Fanoušci kapely Wanastowi Vjecy se po letech dočkají velkého koncertu. Dvojice muzikantů Robert Kodym a P.B.CH. vydala coby Wanastowi Vjecy šest řadových desek, ale turné jela naposledy k albu 333 stříbrnejch stříkaček z roku 1997. Vystoupení v Sazka Areně se zároveň stane křtem nového výběrového alba Best Of 20 let, jež obsahuje dvě CD a DVD a už se vyšplhalo na první místo prodejní hitparády.
S policejní asistencí
Historie Wanastowek se začala psát ještě za minulého režimu. Skupina vznikla v březnu 1988 a jejím hlavním a jediným cílem bylo původně natáčení písniček do filmu známého dokumentaristy Vladislava Kvasničky Aby si lidi všimli. Právě tento dokument naleznou příznivci kapely i na novém výběrovém troj-albu.
"Tehdy za námi přišel kamarád, bubeník kapely Plexis, s tím, že pan Kvasnička shání někoho, kdo by složil originální punkovou filmovou hudbu. Nám se to líbilo, tak jsme to upekli. Když se pak dělaly titulky, vymysleli jsme si název Wanastowi Vjecy. Ty písničky z filmu se následně začaly na kazetách šířit po Praze, proto jsme se rozhodli pokračovat," říká Robert Kodym.
První koncert si Kodym a P.B.CH. odehráli na parníku Děvín na akci, kterou pořádali fanoušci kapely Žentour - za asistence policejních motorových člunů. "To bylo krásný, kontrolovali nám občanky, jestli někde pracujeme," dojímá se Kodym. V té době už vystupovali na různých akcích s kapelami typu Michael's Uncle, Plexis, Tři sestry nebo Orlík.
V září 1991 konečně vydávají první studiové album Tak mi to teda nandey, kde se mísí jejich punkové kořeny s hardrockem. Stejnojmenná písnička se prokousala na vrcholy tehdejších hitparád, kam se Wanastowkám ještě několikrát podařilo v následujících šestnácti letech vrátit.
Když letos vybírali skladby na album Best Of 20 let, neubránili se prý vzpomínkám na vlastní začátky. "Na té desce je třeba písnička, se kterou mám dneska problém. Mám s ní dokonce takový problém, že nebudu říkat, která to je. Napsal jsem k ní text před jedenácti lety a zpívají se v ní takové košilaté věci, že když to zpívám, vždycky si uvědomím, že lidé si člověka s tím textem spojují. To mě děsí," přiznává Robert Kodym.
"A postupem času mě to děsí čím dál víc, je to vážně hrůza. Jenže ta skladba je populární, tak s tím nic nenadělám," dodává. Ale jméno inkriminované skladby neprozradí - prý ani za nic. Zato přidává vyprávění o tom, jak kdysi chodili s P.B.CH. skládat ke hrobům.
"Některé písničky jsme kdysi jezdili vymýšlet na hřbitov v pražských Ďáblicích. Až posléze jsem zjistil, že tam byly zakopané oběti politických vražd z 50. let, ale vždycky mi přišlo, že je tam hodně zvláštní atmosféra. V ní vznikaly některé naše texty. Dneska když je slyším, vždycky si nás dva vybavím, jak sedíme na hřbitově. Bylo to takové klidné a optimistické místo," směje se Kodym.
Když přišla sláva
Své nejslavnější album Lži, sex a prachy představili v prosinci 1992. Jeho popularita doslova lámala žebříčky všech hitparád, některé písně z desky zlidověly. "Když jsme chystali druhou desku, měli jsme představu, že tam budeme mít dechovou sekci a country hudebníky a chtěli jsme křížit různé styly dohromady. Kvůli tomu jsme desku chtěli vydat až na jaře 1993, jenže gramofonová firma nám to zatrhla s tím, že od Nového roku se zaváděla DPH. Takže kvůli DPH nejsou na desce Lži, sex a prachy zaranžovány dechové sekce," vzpomíná Kodym.
V říjnu 1993 představili P.B.CH. s Kodymem Divnoalbum, desku sestavenou z koncertních nahrávek, remixů a akustických verzí písní. V březnu 1996 následovali Andělé, o rok později také 333 stříbrnejch stříkaček. V březnu 2000 se na vrcholy hitparád vrátili albem Hračky, na konci roku 2001 vydali první výběrové album Ty nejlepší věci. Pak nastalo u Wanastowek mlčení způsobené skutečností, že Kodym s P.B.CH. se realizovali v kapele Lucie s Davidem Kollerem za mikrofonem a bicími.
Teď máme jiné přednosti
"Přiznáváme Wanastowkám takovou tvůrčí pauzu. Nikdy jsme se nerozpadli, nedošli k nějakému rozkolu. Takové slovo nikdy nepadlo, takže naše kapela zůstala vždycky živá," říká P.B.CH. Loni v říjnu Wanastowky po šestileté odmlce opět vtrhly na hudební scénu svým Torpédem, na které letos navázala druhá výběrová deska Best Of 20 let.
"Jsme teď v období, kdy se na deskách snažíme zúročit své zkušenosti. Když nám bylo sedmnáct, měli jsme v sobě spoustu energie, která do rockové hudby patří. Dneska ale máme zase jiné přednosti, a myslím, že jich máme víc než tenkrát," zakončuje povídání Kodym.
