Chcete se zbavit octomilek a molů v kuchyni? Pořiďte si masožravky

Markéta Aubrechtová z Českých Budějovic začala s pěstováním masožravých rostlin před patnácti lety. „Chtěla jsem mít doma aspoň kousek přírody,“ vzpomíná, jak se z nadšence díky pomoci starších kolegů stala profesionálkou, které jsou dnes malé i zámecké skleníky v Hluboké nad Vltavou. Poradit ale umí i začátečníkům.
Markéta Aubrechtová masožravkám propadla nejprve jako koníčku, teď se jim jako...

Markéta Aubrechtová masožravkám propadla nejprve jako koníčku, teď se jim jako vystudovaná bioložka věnuje profesionálně. | foto: Radomír Dohnal

Láčkovky, tučnice, mucholapky, saracénie, rosnatky, masožravých rostlin jsou stovky druhů. A počet variet se díky usilovné práci pěstitelů - ke kterým právě patří i osmadvacetiletá bioložka Markéta - každý den zvyšuje.

Kde se vzala evoluční vychytávka, díky které tyto rostliny loví hmyz?
Tato schopnost není rozhodně vázána na určitý kontinent, je to strategie vyvinutá rostlinami po celém světě. Jde o rostliny žijící na živinově chudých půdách, kam se přesunuly právě proto, že jsou konkurenčně velmi slabé a pod tlakem jiných rostlin rostoucích v úživnějším prostředí by nepřežily. Usadily se tedy na tak chudých lokalitách, kde s nimi nikdo o prostor soutěžit nechce. Bez náhradního příjmu živin, tedy lapaného hmyzu, by ovšem přežít nedokázaly.

Podívejte se, jak loví například láčkovky, které polapí i vosu:

5. září 2008

A kdy masožravky definitivně polapily vás?
Teď to bude přes patnáct let. Mezníkem v životě se mi stala nemoc, dost mě zpomalila. Spoustu času jsem strávila zavřená doma a nemohla chodit ven, tak jsem si vytvořila vlastní kus přírody. Tehdy mi pěstitelé masožravek opravdu pomohli. Radami i výměnou exemplářů mě posunuli hodně daleko a vtáhli mě do toho koníčku natolik, že už jsem pak jen hledala prostor, kde se víc realizovat.

Na pomyslné stupnici náročnosti, od kaktusů po orchideje, kam byste zařadila masožravky?
Když víte, co která rostlina potřebuje, nepřijde vám na pěstování komplikovaná. Ani ty orchideje. Každopádně masožravky jsou na pěstování určitě nenáročné. Prakticky jediné - co je třeba dodržet při pěstování - je, aby pořád stály ve vodě. Nemusíte kontrolovat, jestli je substrát dostatečně proschlý nebo přemokřený. Jenom koukáte, jestli jim nechybí voda, kterou případně doplníte.

Jste spíš pěstitelka, nebo sběratelka? Kolik tu tak můžete mít druhů?
Můj sen je mít velikou sbírku, určitě ale nejsem takový ten „štítkař“, který potřebuje mít za každou cenu vysbírané všechny čistě botanické druhy. Když je kytka krásná a hezky roste, tak pěstuju i křížence. A druhů? Já mám strašně špatný odhad na čísla, ale myslím, že jsou tu stovky. Počet exemplářů jde do tisíců. Byly doby, kdy jsem jakožto začínající okenní pěstitel měla v počítači přesnou evidenci o každé rostlině. Teď netuším, ale rozhodně mi to nevadí.

Otázka, která štve všechny pěstitele masožravek, prý zní: „Čím to krmíte?“ Jsou ještě další otázky, které vás na výstavách dráždí?
Jo, tak ta je hodně tradiční. Taky někdy říkají: „A nějakou na tchyni bych prosil.“ To nesnáším. Také se ptají: „Mám tomu dávat vepřové nebo hovězí?“

Podívejte se, jak rosnatka loví a co ke svému životu potřebuje:

14. září 2008

Jak začít s pěstováním masožravek, návod krok za krokem

Do startu by Markéta Aubrechtová jednoznačně doporučila začátečnické rostlinky, jako jsou špirlice (Saracenia) nebo „nezničitelná“ rosnatka kapská (Drosera capensis). Což jsou v obou případech i docela estetické kousky.

