Český klub velocipedistů je nejstarším sportovním klubem v Čechách. "Je pravda, že Sokol vznikl ještě dříve, ale to nebyl sportovní klub, takže rok 1880 považujeme za zrod prvního sportovního klubu u nás," tvrdí předseda klubu Karel Čejka. Teprve o dva nebo tři roky začaly vznikat fotbalové kluby.
Pomohla mu náhoda
O kolo, jak ho známe dnes, se zasloužil Angličan James Starley, v roce 1870 ho předváděl na světové průmyslové výstavě v Londýně. V Praze prvně kolo ale předvedl William Crowl. Ten se shodou náhod ubytoval u majitele smíchovské strojní továrny Jana Kohouta.
Z mladých Kohoutů - Josefa, Petra, Františka i Václava, se stali hlavní propagátoři cyklistiky u nás a časem i slavní přední čeští a evropští závodníci. Tatínek Jan vyrobil téměř tisíc slavných a dodnes mnohdy dochovaných bicyklů "kohoutovek", syn Josef dokonce vyhrál mistrovství Rakouska na jednu míli. A na jeho počest, ale i pro udržení tradice, se dodnes koná i Pražská míle.
Zvědavost a nadšení z technické novinky vedla k bouřlivému rozšíření: klub založený Janem Kohoutem v listopadu 1880 se stal prvním sportovním klubem v Rakousku a v Království českém.
Kolo změnilo i ženskou módu
Vysoké kolo se dokonce zapsalo do módních archivů. Postupně totiž změnilo ženské oblékání tak, aby i ženy mohly na kole jezdit. Zmizely volány, korzety i honzíky, těžké samety byly vystřídány lehkými kašmíry. Přibyly kalhotky a od roku 1891 se dokonce v Rakousku začaly vyrábět i podprsenky. Vyhovujícím sportovním oděvem se stala kalhotová sukně a košile s kravatou.
Je ale pravda, že pro ženy se cyklistika stala zábavou a sportem hlavně až s příchodem nízkých kol. Móda vysokého kola totiž trvala jen asi 15 let, pak se začala prosazovat pohodlnější a bezpečnější kola nízká.
