Landa ve Zlatém draku nabídl dobré písně a rozředěnou mystiku

Pátečnímu představení s napětím očekávané jevištní kreace autorské trojice Daniel Landa, Zdenek Plachý a Jiří Šimáček Tajemství Zlatého draka předcházela řada dramatických prohlášení, protesty, to vše kvůli "kontroverznímu" Danielu Landovi.

Je obtížné divadelní útvar představující žánrovou směsici – fantasy, muzikál, detektivka – přesně pojmenovat. Dramaturg Martin Dohnal hovoří o "hudebním dramatu" a sami autoři pojali Tajemství Zlatého draka jako scénické mystérium, které by mělo současného diváka vytrhnout z jevového, povrchně prospěchářského světa a jeho trápení a přivést jej k péči o duši. Nejen o duši vlastní, ale o duši veškerenstva, kosmu.

Kriminálka Brno

V úvodu jsme svědky scény, kdy dva mladí lidé hledají u lesa vhodné místo pro "splynutí duší", ale vyruší je nález mrtvoly neznámého muže. Další pokračování je jakoby převzato z některého z nespočetných televizních detektivních seriálů, při kterém se krom pátrání po pachatelích dozvídáme ledacos zajímavého ze soukromí detektivů.

Své soukromí má i vyšetřovatel Marek Šebor (Petr Halberstadt), opíjí se, je hrubý na ženu Naďu (Henrieta Hornáčková), nechává se vytáčet tchyní (Marie Durnová), nezvládá to, nedospělá dcera tím trpí. Avšak pod povrchem se na scéně odehrává ještě druhý, skrytý příběh: mrtvola byla nalezena vedle menhiru s tajemným runovým nápisem odkazujícím k vnitřnímu obrácení.

Landa: Chci, aby lidé u draka přemýšleli

Zpěvák Daniel Landa ví, že se řadě lidí jeho Tajemství Zlatého draka v brněnském Národním divadle líbit nebude. Věří však, že se mnohých dotkne.

Policejní důstojník David Vodňanský (Jakub Šafránek) je naštěstí specialista na sekty a stopy záhy vedou k sestře zavražděného, hypnoterapeutce Stelle (Klára Apolenářová). Detektivka se střídá s tajemným světem skrytého života "obecně prospěšné společnosti" Ordo Draconis, jejíž vůdce Petr (Petr Panzenberger) vyzývá členy k jednotě a oddanosti vizi.

Děje v obou odlišných rovinách oddělují taneční a zpěvné výstupy Merkuria (Daniel Landa) a Merkurie (Monika Maláčová), z nichž bychom se měli dozvídat něco bližšího o smyslu toho, co se odehrává, i závěrečné poslání.

Až na ten příběh

Vše je však obestřeno mlhami a skvělá scéna Daniela Dvořáka, která velice elegantně mění kulisy charakterizující oba světy, s tím nic nezmůže – nemá to ostatně v popisu práce. Děj na jedné straně zpestřují výstupy se starostou (Jaroslav Dufek), který sektě výhodně pronajal pozemek a dům, a mafiánským podnikatelem Zenklem (Zdeněk Dvořák), který má na nemovitosti zálusk; na straně druhé vidíme například zasvěcující obřad, který vnitřně rozháraný Marek podstoupí prostřednictvím Stelly.

Obrácení? Jen proto, aby docenil hodnotu rodinného života? Z toho, co vidíme na scéně, není ani příliš jasné, kdo je vrah a proč vlastně vraždil, neboť jsme namísto inzerovaných duchovních hodnot s autory uvízli v laciné duchařině. Nepozře-li had hada, nestane se drakem, cituje v jednom místě Merkurius z Písní kosmických Jana Nerudy.

TAJEMSTVÍ ZLATÉHO DRAKA
(Krátké nahlédnutí do projektu Legií Zlatého draka - real-live fantasy hry Tajemství Zlatého draka)

Žádná metamorfóza hada v draka se v Brně tentokrát nekonala. Pro poetiku dvojice Zdenek Plachý a Jiří Šimáček bylo dosud příznačné prolínání vážných žánrů a postupů s nevážnými, kloubení vysokého s nízkým – cílem jejich sdělení však nebyla oslava všehochuti světa beze smyslu: jejich dosavadní díla měla étos.

Zlatý drak, nebo zlatý důl?

A za velkého vzruchu se zrodilo Landovo Tajemství Zlatého draka
K rozruchu kolem Tajemství Zlatého draka došlo nejen proto, že novou inscenaci, jejíž scénář je dílem Daniela Landy, Zdenka Plachého a Jiřího Šimáčka, její tvůrci opentlili lákavými superlativy.

Landa dobývá Brno, i přes protesty prodá hru dvakrát denně
Inscenace Tajemství Zlatého draka se bude v některých termínech hrát dvakrát denně. V činohře Národního divadla je to nebývalý počin - prakticky o žádnou inscenaci z poslední doby nebyl takový zájem.

Premiéru Tajemství Zlatého Draka doprovodil i protest studentů JAMU
Lepší reklamu si tvůrci nové hudební inscenace s názvem Tajemství Zlatého Draka nemohli přát - proti účinkování kontroverzního umělce v Mahenově divadle se postavilo několik brněnských osobností. Nejdražší, nejprodávanější, historicky nejnáročnější dílo má premiéru. Před stánkem rozbalili studenti JAMU i protestní transparent.

Platilo to o jejich hře Nepohodlný Indián i o hudebním díle Magická flétna, ale i o jejich posledním společném dramatickém počinu Deník krále, na němž spolupracovali právě s Danielem Landou. Jejich umělecké sdružení Střežený Parnas patrně udělalo chybu ve chvíli, kdy Plachý se Šimáčkem část svých dramatických kompetencí převedli na – řečeno bez ironie – samorosta Daniela Landu.

Landovo částečné převyprávění vlastních osudů, křížené s rozředěnou "mystikou", ukázalo, že jeho síla je více v hudbě a písňových textech a že právě divadelní příběh není ani zdaleka jeho silnou stránkou.

D. LANDA – Z. PLACHÝ – J. ŠIMÁČEK - Tajemství Zlatého Draka
Národní divadlo Brno. Režie Zdenek Plachý, hudba Daniel Landa, scéna Daniel Dvořák. Kostýmy Linda Dostálková. Premiéra 21. listopadu 2008. Delka 160 minut.
Hodnocení MF DNES: 60 %