Co se týče populární hudby, Markéta Irglová je v padesátileté historii nejslavnějších hudebních cen na světě první Češkou, která může být spolumajitelkou zlatých gramofonků. Rozhodnutí padne v noci z neděle na pondělí v Los Angeles. A když to nevyjde, Hansard s Irglovou mají ještě šanci na Oscara za svou filmovou píseň Falling Slowly.
„Budeme v Americe celý únor. Těším se, že tam vezmu rodinu, můžeme se s Glenem s nimi podělit o úspěch,“ řekla Markéta Irglová. Nyní je s Hansardem v Kalifornii, kde se kolem Grammy rozpoutal tradiční mediální kolotoč rozhovorů a prestižních schůzek.
Už teď to je úspěch
Dvojice získala nominace na Grammy v kategoriích nejlepší soundtrack a nejlepší filmová píseň, jíž se může stát jejich duet Falling Slowly. Ovšem členové americké hudební akademie se budou rozhodovat také mezi filmovými skladbami, jež napsali Prince, zpěváci Eddie Vedder nebo Chris Cornell.
I nominace samé jsou obrovským úspěchem a posunuly Hansarda s Irglovou do centra pozornosti. „Lepší propagaci jsme si nemohli přát,“ říká Markéta Irglová.
Koncerty, které dvojice odehrála v Americe loni na podzim, byly vyprodané díky zájmu o film Once. „Další turné plánujeme na letošní léto a podzim. Chystáme s Glenem novou desku,“ dodala Irglová.
Album s hudbou k romantickému filmu Once poskočilo na sedmadvacáté místo americké hitparády. Tak vysoko se žádná deska s českou zpěvačkou a spoluautorkou písní nedostala. A celkový prodej alba Once dosáhl již 250 000 kopií. V případě vítězství na Grammy by se mohl zněkolikanásobit. Hansard s Irglovou si budou jistě moci koupit vysněný domek v Irsku.
Pochybnosti ohledně toho, zda Falling Slowly vyhovuje pravidlům pro nominace na Oscara či Grammy, které zazněly z Česka, nakonec odsunuli stranou sami Američané. Ostatně jsou to jejich ceny.
Dřív měla šanci jen klasika
Po Grammy zatím sahaly jen české nahrávky klasiky. Nikdy jich sice nedosáhly, ale v obrovské konkurenci lze už nominace pokládat za úspěch. Pokud se tak stalo, byly ve hře snímky české klasické hudby vydávané firmou Supraphon. Není to nic překvapivého - čeští skladatelé i interpreti jsou naším reprezentativním vývozním artiklem.
Supraphon zabodoval roku 2002 nahrávkou Janáčkovy málo známé operní prvotiny Šárka, kterou s Evou Urbanovou, dalšími pěvci a Českou filharmonií nastudoval sir Charles Mackerras. Deska vyvolala mezi světovou odbornou veřejností mimořádný zájem, kandidovala i na další prestižní ceny. V souboji o Grammy za nejlepší operní nahrávku ji nakonec porazili Berliozovi Trojané.
Roku 2005 figurovala v kategorii Nejlepší orchestrální snímek klasické hudby supraphonská nahrávka třetí a čtvrté symfonie Bohuslava Martinů, kterou s Českou filharmonií pořídil dirigent Jiří Bělohlávek. Nominace byla o to cennější, že Martinů není ve světě zdaleka tak zavedený jako Janáček. Ale i tentokrát byli soupeři silní; zvítězil snímek On The Transmigration Of Souls amerického skladatele Johna Adamse, věnovaný obětem teroristického útoku na New York.
Podle ředitelky Supraphonu Jany Gondové však měly obě nominace pro společnost nemalý význam: „Pomohly nám v budování image a samozřejmě i obchodně. Nominovaný titul se propaguje několik týdnů dopředu a dle našich zkušeností se pak prodá přibližně dvojnásobek.“
Roku 2004 se česká hudba sice vytouženého zlatého gramofonku dočkala, nikoli však na českém labelu. Jednu z Grammy totiž získala Janáčkova Její pastorkyňa, kterou pro značku Teldec natočil Bernard Haitink s plejádou operních hvězd, mezi nimiž byla i mezzosopranistka Eva Randová.
Zahraniční nahrávka české skladby se o Grammy ucházela, byť neúspěšně, i loni. Do kategorie Nejlepší operní nahrávka se probojovala anglická verze Smetanovy Prodané nevěsty z produkce britské firmy Chandos.
Roku 2006 se mezi finalisty objevilo i jméno Magdaleny Kožené, byť v tomto případě nešlo o cenu pro umělce, nýbrž pro producenta. Mezi čtyřmi různými nahrávkami, za něž byl nominován Christopher Alder, totiž figurovalo i bachovské album Kožené s názvem Lamento.
