Co je úkolem vašeho útvaru?
Naším úkolem je trvale chránit ústavní činitele, kteří jsou nařízením vlády určeni k takové ochraně. Je to předseda vlády, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, ministr zahraničních věcí, ministr vnitra a ministr spravedlnosti.
Prezidenta nechráníte?
Toho chrání také příslušníci ochranné služby, ale je to speciální útvar pro ochranu prezidenta republiky, který má na starosti nejen prezidenta, ale i ochranu míst, kde pobývá.
Staráte se ale také o zahraniční návštěvy?
Pokud přijede zahraniční návštěva na úrovni hlavy státu, předsedy vlády nebo ministra zahraničí, vnitra nebo spravedlnosti, tak chráníme i je.
Máte na starosti i objekty?
Také, například Úřad vlády, Sněmovnu, Senát, ale i další. Příslušníci jednoho odboru chrání také zastupitelské úřady a diplomatické mise. Dohromady tu mám dvanáct set policistů a občanských zaměstnanců.
Co musí splnit člověk, který chce být bodyguardem?
Pokud se bavíme o osobních ochráncích - bodyguardech, tak v první řadě musí jít o policisty České republiky, kteří jsou ve službě už nejméně tři roky. Potom prochází našimi přísnými testy. Zjišťujeme jejich psychickou zdatnost, fyzickou odolnost, střelecké dovednosti, musí podstoupit zátěžové testy a mluví s nimi náš psycholog. K dalšímu speciálnímu výcviku pro zařazení do služby projdou z deseti uchazečů tak dva, maximálně tři.
Je pravdou, že se bodyguard musí vrhnout do střely před toho, koho chrání?
To je to poslední. Prvním úkolem bodyguarda je odvést chráněnou osobu do bezpečí. Pokud by byl mrtvý, tak by už nemohl nijak zasáhnout. Je to opravdu až to poslední, ale samozřejmě jsme jako policisté přísahali, že jsme ochotni položit i své životy za ochranu státu a jeho zájmu.
Stalo se to u nás někdy?
Co pamatuji, tak naštěstí ne a doufám, že k tomu nikdy nedojde.
Liší se počet bodyguardů podle důležitosti funkce?
Trochu ano. Speciálně na předsedu vlády velíme více lidí než na ostatní.
Mají chránění politici nějaké speciální požadavky na ochranku?
Nemají. Zasahovat do výběru z počátku vůbec nemohou, protože nás neznají. Novému předsedovi vlády nebo jakékoliv chráněné osobě představím několik lidí, kteří se o něj budou starat.
Může se stát a také se nám to už stalo, že po čase požádá chráněná osoba o výměnu nějakého konkrétního ochránce. Má k němu nějaké výhrady, nesednou si, nelíbí se mu způsob jeho jednání. Pak se domluvím a většinou toho člověka vyměním. Stalo se mi to například u řidiče, kdy se chráněné osobě nelíbil styl jeho jízdy.
O premiéru Špidlovi se říkalo, že dával ochrance zabrat svou zálibou v běhání?
Vždy se snažíme vybrat vhodné typy, které budou splňovat požadavky a nároky chráněné osoby. K panu Špidlovi jsme vybrali ty, kteří uměli běhat a měli to jako koníčka.
V současnosti nikdo podobně náročný není?
V současnosti ne. Nikdo neběhá maratony ani nedělá speciální adrenalinové sporty.
Je stanovena věková hranice pro práci bodyguarda?
Není. Každý rok ti chlapci dělají prověrky. Pokud splní potřebná kritéria, tak mohou být ve službě.
Takže se může stát jako ve filmu s Clintem Eastwoodem, že starší muž běhá vedle limuzíny?
Teoreticky ano, mám tu i lidi přes padesát let. U nás se ale vedle vozů neběhá, není to tu zavedené.
Jak dlouho dopředu se připravujete na zahraniční návštěvy?
Záleží, na jaké úrovni to je. Pokud je to nejvyšší úroveň a hlava státu, tak plánujeme i několik týdnů dopředu a většinou přijede i přípravný tým, se kterým se domlouváme, ukazujeme si místa, kde se bude návštěva pohybovat.
A na nižší úrovni?
Pokud to není až na tak vysoké úrovni, pak to řeším až na místě po příletu a domlouváme se s ochráncem. Většinou každá taková osoba přijíždí s vlastním. Poskytujeme jim ale celý servis, naše vozidla, naše řidiče a ochránce.
Ve filmech se často objevuje početná ochranka a ostřelovači na střechách lemující trasu průjezdu například amerického prezidenta. Platí to i ve skutečnosti?
