Zeman zdůrazňuje, že jemu o vliv v příštím vedení strany vůbec nejde. "Neusiluji o to, abych si zachoval vliv ve straně. Naopak se osobně domnívám, že je naprosto zbytečné, abych byl členem vedení strany, a že je zapotřebí udělat jasný a čistý řez mezi úlohou premiéra a úlohou předsedy strany," říká Zeman.
Stranou však zůstali i Zemanovi favorité z minulých sjezdů: nominaci neohlásily ani poslankyně Světlana Navarová a Jana Volfová, ani bývalý šéf pražského regionu Karel Šplíchal, ústecký předseda Jaroslav Foldyna či senátor Ivan Havlíček.
Obhájit funkci místopředsedy se pokusí Petr Lachnit, který patří rovněž do skupiny blízkých spolupracovníků Miloše Zemana (a také jeho poradce Miroslava Šloufa), jeho vyhlídky na znovuzvolení nejsou dobré. Prozatím získal podporu pouze ostravského regionu, a to jen jeho části - zbytek mu vyčítá například jeho angažmá v kauze firmy Alfa Horizont.
Chabý vliv Miloše Zemana na rozhodnutí sociálních demokratů, koho si mají zvolit, dokládá i nedělní zvolení Petry Buzkové předsedkyní pražské ČSSD. I když o ní Zeman ve své písemné zprávě pro sjezd napsal, že je líná, a dokonce ji společně s Lubomírem Zaorálkem a Michalem Krausem navrhl vyloučit ze strany, Buzková nakonec s přehledem uspěla.
V ČSSD se vždycky projevovala tendence Miloše Zemana chválit, ale přitom jeho lidi do vedení strany nevolit. Na sjezdu v roce 1997 tak Zeman neuspěl se svými kandidáty Havlíčkem a Volfovou, v roce 1998 na ústředním výboru neobhájil Miroslava Šloufa jako volebního manažera, na sjezdu v roce 1999 zase marně protežoval Foldynu a Navarovou.
Možná je to i tím, že Zeman či jeho nejbližší spolupracovníci nejsou tak zdatnými zákulisními vyjednavači jako lidé kolem Stanislava Grosse. Kandidatura do vedení strany je totiž pokaždé věcí "výměnných obchodů" mezi jednotlivými regiony: my vám zvolíme vašeho kandidáta, když vy dáte hlasy tomu našemu.
"Je to o jednání, o vysvětlování a je to o seznamování se s představami. Tak to probíhalo a vždy probíhat bude," řekl k tomu nedávno Stanislav Gross. Ten se pokaždé ve sjezdových kuloárech "otáčí" ze všech nejvíc.
Naopak Zeman říká, že se mu podobné kupčení nelíbí, ale prý je bere jako fakt: "V každé politické straně před sjezdem probíhá naprosto nutně boj o pozice. Považuji to za zcela normální, stejně jako to, když některé regiony za své lidi lobbují. Není to sice příliš důstojné, ale respektuji to."
Otevřenou prozatím zůstává otázka, kolik kandidátek nakonec bude na jednu "povinnou" funkci místopředsedkyně strany (stanovy ČSSD totiž říkají, že alespoň jedna z pěti funkcí místopředsedů strany musí patřit ženě). Buzková se kandidatury vzdala a dosavadní místopředsedkyně Jitka Kupčová oznámila, že tuto funkci už nechce. Jedinou oficiálně nominovanou je zatím poslankyně Milada Emmerová.
Někteří členové ČSSD navíc spekulují ještě o bývalé předsedkyni ústecké ČSSD Marii Součkové anebo poslankyni Janě Volfové. "Ještě jsem se nerozhodla. Pokud bude obrovský zájem nebo většinové stanovisko okresů, tak se možná rozhodnu, ale zatím nejsem nějak připravena," řekla Volfová.
