáři.
„Působí to na mě jako nesmysl. Při snížení základního kapitálu se žádný zisk nerozděluje, ale pouze se akcionáři ‚vrací‘ to, co společnosti jakožto vklad poskytnul. Není zde tedy co danit,“ říká právník Aleš Rozehnal. Ten se v minulosti vyjadřoval na serveru Hlídacípes.cz kriticky k Babišově kauze Čapí hnízdo. Navíc zmíněným akcionářem nebyl Babiš, ale společnost SynBiol. Uvedená částka tak ani nemohla jít na Babišův soukromý účet, jak uvádí Šuman.
Peníze chodily tam i zpět
Přelévání základního kapitálu do a z firmy nemusí být mimořádná transakce, ale v případě Imoby značně vyčnívá. Při založení Imoby v roce 1994 činilo její základní jmění 1,45 milionu korun. S tím, jak společnost rostla a nabývala majetek, akcionář základní kapitál navyšoval. Například v letech 2010 a 2012 o miliardu a v roce 2013 zcela zásadně - o osm miliard. V daném roce dosáhl její základní kapitál 10,4 miliardy. „K navýšení kapitálu společnosti Imoba došlo z důvodu plánovaných aktivit,“ říká mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Na co firma peníze použila, se z firemních dokumentů dá do určité míry vyčíst. „Za necelých pět miliard pořídila majetek a něco přes pět miliard půjčila Agrofertu a SynBiolu,“ komentuje to Rozehnal.
Proč si ale mezi sebou firmy peníze přelévaly - nejprve navýšením kapitálu, posléze přesunem kapitálu zpět formou půjčky, to se z nich vyčíst nedá. „Řadu oblastí, na které se ptáte, považujeme za své obchodní tajemství,“ dodává Hanzelka.
Imoba je z dlouhodobého pohledu ztrátová - ze zveřejněných dokumentů v obchodního rejstříku vyplývá, že mezi roky 2001 a 2015 vytvořila ztráty v kumulované výši 1,1 miliardy a zisk 80 milionů.
„Je zřejmé, že firma není určena k podnikání, ale k držení nemovitostí. Slouží ke správě majetku,“ říká Rozehnal. To je podle něj stejně legitimní účel fungování firmy jako vytváření zisku.
A z čeho pochází název Imoba? Šuman spekuluje, že „vzniklo s největší pravděpodobností jako zkratka - Investice Monika Babišová.“ Jenže Babišova partnerka se v době vzniku Imoby jmenovala jinak. „Název Imoba nemá nic společného s paní Monikou Babišovou, ale s nemovitostmi, což je její základní předmět podnikání,“ dodává Hanzelka.
