Kdysi byly v Krušných horách statisíce hektarů rašelinišť, hlavně na náhorních plošinách. V Grünwaldském se například těžila rašelina pro nedaleké lázně v Teplicích. Dnes na horách zbylo poslední, nedaleko Hory Svatého Šebestiána. Rašeliniště z hor postupně zmizela a s nimi i původní rostliny, živočichové a hlavně voda. Rašeliniště jsou totiž přírodními nádržemi vody, které fungují jako zásobárny, podobně jako houba.
Naštěstí se na horách brzy objeví znova. Díky projektu Institutu aplikované ekologie Daphne, Agentury ochrany přírody a krajiny a občanskému sdružení Ametyst se začínají obnovovat tři rašeliniště o rozloze zhruba 100 hektarů. Na Cínoveckém hřbetě a rašeliniště U Jezera nedaleko obce Cínovec a rašeliniště Velké tetřeví tokaniště v oblasti Flájského potoka.
Všechna leží v chráněné ptačí oblasti Východní Krušné hory. Žije zde ohrožený tetřívek obecný, jehož populaci mohou rašeliniště zachránit. Všechna tři místa byla postižena odvodněním, ale mají velkou šanci na návrat k původnímu stavu. Vrátit by se sem měla například masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá, klikva bahenní, z fauny pak sluka lesní, sýc rousný, zmije obecná, ještěrka živorodá.
"Dalším kritériem výběru těchto tří lokalit bylo to, že Krušné hory zatím nejsou chráněny, směřuje sem málo projektů na systematickou ochranu. Například rašeliniště na Šumavě obnovuje zdejší národní park, v Jizerských horách občanská sdružení. Zde nikdo. Dalším důvodem výběru bylo, že na tato rašeliniště navazují další v Německu, kde už podobné projekty na záchranu běží," řekl Jan Dušek, ředitel společnosti Daphne.
Budoucí rašeliniště U Jezera by tak v budoucnu mělo vytvořit celek s obnovovaným rašeliništěm Georgenfelder Lochmoor v Sasku.
Proč zmizela?
Ještě v první polovině dvacátého století se rašeliniště v horách v celé Evropě vysoušela kvůli potřebě vysadit lesy. Dnes se ukazuje, že to nebyl správný krok. Rašelinná půda pro stromy není vhodná, v Krušných horách dlouho nevydržely jednak kvůli vláze, jednak kvůli poškození exhalacemi.
Obnova rašelinišť je technicky poměrně jednoduchá. Stačí dřevěnými hrázemi zrušit odvodňovací systém a kanály. Časem se vyschlá půda opět naplní vodou. Přesto projekt stojí miliony korun. "Samotná stavba bude stát řádově jen stovky tisíc korun. Dražší jsou studie a průzkumy, hydrogeologické sondy, které zde zůstanou a budou informovat o stavu vody v rašeliništích," popsal Dušek.
Rašeliniště jsou pro krajinu velmi významná hlavně tím, že upravují tím přirozený hydrologický režim. Zatímco horské potoky může přívalový déšť okamžitě vylít z břehů, potoky pramenící v rašeliništích mají velmi stálou hladinou. "Záplavám obnova rašeliniště sice nezabrání, ale může hodně pomoci," říká Ondřej Volf ze sdružení Ametyst.
Slavkovský les – rašeliniště Tajga u Kladské
Jizerky, rašeliniště Na Čihadle
Kromě zadržování vody mají rašeliniště také schopnost fixovat uhlík, který se jinak uvolňuje do oxidů uhlíku a je jedním ze základních skleníkových plynů. Takže obnova mokřadů může napomoci i zmírnění dopadu klimatických změn.
Už letos na podzim se první dřevěné přehrážky začnou budovat na Cínoveckém hřbetě, za dva roky bude projekt hotov. "Svoji původní roli by už funkční rašeliniště mělo plnit do deseti let," slíbil Dušek.
Jak rašeliniště opět vznikají, budou moci pozorovat i turisté, i když jen na okrajích. Žádné lávky do středu jezírek a centrálních zón zde nebudou.
"Protože je to i oblast chráněných tetřívků, lidé se dostanou jen na část, aby viděli, co se zde děje. Je to přirozeně nepřístupné území a turisté i bez plotů zůstanou na okraji, protože chůze rašeliništěm není nejpříjemnější procházka. Když se boříte v lepším případě po kolena do bahna, tak to každý rychle vzdá," řekl Dušek s tím, že do dvou let by se mohla začít obnovovat další dvě rašeliniště v Krušných horách.
