Trump na Twitteru označil schůzku s Putinem za „velký úspěch“ a bez dalších podrobností se zmínil o tom, že jednal mimo jiné o Ukrajině. Podrobnosti ohledně toho, o čem oba prezidenti hovořili, zůstávají ale skrovné.
Putin podle agentury Bloomberg vykreslil svůj návrh ohledně referenda pod mezinárodním dohledem na východě Ukrajiny jako důkaz snahy vyřešit čtyři roky trvající konflikt. Podle Národní bezpečnostní rady, která je poradním orgánem amerických prezidentů, Trump o referendu na Donbasu neuvažuje.
Ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov v pátek na mezinárodní konferenci v Moskvě informaci o referendu potvrdil. Řekl, že tato otázka byla na summitu projednávána a že Putin předložil Trumpovi „konkrétní návrhy“, jak ukrajinský konflikt ukončit. Antonov byl členem delegace, která v pondělí v Helsinkách s ruskými partnery jednala. Dvouhodinové důvěrné schůzky Putina s Trumpem se ale stejně jako žádný ze členů ruské či americké delegace nezúčastnil.
Oficiální místa v Kyjevě zatím k informacím o možném referendu mlčí. Jen bývalý ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, předseda strany Lidová fronta podporující vládu, takovou možnost odmítl.
„Ukrajina nepřijme žádný tajný plán ohledně Donbasu, který předložila ruská strana na summitu v Helsinkách,“ citovala ukrajinského politika agentura Unian. „Putinovy návrhy jsou vždycky podfuk, radíme všem partnerům, aby nepodléhali iluzím,“ vzkázal Jaceňuk do Washingtonu.
Putinovy návrhy znepokojí ukrajinské představitele tím spíše, že Trump minulý týden ponechal otevřenou možnost uznat ruskou anexi Krymu, po které následovalo povstání separatistů v Donbasu, poznamenal Bloomberg. Kyjev nabídl oblastem ovládaných separatisty autonomii pod svou vládou a podporuje myšlenku rozmístit zde mezinárodní mírové síly.
V Donbasu separatisté v květnu 2014 uspořádali referendum o vyhlášení nezávislosti, které USA a EU odmítly a Kyjev označil za frašku. Rusko uvedlo, že respektuje hlasování, podle kterého 96 procent voličů podpořilo odtržení od Ukrajiny. Loni Putin rozhněval ukrajinského prezidenta Petra Porošenka rozhodnutím uznávat dokumenty a doklady vydané separatisty.
Igor Plotnickij, jeden z vůdců separatistů v Donbasu, tvrdí, že kdyby se na východě Ukrajiny konalo referendum, dopadlo by stejně jako na Krymu, který hlasoval pro připojení k Rusku. Podle zdroje agentury Interfax ale návrh na donbaské referendum, projednávaný na summitu v Helsinkách, s „krymským scénářem“ nepočítá.
Trump zve Putina do Washingtonu
Americká média v pátek přinesla informaci, že Trump chce Putina pozvat do Washingtonu. Trumpův poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona už Putinovi poslal pozvánku, píše agentura Reuters. Možné datum Putinovy návštěvy Bílý dům neupřesnil, odmítl i sdělit případné další podrobnosti. Média spekulují, že summit se může konat při zářijové schůzi Valného shromáždění OSN.
Vůdce demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer prohlásil, že by se Trump neměl s Putinem znovu sejít mezi čtyřma očima, dokud se Američané nedozvědí, co se vlastně přihodilo během dvouhodinové schůzky obou prezidentů v Helsinkách. I přes kritiku zákonodárců a médií trvá na tom, že pondělní summit byl velký úspěch. Uvedl také, že se již těší na druhou schůzku s ruským prezidentem.
NYT: Hackerské útoky nařídil osobně Putin a Trump to věděl
Trump byl po návratu z Helsinek v USA ostře kritizován za svá slova o údajném ruském vměšování do amerických prezidentských voleb - na závěrečné tiskové konferenci totiž dal najevo, že věří více slovu ruského prezidenta než svým tajným službám.
List The New York Times ve čtvrtek napsal, že Trump dva týdny před svou inaugurací dostal přísně tajnou zprávu, podle níž rozsáhlé kybernetické útoky s cílem ovlivnit prezidentské volby osobně nařídil Putin.
KOMENTÁŘ: Rusové mají slabší karty, ale umějí s nimi výborně hrát |
Mezi důkazy byly podle newyorského listu e-maily a textové zprávy ruských vojáků a informace přísně tajného zdroje blízkého Putinovi, který CIA popsal, jak se Kreml rozhodl spustit svou hackerskou a dezinformační kampaň. Podle očitých svědků se Trump zdál být „se zdráháním přesvědčen“.
Mezi důkazy byla e-mailová korespondence americké Demokratické strany, ukradená hackery, kterou britské, nizozemské a americké zpravodajské služby objevily v tajných komunikačních sítích ruské vojenské rozvědky GRU. Putinovu osobní roli potvrdily i lidské zdroje.
Ruské hackerské skupiny se podle amerického listu zapojily do kybernetických útoků proti systémům elektronické pošty ministerstva zahraničí a Bílého domu v letech 2014 a 2015 a do útoku proti generálnímu štábu americké armády. Vysoký činitel NSA popsal boj s ruskými hackery v elektronických systémech Bílého domu jako „zápas muže proti muži“, napsal The New York Times.