Jak ovšem správně začít?
Obecně mají všechny masožravky rády hodně sluníčka, tedy přímý osvit, jižní stranu a žádné zastínění. Dejte je na okenní parapet, kde sálá od rána do večera a je to úplně bez problémů. Tam, kde jiné kytky umírají úpalem, masožravky krásně prosperují. Čím víc ty rostliny mají slunka, tím mají vyzrálejší pletiva a u špirlic se pak tvoří víc ochranných barviv, karotenoidů. Jsou pak červenější, vitálnější, hezčí. A nezapomenout na vodu, tyhle kytky se nedají ulít.

Není voda jako voda…
Lepší je měkká, odstátá, nejlepší samozřejmě dešťovka. Nejdůležitější je nezapomínat, že prakticky pořád musí stát ve vodě. A rostliny je potřeba zalévat jen podmokem, tedy do misky, ne do květináče. Aby si samy natáhly jen to, co potřebují. Kdykoli jdete kolem, musí mít prostě kytka v misce vodu.

Parapetové lapače hmyzu

"Lidé si většinou pořídí první masožravku jen tak ze zvědavosti, ale poměrně brzy si přijdou pro další. Důvodem je fakt, že rosnatky pěstované na okenním parapetu v kuchyni dobře zatočí s octomilkami a moly. Jsou to prostě takové přírodní lapače nepříjemného hmyzu, které jsou navíc krásné," konstatuje Markéta Aubrechtová. (Více se o rosnatkách dočtete zde.)

Lidé si často pořizují rosnatky proto, aby doma zatočili s octomilkami a moly.
Rosnatky lapají hmyz na lepivou látku, která připomíná kapky rosy.

Lidé si často pořizují rosnatky proto, aby doma zatočili s octomilkami a moly. Ty rosnatky lapají na lepivou látku, která připomíná kapky rosy.

To, že se lepivá látka tváří jako kapky rosy, není náhodné, jde o způsob lákání, které má každá masožravka trochu jiný. „V případě rosnatky je hmyz přesvědčen, že jde o kapky vody a chce se napít. Místo toho se ale přilepí na lepivou šťávu obsahující trávicí enzymy, které je roztráví,“ vysvětluje pěstitelka. 

Po jakém substrátu sáhnout?
Tak to je důležité, protože substrát musí být absolutně bez živin. Tím, že rostou na málo úživných půdách, nejsou schopné kořenovým systémem přijímat živiny, nebo jen velmi špatně, a proto je nejčastějším substrátem rašelina. Pohnojením jim neprospějete, za pár dní by bylo po nich. Což platí pro všechny masožravky obecně. Zatím se nevymyslelo žádné hnojivo, aby bylo tak vyvážené.

Takže se jim nemám snažit „přilepšit“ a vlastně je mám držet hlady?
V podstatě ano. Základem je prostě kyselá půda chudá na živiny. My třeba používáme rašelinu z Baltu, která má pH 2,8. To je zatím vůbec to nejlepší, co může být. Ne vždy ale bývá k dostání v zahradnictví, proto si necháváme dovážet obrovské pytle.

A co klasický zahradnický rašelinný substrát?
I když je tam často napsáno, že je to i pro masožravé rostliny, tak už tam jsou přimíchané živiny. Výrobce si prostě chce rozšířit uživatelské spektrum, ale pěstitelům tím moc nepomáhá. Ty rostliny to vůbec nezvládají, opravdu s tím máme špatné zkušenosti. Kytky zahnívaly, bylo třeba je častěji přesazovat.
Ta klasická „česká“ rašelina se totiž míchá s perlitem a křemičitým pískem, aby se vylepšila. Jenže pak jakoby klesne a udělá bahno. Správná masožravkářská rašelina by měla být vzdušná, něco mezi rašeliníkem a rašelinou, takže namočením vlastně zvětší objem.

Když mají tak citlivý kořenový systém, jak snáší přesazování?
No, to mají naopak rády. Čím častěji budete ty rostliny - pochopitelně šetrně - přesazovat, tím hezčí budou. Určitě doporučuji každý rok je dát do kvalitního substrátu. I z toho důvodu, že ony mají opravdu rádi ten substrát kyselý, a když to necháte dlouhou dobu ve starém, tak se vám pomalu zasoluje půda. Jakmile to udělá bílou krustu navrchu, tak je stoprocentně čas na přesazení.

