Jezero vzniklo na místě bývalého povrchového dolu mezi Teplicemi a Ústím nad Labem. Geologické procesy, které jinak trvají tisíce či miliony let, tady člověk zvládl za „chvilku“.
Voda je překvapivě teplá a díky vysokým vlnám na rozlehlé hladině tu zažijete iluzi moře jako málokde v Česku. Milada má jen o pár hektarů méně než Máchovo jezero.
Laboratoř Milada
Voda do jezera přitékala z nádrže Kateřina, napájené vícero toky z Krušných hor. „Riziko případných průsaků a tedy nežádoucích ztrát vody jsme vyřešili při rekultivacích,“ říká Petr Lenc z Palivového kombinátu Ústí, který měl napouštění jezera na starost. Aby Milada případně nepřetekla, to je zase pojištěno potrubím ústícím do řeky Bíliny.
Milada je laboratoří úspěšné rekultivace, což je disciplína, která uvádí do původního (nebo řekněme „normálního“) stavu bývalé doly. Návštěvníkovi odjinud než ze severu přijde okolí jezera na první pohled divné, i když ropákům už by se tu dnes nedařilo. Velmi zřetelné jsou všude okolo nelogicky navršené valy od buldozerů i drobné stromky vysázené jako podle pravítka. Všechno je takové narychlo uježděné. Navíc na obzoru občas zahlédnete nějaké plazící se potrubí horkovodu.
„Milada je důkazem, jak mnohotvárná je krajina Ústecka. Když tam vlezeš do vody, hned jsi v kontaktu s přírodou. Nevidíš žádnou urbánní krajinu, jen dva komíny,“ říká ústecký zastupitel a pracovník muzea Martin Krsek.
Jezero je překvapivě docela skryté: od silnice na něj není vidět a od Milady zase vidíte „jen“ dva zmíněné komíny, jež patří Teplárně Trmice. A to je na sever Čech docela slušné skóre.
Ačkoli na ústecké straně už navezli písek a vytvořili malou pláž, spousta věcí stále chybí. Například nějaká hospoda nebo linka MHD by se hodily, i když k Miladě se dá za půl hodiny dojít pěšky buď z konečné trolejbusu v ústecké čtvrti Předlice, nebo případně z Václavského náměstí v Trmicích.
Zatím to vypadá na koupací jezero, ale jak připomíná zastupitel Krsek, nic není definitivní: „Tenhle poslední dobývací prostor na Ústecku byl oficiálně uzavřen až letos. Teď o Miladu svede boj rybářská lobby, protože ti by samozřejmě rádi, aby se z ní stal místo rekreačního jezera rybářský revír.“
Vychutnávám si letní koupel, která je dnes zadarmo, ale ještě nedávno by mě přišla na 15 tisíc korun pokuty. Až do oficiálního otevření Milady na přelomu května a června totiž platil do vody bývalého lomu přísný zákaz vstupu.
Jezero Milada
|
Okolo vodní plochy tak korzovali zvědaví Ústečané na procházkách. Někteří si v půjčovně pronajímali koloběžky. Okolí Milady je příjemným místem i pro cyklisty a běžce. A je odtud úchvatný výhled na hradbu Krušných hor s větrnými elektrárnami a rozhlednami.
Jestli hledáte originální tip na koupání pro letošní léto, tady neprohloupíte. Je vzrušující pomyslet na to, že možná právě v místě, kde jsem nemotorně po ostrých kamenech pajdal do vody, stálo ještě před 15 lety v obrovské díře důlní rypadlo vysoké jako několikapatrový dům. A ještě o mnoho let předtím vesnice Tuchomyšl.
Každý to vidí jinak. Já vyzdvihuji zdejší koupání jako nejlepší na severu Čech, badatelé Zdeněk Čížek a Karel Walter napsali letos ve sborníku ústeckého muzea v článku „Minulost a současnost Lomu Chabařovice“, že z mého koupaliště pocházelo nejekologičtější a nejkvalitnější uhlí Československa. „Těžba hnědého uhlí byla v Chabařovicích zahájena v roce 1977,“ píší Walter a Čížek. Pracovalo tam 1 500 lidí a 12 velkorypadel.
U jejich článku je připojena i téměř nostalgická fotografie z ukončení těžby. Pózují na ní malé postavičky dělníků, nad nimi transparent „Poslední kubík z Lomu Chabařovice, 1977 – 17. 3. 2000.“
K tomu ještě jeden osobní postřeh. Povrchové doly jsou na první pohled ke krajině vlastně docela milosrdné, protože na ně většinou není z vlaku či silnice vidět. Skrývají se za horizontem. Kvůli tomu se ovšem v severočeské krajině strašně těžko orientujete a těžko si představíte, kde co je. Dlouhé roky objíždíte po trati obrovský prostor, na který nevidíte. Teď se konečně otevřel.
Jezerní krajina
Miladou to nekončí, ale spíš začíná. Byla to jen taková „zkouška“. Asi 40 kilometrů západně leží Most. A aby to Mostečanům nebylo líto, tady se napouští hned vedle přesunutého chrámu obrovské „jezero Most“, které svou plochou dokonce předčí Máchovo jezero. Pro plavce se však otevře nejdřív v roce 2019.
Šlapu od Milady do Ústí s ručníkem okolo krku po obrovské ploše hlíny. Cestou občas minu nějakou rezavou trubku, zarostlé koleje a dokonce i zapomenutý vagon.
Víkend
bbbbb
Teď si teprve uvědomuji, jak zvláštní to místo je. O Ústí nad Labem se občas říká, že je to „nejošklivější město v nejkrásnější krajině“.
Něco na tom bude.
V sobotu 25. července si přečtete zajímavé téma (Ne)bezpečná města: Máte tušení, co všechno dnes hlídají všudypřítomné kamery?
