"Kdyby jakýkoliv uchazeč do koncepce napsal, že postavit studio v Brně je blbost, tak prostě neprojde. Spikla by se proti němu veškerá brněnská lobby napříč stranami a ten člověk by si tím podepsal ortel smrti. Je to vůbec nejkřehčí moment všech koncepcí ředitelských kandidátů," míní bývalý šéf ČT Ivo Mathé.
Volba šéfa ČTOn-line: Volba ředitele minutu po minutě |
Podle něj výstavba nového televizního studia by vyšla nejméně na 700 milionů korun. "Takto mamutí stavba je naprostý nesmysl," dodává Mathé.
To ovšem neznamená, že nový ředitel ČT Petr Dvořák z plánů podpory výstavby brněnského studia nemůže vyjít bez ztráty kytičky. "Píše, že celý projekt bude podroben nákladovému a provoznímu auditu, aby nebyl ohrožen termín jeho výstavby. To je dokonalá manažerská věta. Audit v důsledku může znamenat, že termín bude ohrožen, protože se zjistí, že televize na to nemá," dodal Mathé.
Publicista Jan Potůček je toho názoru, že na výstavbu brněnského studia za Dvořákovo šestileté funkční období dojde. "Je otázka, nakolik nový generální ředitel seškrtá původní projekt. Ten už neodpovídá realitě, protože stavební firmy se budou vždy snažit rozpočty navyšovat. Dvořák se je bude snažit stlačit," míní Potůček.
ČT3 Dvořák zvládne, ale bez vlastní tvorby
Dalším klíčovým momentem pro nového šéfa Kavčích hor bude spuštění pátého kanálu s názvem ČT3. Jeho zrození navrhuje v roce 2012. "Teoreticky její fungování příští rok možné je, bylo by to ale nejdříve o Vánocích," upozorňuje Milan Šmíd z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Dvořákovy vize- v roce 2012 zřízení nového kanálu ČT3 zaměřeného na pořady pro děti a vzdělávání s celkovými investicemi na spuštění 35 až 45 milionů a ročním provozem 120 milionů |
A podobně je to i s rozpočtem nového kanálu. Jeho provoz má ročně vyjít na 120 milionů korun, další desítky milionů spolkne jeho zavádění. "Peníze se dají sehnat vždycky. Když ale jdou do nového kanálu, mohou chybět ve vlastní tvorbě," upozorňuje Šmíd. "Pokud doveze zahraniční tvorbu, odabuje ji, tak se do 120 milionů asi vejde. Pokud by chtěl dělat původní tvorbu, taková částka by mu nestačila," je přesvědčený Šmíd.
"Ani nákup věcí zvenku není takto levný," oponuje Mathé. "Teoreticky by to za 120 milionů možné bylo, kdyby tam bylo hodně, ale opravdu hodně archivu a kdyby se podařilo stlačit distribuční náklady," doplňuje. Podle něj se navíc bude muset Dvořák vyrovnat s tím, že po zavedení ČT3 by do značné míry, ne-li stoprocentně, musel očistit o vzdělávací pořady nebo pořady pro děti vysílací schémata jedničky a dvojky.
Potůček částku na roční provoz dříve označoval za poddimenzovanou, nyní tvrdí, že se do ní Dvořák vejde. "Jsem o tom přesvědčen po rozhovoru s ředitelem Českých radiokomunikací Kamilem Levinským, protože velkou roli hraje částka za distribuci signálu. Z rozhovoru vyplynulo, že ČT3 by nemusela platit za nejdražší pozemní distribuci, pokud by se dohodla s Českým rozhlasem a ten opustil veřejnoprávní multiplex. A to zásadně mění pohled na Dvořákův projekt," dodal Potůček.
Vytyčené úspory ve výši až deset procent v režii televize všichni experti hodnotí jako reálné. "Přijdete-li v čele jakékoliv instituce do kontaktu s konzultační firmou, tak vám vždy ve výsledku napíše, že můžete uspořit sedm až deset procent. Z toho se nestřílí, to může ušetřit každá firma. Není to sice pro její zaměstnance a výkony příjemné, ale v podstatě toho lze vždycky dosáhnout. Pokud takové úspory manažer napíše do koncepce, nezavazuje se během následujících tří let k ničemu nesplnitelnému," dodal Mathé.
