Informoval o tom mluvčí ministerstva Tomáš Neřold s tím, že materiálem na obnovu přístaviště se bude ve středu zabývat vláda.
„Chceme, aby přístavní území v Hamburku sloužilo především jako zázemí pro české podnikatele a pro stát dával jeho provoz ekonomický smysl,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok. V současnosti již bylo zahájeno první kolo oprav, které má odstranit havarijní stav budov a dalšího vybavení, do něhož český stát posledních 15 let vůbec neinvestoval. Tyto opravy úřad vyčíslil na patnáct milionů korun.
Ve druhé polovině letošního roku by podle ministerstva mělo být možné části přístavu využívat k nakládce a vykládce zboží z lodí z otevřených ploch. Po rekonstrukci budov, sociálního a administrativního zázemí by mohly české společnosti využívat i krytých prostor, uvedl úřad s tím, že opravy administrativního a sociálního zázemí jsou plánovány na konec letošního roku a na příští rok.
Olympijské mosty vjezd do přístavu neomezí, tvrdí konzul
Diskusi kolem českého území v Hamburku způsobily obavy o jeho budoucí využití v souvislosti s budováním olympijských sportovišť v jeho okolí. Německý deník Die Welt v této souvislosti poukazoval zejména na nově budované mosty. Ty by ale podle honorárního konzula České republiky v Hamburku Christian Anckera měly být vybudovány se stejnou podjezdovou výškou jako původní mosty, a neměly by tak představovat překážku pro průjezd říčních plavidel.
Český přístav v HamburkuHlavním přístavním územím České republiky v Hamburku je takzvaný Sálský přístav (Saalehafen) o rozloze 21 000 metrů čtverečních. K němu přiléhá Vltavský přístav (Moldauhafen) o rozloze 3 000 metrů čtverečních. Sálský a Vltavský přístav byly v roce 1929 na základě Versailleské smlouvy na 99 let, tedy do roku 2028, propůjčeny Československu. Ve stejném roce navíc Československo koupilo území o rozloze 8 000 metrů čtverečních označované jakou Peutský přístav (Peutehafen). Od roku 1993 všechny přístavní plochy spravuje Česká republika. |
Prostory přístavu by podle ministerského plánu měly mít možnost využívat tuzemské firmy prokazatelně spojené s říční dopravou. „Je strategicky potřebné, aby Česká republika byla schopna poskytovat svým podnikatelům v logistice odpovídající zázemí za atraktivních podmínek, aby tito podnikatelé byli materiálně, personálně i obchodně schopni přímo působit na trhu v námořním přístavu,“ doplnil ministr.
Kromě prostor pro nakládání zboží na říční lodě by měly mít společnosti po revitalizaci v areálu k dispozici administrativní zázemí, prostory pro krátkodobé skladování zboží, prostor pro zaparkování kamionů a zázemí pro posádky lodí. Obnovena by měla být rovněž vlečka pro překládání zboží na železnici.