Dá se říci, že to tak je. Speciálně americká strana sem posílá mnoho bezpečnostních pracovníků. V koloně standardně jezdí vozidla, v nichž jsou speciálně připravení a vycvičení policisté. Je to větší než obvykle. Americký prezident si také přivezl svá vozidla. Jsou pro něho speciálně upravená, má tam vybavení, které nemáme a ani neznáme.
Jak je to s auty pro naše ústavní činitele?
U nás máme pro každého ústavního činitele vyčleněno několik vozů. Střídají se, protože je s nimi potřeba čas od času dojet na technickou prohlídku, do servisu a podobně. Podle potřeby jsou to tři, čtyři vozy. V našich vozech jezdí i většina zahraničních návštěv.
Jsou speciálně vybavené?
O speciálních úpravách mluvit nemohu. Je to už předmětem určité taktiky ochrany.
V souvislosti s rychlou jízdou vašich řidičů má veřejnost často pocit, že je chráníte a stavíte se proti těm, kdo jízdu natočili?
Při bezpečnostní přepravě chráněného člověka nemůžeme jet jako normální řidiči. Policisté, kteří s ním jedou, tedy řidič-ochránce a další osobní ochránce mají i další úkoly a musí sledovat okolí a provoz. Z taktických důvodů mění způsob a rychlost jízdy. V zákoně je uvedeno, že speciální útvary policie při plnění služebních úkolů, což je i tento případ, nemají stanovenu nejvyšší povolenou rychlost. Nemusíme dodržovat rychlosti 50, 90, a 130.
Například řidiči premiéra tedy nehrozí za rychlost postih?
Pokud řidič jede rychleji, tak se ničeho nedopouští a je naprosto zbytečné a řekl bych protiprávní, aby ho někdo sledoval a natáčel. Je to na nic. Když se ke mně taková informace dostane, tak já to dál neřeším, protože řidič se ničeho protiprávního nedopustil. Tím, že se někdo pověsí za nás, nebo se nám někteří cpou i do kolon, tak nám narušují službu a svým způsobem se vystavují nebezpečí, že bychom proti nim mohli také zasáhnout.
Řidiči se snaží nacpat své auto do kolony?
Stává se nám to. Jedeme se zapnutými majáky v koloně několika vozidel a nekteří řidiči se mezi nás chtějí propašovat a zařadit se, nebo do kolony vyjedou z vedlejší ulice. Je to problém řidičů, kteří neuznávají podle zákona právo přednostní jízdy.
Řidič, který špatně parkoval před redakcí iDNES.cz, ale byl kázeňsky potrestán.
Kdyby pan ministr byl venku a my ho chránili venku a připravili vozidlo na rychlý odjezd, pak by bylo vše v pořádku. On ale věděl, že tam bude stát hodinu a více. Neměl právo ten zákaz zastavení porušit.
Může ministr ovlivnit rychlost jízdy?
Aby říkal, teď na to šlápněte, tak to v žádném případě ne. Rychlost a způsob jízdy je věcí řidiče, jak si vyhodnotí situaci. Může to udělat jen tak, že řekne, potřebuji být na určitém místě v určitý čas. My mu v tom případě doporučujeme, v kolik hodin je třeba vyjet z bodu A, aby byl v bodě B včas. Pokud se nepodaří z nějakých důvodů včas odjet, pak se tomu rychlost přizpůsobí.
Kdy vznikla ochranná služba?
Když nepočítám dávnou minulost, tak tato ochrana vznikla už s prvním prezidentem Masarykem. On už měl útvar, který ho chránil. Postupně se to předávalo vojákům, bezpečnosti. Nakonec v osmdesátých letech existovala 5. správa SNB, která chránila ústavní činitele. Z toho základu po roce 1989 zůstává jádro policistů, kteří pokračují dál.
Prezidenta Havla krátce po roce 1989 ale chránili dobrovolníci?
Jednalo se o krátkodobou epizodu po nástupu Václava Havla, kdy kolem něj byli sportovci a chránili ho z kamarádství nebo určité známosti. Nakonec se útvar celkově profesionalizoval a základem se stali jak policisté, kteří chránili prezidenta a ústavní činitele už před rokem 1989, tak i ti z ochranky prezidenta Havla, kteří chtěli pokračovat.
Jak jste se k této práci dostal vy?
Já jsem u ochranné služby od roku 2001. Dříve jsem pracoval jako ředitel služby pořádkové policie na policejním prezidiu. Měl jsem za úkol připravit summit NATO, jako koordinátor všech policejních opatření. Předtím už jsem v roce 2000 podobně připravoval i zasedání Mezinárodního měnového fondu. Řízením útvaru jsme byl nejprve pověřen, protože můj předchůdce vážně onemocněl. Když ze zdravotních důvodů v roce 2002 požádal o uvolnění, nastoupil jsem na tuto funkci.
