Sledujte, jak hmyz bojuje v masožravé rostlině o život

Z barevné rostlinky se line vůně, která láká vosu blíž a blíž. Začíná boj o život. Drama můžete sledovat i vy. Atraktivní masožravka je běžně dostupná a lze ji pěstovat i doma.

Láčkovka

Tato masožravka pochází z tropických deštných pralesů v jihovýchodní Asii, především z Bornea a Sumatry. V současnosti už vědci prozkoumali asi 100 druhů láčkovek a stále objevují další.

Pasti této rostliny (láčky) připomínají konvice zavěšené úponky na listové části. V našich podmínkách nedorostou takových rozměrů jako ve svém přirozeném prostředí.

"V přírodě mohou mít láčky i přes 50 60 cm na výšku a  kolem 30 cm v průměru. Ty potom dokáží zkonzumovat ptáky, ještěrky nebo žabky, které tam původně chodí pojídat ten hmyz. Když tam spadnou, rostlina je taky dokáže sníst," říká Martin Zoun, pěstitel masožravých rostlin.

Jak probíhá hostina láčkovky? Hmyz se nechá nalákat nektarem a spadne dovnitř pasti, kde se utopí v trávicí tekutině. Ta ho pomalu rozkládá a vstřebává.

Hmyz téměř nemá šanci z láčky uniknout. Vnitřek pasti pokrývají voskové šupinky, které se mu lepí na nohy a křídla. Nemůže tedy vyšplhat nahoru po stěnách láčky, málokdy se mu podaří vylétnout ven. Jedinou možností, jak se dostat ven, je prokousat se. To zvládne jen hmyz se silnými kusadly, většinou ho ale tekutina utopí dřív.

Láčkovka u vás doma

. Umístění láčkovky

Začátečníci mohou nejprve použít klasickou lahev od okurek. Masožravka vám při správné péči povyroste a utvoří láčky, takže bude stejně časem potřebovat větší prostor.

Pěstování láčkovky není složité, musíte jí ale vytvořit specifické podmínky. Např. mucholapce se daří i na parapetu, láčkovka je oproti ní náročnější. Vyžaduje vysokou vlhkost vzduchu – nejméně 70 %. Z tohoto důvodu se umisťuje do skleníku, vitrín, akvárií nebo zimních zahrad. Jinak by jí zasychaly láčky, další by se tvořily příliš malé nebo se nevytvořily vůbec. Skvělým pomocníkem k udržení vlhkosti v akváriu je mech. Dále používejte rozprašovač a láčkovku pravidelně roste.

. stojatá voda

Těmto rostlinkám neuškodí. Pozor, aby nezačala hnít! Raději vodu ohlídejte a průběžně dolévejte.

Láčkovky se neobejdou (jako všechny masožravky) bez dostatečné zálivky. Tvrdou vodou byste ale nadělali víc škody než užitku. Minerální látky, které obsahuje, by se usazovaly v substrátu, a to by rostlině rozhodně neprospělo. Zalévejte a roste měkkou vodou. Používáte-li tu vodovodní, nechte ji alespoň den odstát.

Aby se vaší láčkovce dobře dařilo, udržujte ve skleníku stálou teplotu.

"Láčkovky jsou rostliny z tropických deštných pralesů, tzn. celoročně potřebují teplo. U nás jim stačí běžná pokojová teplota  kolem 20 25 stupňů," dodává Zoun.

Některé náročnější typy dokonce potřebují nízkou teplotu v noci a vysokou ve dne. O ty se však zvládne postarat jen zkušený pěstitel. Jestliže teplota vysoce přesahuje doporučené rozmezí, vyrovnejte ji odkrytím víka nebo použijte speciální větráček.

Důležitou roli hraje dostatek světla,  optimálně 10 – 12 hodin

Láčkovkám nevyhovuje ani přemokřený, ani vysušený substrát. Dbejte také na jeho vzdušnost. Ve větších zahradnictvích koupíte připravenou zeminu. Ta obsahuje rašelinu, rašeliník, drcený polystyren, keramzit, molitan a dřevěné uhlí. Vyrobit si ho můžete sami. Tyto suroviny smícháme v poměru 1:1:1:1:0,5:0,5.
denně. Rostlinky vyžadují velmi světlé místo, ne však přímé sluníčko. Pokud je nemůžete pěstovat na místě s dostatkem přirozeného světla,  prospěje jim umělé přisvětlování, především v zimním období.