Nikos Mavrikos propustil od roku 2010, kdy se řecká ekonomika téměř zhroutila, více než polovinu svých zaměstnanců. Jeho podnikání v oblasti zásobování lodí se ocitlo na pokraji kolapsu. Letos v únoru však zaznamenal zlom, poprvé po čtyřech letech přijal zaměstnance, napsala agentura Reuters.
"Lidé pomalu začínají opět Řecku věřit," říká Mavrikos. Doufá tak, že již brzy bude moci jeho rodinná firma, která dodává nápoje, potraviny a tabák trajektům, výletním a nákladním lodím, přijmout více zaměstnanců.
Řecko nyní zažívá pozoruhodné finanční oživení. Ještě před dvěma lety se očekávalo, že země zkrachuje a opustí eurozónu a možná i uvede do pohybu chaotický rozpad celého měnového bloku. Dnes, po náročném propouštění, snižování mezd a omezování vládních výdajů, začínají továrny znovu hučet, Řekové začínají znovu kupovat auta a jiné zboží, země se vrací na finanční trhy a vláda by chtěla do konce letošního roku ukončit přísný program zahraniční pomoci. (více o návratu země na finanční trhy)
"Obraz Řecka v zahraničí se dramaticky změnil. Nyní se mění také nálada v Řecku," řekl nedávno v rozhovoru pro agenturu Reuters řecký premiér Antonis Samaras. "Jsme nyní na pokraji toho, kdy nezaměstnanost zastavila růst, další lidé se nepropouštějí a objevují se určité, velmi pozitivní náznaky najímání nových zaměstnanců," dodal.
K blahobytu je daleko
Navzdory všem těmto světlým bodům se však stále nedá mluvit o dlouhodobé ekonomické stabilitě. Loni zavřely v celé zemi tisíce podniků. Nezaměstnanost je na rekordních téměř 28 procentech a stávky proti úsporným opatřením pokračují. Zadlužení stále dosahuje obrovských 175 procent hrubého domácího produktu a snížení tohoto poměru na 110 procent do roku 2020 bude obtížné, pokud ekonomika neporoste.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své poslední zprávě o Řecku loni v listopadu uvedla, že záchranný program dosud nepřinesl zemi skutečné ekonomické oživení. "Obnovit růst, zajistit, aby byl udržitelný, a zvládnout sociální náklady, to je nezbytné," uvedla OECD.
Analytik londýnské společnosti Capital Economics James Howat upozorňuje, že navzdory poklesu výpůjčních nákladů zůstává příliv přímých investic do země slabý. To ukazuje, že dlouhodobé investory ještě první signály ekonomického oživení nepřesvědčily.
Mimis Vanos, který provozuje jednu z největších lodních dodavatelských firem v Řecku, stejně jako jeho kolega Mavrikos vidí růst poptávky. Dodává však, že problémy, které trápily řeckou ekonomiku celá desetiletí, jako rozšířená korupce, daňové úniky a překážky v hospodářské soutěži, nebyly stále vyřešeny. Mimořádně obtížný je také přístup k bankovním úvěrům.
"Nejméně 50 let slyším, že věci v Řecku se mění. Budu tomu věřit, až to uvidím," říká Vanos.
Řecká ekonomika patří ve srovnání s dalšími zeměmi eurozóny mezi nejvíce závislé na bankovních úvěrech. Poskytování úvěrů pro soukromý sektor však od roku 2011 klesá, což zhoršuje šest let trvající ekonomický pokles země. Mírné oživení ekonomiky v letošním roce bude tak velmi záviset i na poskytování nových úvěrů. Podle únorových údajů centrální banky úvěry pro soukromý sektor klesly meziročně o čtyři procenta a pro podnikatele o 5,2 procenta.
V přístavu se začínají hemžit lidé i zboží
Přístav Pireus je jedním z nejrušnějších turistických přístavů v Evropě. Dlouhou dobu byl také považován za měřítko širšího vývoje řecké ekonomiky. Je centrem živého cestovního ruchu a přepravy zboží mezi Asií a Evropou.
Firmy zásobující lodě, z nichž velké množství jsou malé a rodinné firmy, utrpěly obrovské ztráty v době ekonomické krize. Úvěry od problémového bankovního sektoru vyschly a mnoho firem zůstalo bez hotových peněz, přestože podnikání v lodní přepravě, které má na celkovém HDP země podíl pět procent, si vedlo lépe, než podnikání v mnoha jiných sektorech.
Svaz firem, které dodávají zboží lodím uvádí, že od roku 2010, kdy se Řecko dostalo do hospodářské krize, zkrachovalo 40 procent jeho členů. Pro firmy začaly problémy ve chvíli, kdy pojišťovny začaly zdražovat krytí rizik, že odběratelé za své zboží nedostanou zaplaceno. V době vrcholu krize pak bylo téměř nemožné, aby firmy objednaly něco na úvěr, a ty tak musely sáhnout do svých rezerv a za nákup zásob zaplatit předem.
Věci se začaly měnit až koncem roku 2013. Loni počet odbavených cestujících v přístavu Pireus stoupl o 11,1 procenta a objem kontejnerové přepravy na trasách mezi Asií a Evropou o 3,7 procenta. Mavrikos si rovněž pochvaluje, že zahraniční firmy, od kterých nakupuje zásoby, také opět začaly přijímat bankovní záruky. "To nám dalo možnost se nadechnout. Znamená to, že můžeme dovážet zboží, můžeme platit naše účty," uvádí.
A jsou zde i další dobré zprávy. Loni se největší čínský přepravce objemného nákladu COSCO Holding dohodl na rozšíření svých kontejnerových operací v přístavu Pireus. Dohoda v hodnotě milionů eur by měla zvýšit kapacitu nákladního přístavu v příštích sedmi letech o dvě třetiny.
Také Vanos říká, že jeho podnikání se v posledních měsících zlepšuje. Jeho firma zásobuje tankery, kontejnerové lodě a přepravce plynu ze zemí jako Čína, Panama a Libérie. Achillovou patou řecké ekonomiky však podle něj stále zůstává obtížný přístup k úvěrům. "Před krizí banky schválily částku, o kterou jsme požádali, do týdne. Za poslední tři roky nám nedaly ani cent. Dokud mi banka neřekne 'vezměte si kolik peněz potřebujete', nic se nezměnilo," dodává.
