Na českém zastupitelském úřadu v pákistánském Islámábádu je už delší dobu zaveden třetí, tedy nejnižší stupeň bezpečnostních opatření, řekl Pospíšil.
Znamená to, že byla zpřísněna některá bezpečnostní opatření a snížil se počet administrativních pracovníků velvyslanectví či jejich rodinných příslušníků. Praha podle Pospíšila spoléhá spíše na vyhodnocení situace přímo na místě, než aby své diplomaty k něčemu nutila.
Cesty do Pákistánu nedoporučily svým občanům i další země, například Británie, Spojené státy a Francie.
|
Asie tlačí Indii k jednání s Pákistánem |
Lidé z českého ministerstva zahraničí ani zastupitelského úřadu ale nevědí, kolik českých turistů v oblasti pobývá. Turisté, kteří tam přijíždějí, jsou totiž většinou zkušení a během svého pobytu zastupitelský úřad často vůbec nekontaktují. Jakékoli odhady by mohly být zavádějící, tvrdí ministerstvo i zastupitelský úřad.
Indicko-pákistánský konflikt
Vleklé napětí mezi Indií a Pákistánem se prudce zvýšilo v polovině května, kdy skupinka kašmírských separatistů podnikla krvavý útok na tábor indické armády. Dillí vzápětí obvinilo Islámábád, že separatistům poskytl podporu a že zaútočili z pákistánského území. Pákistán to ale popírá.
Indie a Pákistán získaly nezávislost na Británii v roce 1947 po rozdělení Britské Indie. Nepřáteli jsou od samého počátku. Jejich vztahy poznamenaly už tři války, z nich dvě se týkaly sporného islámského Kašmíru.
Poslední eskalaci napětí odstartoval koncem loňského roku atentát v indickém parlamentu, z něhož Indie obvinila dvě militantní muslimské organizace se základnami v Pákistánu. Obě země přitom vlastní jaderné zbraně.