Co když přijde zima? Jak ji snášejí?
Většina úplně bez problémů. Když byly asi měsíc teploty kolem nuly, zvládly to v pohodě. Rosnatka kapská snese -5°C, i když ne trvale, ale na parapetu vydrží. Stejně špirlice, i když těm bude trochu líp, když si přes zimu oddechnou třeba v místnosti, kde je mezi 10 až 15° C. Přežijí i na teplém parapetu, ale už nebudou tak krásné. Komplikace mohou nastat třeba u mucholapek, ty mají radši chladnější parapet, kde se tolik netopí, a dostatek světla. V zimě trochu hibernují, zpomalí růst a mohou se zatáhnout do cibulky. Odpočívají, než obrazí znovu.

Podívejte se, jak rychle některé druhy masožravek slupnou svoji oběť (vysvětlení, jak bublinatka svoji oběť vsaje, najdete v článku zde): 

25. února 2011

Jak se tyhle „jednoduché“ masožravé rostliny rozmnožují?
Zrovna třeba rosnatky se pěstují od semen, ale bez problémů je lze rozmnožovat i vegetativně, z kořene nebo z listů. Ze semene je to ale jednodušší, navíc jsou květy rosnatky samosprašné (takže k opylení nejsou potřeba dvě rostliny) a kleistogamní (květy se nemusí otevřít k tomu, aby vytvořily semena).

Co plísně a paraziti?
Na plísně a houby trpí masožravky minimálně a týká se to jen těch vzácnějších druhů, třeba cefalotů nebo heliamfor. To se ošetřuje fungicidy, což už je taková ta specialitka.

A nějací nepříjemní škůdci?
Masožravky trpí na mšice, puklice a červovce. Používám Confidor, speciální systémový postřik. Dá se sehnat přes zahrádkáře, kaktusáře a vůbec lidi, kteří sbírkové rostliny pěstují. Je to nefytotoxický přípravek, který šest měsíců od aplikace zůstane v rostlinných pletivech. Cokoli, co se pokusí ohlodávat nebo vrtat do kytek, umře. Když jsem to ještě neznala, jednou mi děsně zdeklasovaly celou sbírku mšice a byla to strašná škoda, protože to bylo zbytečné. No, a pak ještě slimáci. Ale tady postačí jen mechanická ochrana, sbírat a sbírat.

A nějaké doporučení pro začátečníky na závěr?
Nebát se toho. Masožravky jsou skutečně nenáročné. Nemůžete je přelít, jediné, co musíte hlídat, je kvalita substrátu. A nebojte se zeptat. Obě česká sdružení pěstitelů masožravek Darwiniana a CCPS jsou plné ochotných lidí, kteří rádi poradí.

Autoři:

Nejčtenější

Britové se mohli utlouct po smaženém sýru, svíčková je zmátla, líčí foodblogerka

Premium

Více než dvacet let pendluje mezi Českem a Británií a na tamní kuchyni nedá dopustit. Dagmar Heřtová se sice živí jako advokátka, ale zároveň působí jako nadšená foodblogerka a gastronomická...

Zaneřáděná domácnost je následek, příčinou je trauma, říká dobrostěhovák

Premium

„Stěhování je rituál, úklid je očistný,“ říká stěhovák Martin Ondruš, který začal o loňských Vánocích pomáhat lidem – a stále ještě nepřestal. Těm, kterým se stav jejich domova vymknul z rukou,...

Zahrada se probouzí. Které květiny je potřeba zasadit nyní, aby v létě hrály barvami

Nejstudenější měsíce roku jsou za námi, a tak se můžete směle pustit do výsadby květin, které jsou příliš choulostivé na mráz. Ale pozor, i když přes den už sluníčko docela hřeje, v noci mohou...

Voňavé jidáše na váš velikonoční stůl. Recept, kterému neodoláte

Jidáše jsou tradičním velikonočním pečivem v České republice, jejichž historie sahá až do středověku. Tvar těchto sladkých uzlů připomíná provaz, na kterém se podle biblické tradice oběsil Jidáš...

Tatínek naučil Báru Šporclovou Kodetovou sázet stromy i sekat trávu kosou

Herečka a zpěvačka Barbora Šporclová Kodetová se vedle rozmanitých uměleckých aktivit ještě stará o rodinu, zahradu, dům a domácí zvířata. Ráda kolem sebe vytváří příjemné prostředí, ve kterém se...

