Syn pracuje pod agenturou v jedné automobilce. Při nástupu mu řekli, že přesčasy bude dělat, když to podnik bude nutně potřebovat. Syna ale mistr nutí zůstávat přesčas skoro každý týden. Vyhrožují mu, že když nepůjde, neprodlouží mu smlouvu. Co má dělat?
Pokud je vše, jak píšete, zaměstnavatel vašeho syna porušuje či může porušovat pracovněprávní přepisy poměrně vážným způsobem v několika směrech. Především práce přesčas není považována za něco zcela běžného a normálního, naopak i přímo podle zákoníku práce může být konána jen výjimečně.
Takže by práci navíc syn dělat neměl?
Rozlišuje se mezi prací přesčas nařízenou a tou, která musí být se zaměstnancem dohodnuta.
Nařídit práci přesčas je možné jen z vážných provozních důvodů (tedy ne jen tak), za což nelze považovat například to, že zaměstnavatel šetří na pracovních silách a najímá je v menším rozsahu, než vyžadují potřeby firmy, a výpadek dohání tím, že nutí zaměstnance pracovat přesčas nad zákonem připouštěnou míru.
Nařízená práce přesčas (tedy taková, kterou musí zaměstnanec vykonat, i kdyby s ní nesouhlasil) má však své zákonné limity. V týdnu nesmí činit více než osm hodin a v kalendářním roce více než 150 hodin.
A když mu zaměstnavatel nařídí přesčasy delší?
Nad tento limit je možné další práci přesčas sice ještě konat, ale jen pokud její výkon bude se zaměstnancem dohodnut. Ale i zde existují určitá omezení. V období 26 týdnů po sobě jdoucích (v kolektivní smlouvě může být tato doba prodloužena až na 52 týdnů po sobě jdoucích) práce přesčas nemůže překročit v průměru osm hodin týdně, tedy v některých týdnech lze sice pracovat přesčas i víc než osm hodin, ale v jiných pak méně nebo vůbec ne. Protože rok má 52 týdnů, je tedy celkově možné odpracovat maximálně 416 přesčasových hodin (což zahrnuje jak práci přesčas nařízenou, tak dohodnutou).
Důležité je v této souvislosti zmínit, že do celkového počtu hodin maximálně přípustné práce přesčas se ta, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno, nezapočítává. Zde žádné limity nejsou stanoveny.
Může se hoditVyberte si z nabídky volných pracovních pozic na jobDNES.cz Zaujměte potenciálního zaměstnavatele kvalitním životopisem. Vygenerujte si jej zdarma na jobDNES.cz. Potřebujete poradit? Vstupte do stálé poradny jobDNES.cz o trhu práce a hledání zaměstnání. |
Jak je to s odpočinkem mezi směnami? Syn dojíždí daleko, a tak se nemůže ani pořádně vyspat.
Zaměstnavatel má povinnost rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a počátkem následující nepřetržitý odpočinek alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích (v parlamentu byla již schválena novela zákoníku práce, aby u zaměstnanců starších 18 let mohl být tento odpočinek o hodinu kratší).
V některých provozech (například nepřetržitý provoz, nerovnoměrně rozvržená pracovní doba), v některých odvětvích (třeba zemědělství, zdravotnictví, telekomunikace a poštovnictví, v kulturních zařízeních...) či při mimořádných a živelních událostech může být tento odpočinek zaměstnancům (ale jen těm starším 18 let) zkrácen až na osm hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Na druhou stranu, další odpočinek musí být prodloužen alespoň právě o tu dobu, o kterou byl ten předchozí zkrácen.
Problémy s dopravou domů se ale v této době nutného odpočinku mezi směnami nezohledňují.
Když syn nebude souhlasit s tolika přesčasy, může ho zaměstnavatel nějak postihnout?
Pokud váš syn nebude souhlasit s prací přesčas nad rámec té nařízené, nemůže být za to ze strany zaměstnavatele jakkoliv postižen. Není vyloučeno, že se zaměstnavatel může dopouštět i nerovného zacházení se svými zaměstnanci, což je porušení jednoho z velmi důležitých principů, na nichž stojí pracovní právo, když od některých vyžaduje práci přesčas a od jiných vůbec ne, pokud k tomu nemá důvody spočívající například v povaze práce.
Může se bránit v případě, že neuspěje?
Nepomůže-li projednání se zaměstnavatelem ve smyslu zjednání nápravy a respektování právních předpisů a pokud firma bude takto postupovat nadále a syn se s takovým jednáním nebude chtít smířit, což by neměl, měl by se obrátit s písemným podnětem na inspektorát práce, případně i na soud.
