Unikátní prales vznikl náhodou
Tajemně znějící název pralesa Mionší vznikl vlastně náhodou. Obcí Dolní Lomná teče potok Menší. V místím nářečí se to řekne Mjenši a z toho vzniklo Mionší.
Vlastně i celý prales vznikl náhodou, a to jen díky lovecké vášni arcivévody Bedřicha, bratrance císaře Františka Josefa I. Ten totiž v roce 1895 získal těšínské panství, a protože byl vášnivým lovcem, zakázal na kopci Mionší těžit dřevo. Šlo mu o jediné - aby měla zvířata klid se pářit a on měl co lovit.
Jen v roce 1896 prý v revírech panství ulovil on a jeho rodina stovky jelenů, 2 580 srnců, 199 divočáků, 26 822 zajíců, 2 853 bažantů, 21 204 koroptví, 178 holubů a ještě mnoho jiné zvěře.
A právě zásluhou arcivévodovy lovecké vášně dnes můžeme vidět nádherný jedlo-bukový les ve své nejryzejší podobě. Lidská ruka tu na nic nesáhla už přes sto let, mnohé stromy jsou staré zhruba 400 let. Kmeny stromů jsou obrostlé mechem, přes kapradiny a trávy není vidět lesní půdu. Jaký rozdíl oproti hospodářskému lesu, se kterým Mionší sousedí. V něm jsou kmeny stromů holé a pod stromy téměř nic neroste.
Otevřeno jen v létě
mionšíNárodní přírodní rezervace Mionší byla vyhlášena v roce 1954. Svou rozlohou 169,70 hektaru patří mezi největší pralesy v ČR. Naučná stezka Mionší začíná kousek od zastávky autobusu v Dolní Lomné Matyščina Louka, kde je parkoviště. Má 10 zastavení s naučnými tabulemi, je dlouhá asi 7 km. Převýšení je přes 300 metrů a zčásti stezka vede úzkými lesními chodníčky, není vhodná pro kočárky nebo vozíky. Přístupná je od 1. června do 15. září, pak ochranáři z CHKO Beskydy cedule demontují a odvezou. |
Změnilo se to až po více než 15 letech. Správa rezervace vytyčila novou naučnou stezku, která vede zčásti podél pralesa. Vzácné stromy tak můžete obdivovat aspoň z cesty.
Ačkoli se dovnitř - hrozí za to také vysoké pokuty - nesmí, nesmírně zajímavá je i procházka naučnou stezkou. V Mionší žije 73 druhů ptáků, například datlík tříprstý, čáp černý nebo puštík bělavý.
"To je vzácná sova, která se sem rozšířila ze Slovenska. Je to jediná sova, která létá i ve dne," vysvětluje František Šulgan z CHKO Beskydy. Puštík má světlou barvu a je větší než jiné sovy, skoro jako výr. Na začátku srpna jsme ho v Mionší slyšeli kolem poledního.
Na dvou místech jsme doslova narazili na modranku karpatskou. To je modrý slimák. A nikde jinde než v Karpatech nežije. Na skále podél cesty se na sklonku dne vyhřívala zmije a objevit se dá i mlok skvrnitý.
Modranka karpatská
Naučná stezka Mionší
Rysové, medvědi i vlci
Ve znaku naučné stezky je tetřev. Arcivévoda Bedřich tu tetřevy lovil velice rád. I kvůli nim si nechal postavit loveckou chatu uprostřed lesa a za jedno ráno prý ulovil i sedm tetřevů. To už je ale dávno pryč, tetřev hlušec dnes patří ke kriticky ohroženým druhům a je chráněný. V celých Beskydech se jejich počet odhaduje na pouhých 10 kusů.
Mlok skvrnitý
Prstnatec Fuchsův
"Zato v této oblasti ale návštěvníci mohou klidně narazit i na medvěda, trvale tady žije rys a objevují se i vlci," informuje František Šulgan z CHKO Beskydy. A ukazuje odlitky stop všech tří šelem. Beskydy jsou jediná oblast, kde se tyto tři šelmy vyskytují společně. Medvěd sem zavítá prý každý rok.
Pár odlitků jeho stop ochranáři udělali přímo na části naučné stezky.
Pokud se s ním setkáte, je na místě opatrnost. "Velké šelmy ale na člověka nečekají a vůbec ho nemají za potravu. Zkrátka je to mnohdy jenom náhoda, že ho potkají, protože to zvíře je plaché a už zdaleka reaguje na přítomnost člověka," vysvětluje zkušený ochranář.
Nedávno se prý v Beskydech stalo, že houbař odkryl smrčinu a tam byl medvěd. "Utíkali oba, houbař na jednu stranu a medvěd na opačnou," vypráví František Šulgan.
I bez osobního setkání s medvědem je ale procházka Naučnou stezkou Mionší výjimečným zážitkem. Jsou to přírodně nejcennější plochy v naší zemi, je to nejucelenější pralesní lokalita u nás. Některé jedle se tu tyčí do výšky i 50 metrů a pamatují Marii Terezii nebo bitvu na Bílé hoře.
může se hoditJak se tam dostat Tip iDNES.cz Arcivévoda Bedřich
Zdroj: Mapy © PLANstudio |
