Francouzské Národní sdružení dává ruce pryč od Alternativy pro Německo. Vedle takových existencí v jedné europarlamentní skupině sedět nebudeme, vzkázalo ve středu. V zimě to začalo, když členové AfD probírali „remigraci“ migrantů, pokračovalo to přestřelkou týkající se ostrova Mayotte a vyvrcholilo to tím, když (nyní již bývalý) lídr kandidátky německé strany Sebastian Krah prohlásil, že ne každý esesák byl automaticky zločinec. Možná úplně nepochopil knihu Christophera Browninga Obyčejní muži: 101. záložní policejní prapor a „konečné řešení“ v Polsku.
Na stranu Marine Le Penové, jež se tak usilovně snaží zjemnit svou image, to každopádně už bylo moc a její postoj se rozhodlo napodobit i české hnutí SPD. Frakce Identita a svoboda to tak má krátce před eurovolbami dosti nahnuté. Jak je to možné? Jak to, že si nacionalistické strany, jejichž primárním cílem je prosazování národních zájmů na úkor jiných států, a tedy i jiných nacionalistických stran, nerozumějí? Nečekané! Jak jsme viděli v minulosti, Evropa národů by přece dokonale fungovala. Že, pane Krah?
Rozkol nacionalistů. S AfD nechce být ve frakci Le Penová ani česká SPD |
Argentinský prezident Javier Milei (který se o víkendu s Le Penovou a spol. účastnil pravičácké konference v Madridu) se s tím nemaže a pro ostré slovo nejde daleko. Výsledkem je značné poškození vztahů mezi jeho zemí a Španělskem. Někdejší kolonizační mocnost natrvalo odvolala svou velvyslankyni poté, co se ekonomický libertarián, někdejší učitel tantry a vlastník sedmdesátkové kštice odmítl omluvit za své výroky o manželce španělského levicového premiéra Pedra Sáncheze. „Když máte zkorumpovanou manželku, ušpiníte se a vezmete si pět dní na rozmyšlenou,“ prohlásil.
Narážel tak na skandál týkající se Sánchezovy chotě Begoně Gómezové podezřelé z kupčení s vlivem, po jehož propuknutí socialistický nezmar po vzoru dědy Lebedy uvedl, že musí přemýšlet, načež po pěti dnech oznámil, že… neodstoupí.
Nevadí, je dobré, že v paláci Moncloa zůstane někdo s takto španělským jménem. Lepší už má jen mluvčí evropských lidovců Pedro Lopéz de Pablo. A Milei si může chystat další výpady. V minulosti už například nazval brazilského prezidenta Lulu da Silva „rozčíleným komunistou“, mexickou hlavu státu Andrése Manuela Lópeze Obradora „ignorantem“ a kolumbijského prezidenta Gustava Petra „teroristickým vrahounem“. Krok Madridu pak nazval „absurdním rozhodnutím arogantního socialisty“.
Někdejší šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se v poslední době opět více objevuje ve veřejném prostoru. O víkendu ho ocenili na sudetoněmeckém sjezdu v Augsburgu nejvyšším vyznamenáním – Evropskou cenou Karla IV. za jeho přínos k porozumění mezi národy. Berndt Posselt řekl, že Juncker (jenž se akce ze zdravotních důvodů osobně nezúčastnil) patří všem Evropanům; ocenil také jeho vizionářství. Málokdo je teď tak přátelský a proevropský jako sudetští Němci.
 |
Velikán lucemburské politiky, který strávil 18 let ve funkci premiéra, byl onehdy v rozhovoru pro rakouský Kleine Zeitung sebekritičtější. Uvedl, že se „zásadně mýlil“ ve Vladimiru Putinovi, s nímž prý často i po nocích vedl v němčině dlouhá a „intimní“ jednání, a vyčítá si, že více nenaslouchal východoevropským státům, které před Rusy už dávno varovaly.
Pro změnu jednání Junckera s britskou expremiérkou Theresou Mayovou připomíná nová kniha No Way Out komentátora The Sunday Times Tima Shipmana. Juncker podle ní při jednáních kouřil tolik cigaret, až z toho nebohá Britka začala chraptit a skřehotat. Byla prý příliš zdvořilá na to, aby se ozvala, ale jeden z jejích poradců označil šéfa Komise za „drzého ču*áka“.
Kniha teď vyšla i australskému expremiérovi Scottu Morrisonovi (ve funkci v letech 2018-2022). Nese skromný název Plans for Your Good (Plány pro vaše dobro). Píše tam o víře, Bohu ale i trápení, jež ve funkci zažíval. Přiznává, že trpěl úzkostmi a čirým fyzickým vyčerpáním kvůli „neutuchající a bezcitné politické brutalitě“, až se prý doktor divil, že to zvládá tak dlouho.
„Politici nejsou z kamene, i když se k nim tak jejich okolí, včetně jich samých, často chová,“ píše šestapadesátletý konzervativní politik, jehož kritizovali kvůli dvěma levým botám na obrázku, skolení chlapce k zemi při fotbalu nebo dovolené na Havaji během zuřících požárů.
Australskému premiérovi nadávali do idiotů. Navštívil město zničené požáry |
U protinožců jsou vůbec nějací citliví, Morrisonův předchůdce v úřadu Malcom Turnbull v memoárech A Bigger Picture pro změnu přiznal, že se chtěl v roce 2009, když ho poprvé vystrnadili z čela Liberální strany, zabít.
