Největší pozornost na sebe v minulých dnech navázaly především výsledky amerických maloobchodních prodejů. Ty zaznamenaly v srpnu růst o 2,7 %, což byl nejlepší výsledek za posledních tři a půl roku a již třetí růst prodejů v řadě.
Tahounem se však staly především prodeje nových automobilů, které v srpnu narostly o 25 %, a to díky šrotovací prémii, která v USA dosahovala 4 500 dolarů. Výrazným impulzem pro výdaje amerických domácností je navíc i celá řada daňových slev v rámci balíčku Baracka Obamy, který na podporu ekonomiky vyčlenil necelých 800 miliard dolarů. Ten začíná postupně prosakovat celou ekonomikou, což se projevuje i v jiných sektorech, jako je například výroba nebo trh s bydlením.
O tom, že výrobní sektor začíná v USA znovu silně růst, obchodníky přesvědčilo i několik ukazatelů výrobní aktivity v průmyslových centrech Spojených států, jako je New York a Filadelfie.
Stabilizací navíc prochází také trh s bydlením, když se podle nejnovějších dat opět zvyšovaly jak počty nově udělených stavebních povolenek, tak nově zahájených staveb. Těm vedle nízkých úrokových sazeb a levných hypoték prospívá také daňová úleva ve výši 8 000 dolarů, kterou obdrží všichni ti, kteří si kupují svůj první dům.
Příznivá data jsou proto především výsledkem fiskální stimulace ekonomiky, a protože ta může ještě několik měsíců podpírat její vývoj, o skutečném stavu věcí zřejmě více napoví až data, která budou přicházet v průběhu příštího roku. To ale zatím obchodníky příliš neznepokojuje, což dokazuje i rostoucí trend na akciových trzích, které si jen od poloviny července v USA připsaly 20 %.
Sílící optimismus byl ale patrný i na ostatních trzích. Na devizovém se pod tlak znovu dostala americká měna, která již druhým týdnem doplácí na svůj status bezpečného přístavu a na velmi nízké úrokové sazby ve Spojených státech. Jen k euru tak během týdne ztratila 2,1 % a propadla se až na své roční minimum.
Levný dolar a očekávání opětovného růstu největších světových ekonomik pak pomáhaly také cenám komodit. Ropa se závěrem týdne pohybovala zpět nad hranicí 71 USD/barel, kam ji poslaly také pět týdnů klesající ropné zásoby v USA.
Cena zemního plynu během týdne vzrostla o dalších 18 % a poblíž historického maxima se nadále drží cena zlata, která v pátek v odpoledních hodinách dosahovala 1 020 USD za troyskou unci.
Z České republiky v uplynulých dnech přišly mezi nejzajímavějšími výsledky zejména maloobchodní prodeje. Ty meziročně klesaly o 4,9 %, což byl ale výsledek podstatně lepší, než čekal většinový konsenzus trhu.
Poptávka českých domácností ale bude ještě dlouhou dobu utlumená, a to především kvůli vysoké míře nezaměstnanosti a větší opatrnosti bank úvěrovat soukromý sektor. Stále napjatá situace v české ekonomice a ani politická situace, která se zdramatizovala dalším odložením voleb, však investory zatím evidentně netrápí.
Česká aktiva jsou totiž nadále atraktivní, a tak se koruna v minulém týdnu mohla stát nejsilnější měnou celého středoevropského regionu. Jen k dolaru se dostala krátce až pod hranici 17 korun, zatímco k euru pokořila hranici 25 korun, kde se naposledy pohybovala v listopadu minulého roku.
Také nadcházející týden nabídne řadu důležitých událostí. V USA bude rozhodovat o sazbách americký Fed a zveřejněna bude také další sada čísel z trhu s bydlením, včetně tempa růstu objednávek zboží dlouhodobé spotřeby.
Eurozóna přinese zářijové ukazatele aktivity ve výrobním sektoru a sektoru služeb (PMI), tempo růstu průmyslových objednávek a především německý index podnikatelské nálady (IFO), který by měl znovu stoupat. Od naprosté většiny ukazatelů se přitom čekají dobré zprávy, a proto růstový trend z minulých týdnů ještě nemusí být u svého konce.
21. září 2009