Velikonoční zajíček? V Čechách bývala tradičnější liška s preclíky, říká etnografka

Premium

Proč se chodí na Velký pátek hledat poklady? Co se dělo s Velikonocemi během komunismu? A kde běhá místo zajíce velikonoční liška? Zajímavosti ohledně svátků a jejich historie přináší etnografka...

19. dubna 2025

Velikonoční kraslice jako z pohádky. Vyzkoušejte voskovky a batikování

Kraslice zdobené voskem patří k nejkrásnějším velikonočním ozdobám. Tato tradiční technika sice vyžaduje trochu cviku, ale výsledky stojí za to. Poradíme vám, jak na to krok za krokem.

19. dubna 2025

KVÍZ: Znáte zajímavosti a rekordy ze světa slepic? Otestujte se

Vajíčko je jedním z pilířů českého jídelníčku. Ale víte o tom, že tento šišatý slepičí poklad má i své rekordy a kuriozity?

vydáno 19. dubna 2025

Biolog: Úprava genů rostlin z nás mutanty neudělá. Bez šlechtění bychom se nenajedli

Premium

David Kopecký chtěl být učitelem biologie, ale bude z něj prezident Evropské asociace pro výzkum a šlechtění rostlin. Čím uživíme lidstvo? A jak budou vypadat rostliny budoucnosti? „Díky novým...

18. dubna 2025

Od začátečníků po proutkařské mistry: návody jak uplést pomlázku ze čtyř, osmi i dvanácti proutků

Velikonoční pomlázka má v různých končinách České republiky nespočet jmen. Někde se jí říká hodovačka, jinde mrskačka, nebo i šlehačka či korbáč. Vždy se ovšem jedná o spletený svazek proutků,...

18. dubna 2025

Jak vyčistit fasádu po zimě? Tipy a triky pro dokonalý vzhled

Zima se umí na fasádách domů pořádně podepsat. Může za to vítr, vlhko, sníh, sůl i zplodiny z ovzduší. A výsledek? Prašný, zašlý povrch, výkvěty solí, nebo dokonce mech a plísně. S nástupem jara...

18. dubna 2025

Moderní lovci pokladů. Keškaření vzniklo, když prezident USA nechal odstranit chybu

Premium

Dává to smysl výletům do přírody. Děti zažívají dobrodružství, dospělí mají potřebný pohyb. Česko uchvátila globální hra zvaná geocaching neboli kešky. Její vznik byl poměrně zdlouhavý, technologie...

17. dubna 2025

Neutrácejte zbytečně za barvy. Krásné odstíny na vajíčkách vykouzlíte i tím, co máte doma

Barvení vajíček přírodně není jen ekologické, ale i zábavné. Ať už hledáte techniky barvení vajíček, inspiraci na jednoduché barvení vajíček s dětmi nebo jen způsob, jak se před svátky kreativně...

17. dubna 2025

Chiloé je Irskem Jižní Ameriky a domovem vzácného darwinova psa

Nenápadně se přikrást zezadu a zabít kladivem. tak dříve vypadala vědecká práce. Vítejte ve světě jedné velmi zvláštní psovité šelmy.

17. dubna 2025

Zaneřáděná domácnost je následek, příčinou je trauma, říká dobrostěhovák

Premium

„Stěhování je rituál, úklid je očistný,“ říká stěhovák Martin Ondruš, který začal o loňských Vánocích pomáhat lidem – a stále ještě nepřestal. Těm, kterým se stav jejich domova vymknul z rukou,...

17. dubna 2025

Chuť česneku či cibule v kuchyni skvěle nahradí čertovo lejno, radí kořenáři

Premium

Kořenáři z pražských Nuslí, manželé Schneedorferovi, vybudovali voňavý byznys, který lahodí nosu, jazyku, očím i duši. Jejich Království chutí šlape na webu i na krámě. Pro Magazín Víkend DNES...

16. dubna 2025

Pražská zoo opět zachraňuje. Kromě koně Převalského i antilopy nebo gaviály

Pražská zoologická zahrada v červnu přepraví do Kazachstánu dalších osm koní Převalského, které tam vypustí do volné přírody. Dále zahrada chystá vypuštění ohrožených koní ve východním Mongolsku....

16. dubna 2025  14:02