KOMENTÁŘ: Rusové mají slabší karty, ale umějí s nimi výborně hrát

  14:22aktualizováno  15:59
Kombinací chyb Západu a vlastní šikovnosti se Rusům podařilo dosáhnout toho, že jsou znovu větší a důležitější, než by napovídala reálná čísla. Potvrdil to i summit Trumpa s Putinem v Helsinkách. Amerického prezidenta teď čeká těžký úkol – prodat doma to, čeho dosáhl on, napsal v komentáři pro MF DNES velvyslanec v USA Hynek Kmoníček.

Ruský prezident Vladimir Putin a šéf Bílého domu Donald Trump během dvoustranného jednání v Helsinkách (16. července 2018) | foto: AP

Třetí setkání prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina – a jejich první skutečné jednání – se odehrálo asi v nejpodivnějším aranžmá od dávných dob spojeneckých vyjednávání Stalina s Rooseveltem. 

Možná by proto bylo dobré začít právě tam, u série rusko-britsko-amerických jednání 40. let, kdy Stalin vnímal amerického prezidenta jako svého šarmantního přítele, Roosevelt Stalina jako Strýčka Joe, který se rád směje, a společně si utahovali z poněkud koženého Poloameričana Winstona Churchilla.

Fotogalerie

Protože právě tak vypadaly konkurenční, nikoliv však nepřátelské rusko-americké vztahy na tehdejší prezidentské úrovni. Komu se tento popis nelíbí, měl by se nejdřív pořádně začíst do knih specializovaných historiků, třeba do knihy americké historičky Susan Butlerové Roosevelt a Stalin: Portrét partnerství.

Při všem prezidentském žertování se ale i tenkrát oba státníci museli vyhnout některým ožehavým tématům. Třeba tomu, že Stalin vlastně hodlá všem kapitalistům zakroutit krkem a že Rooseveltův viceprezident a nástupce Harry Truman tvrdil pouhé dva roky před první rusko-americkou schůzkou prezidentů, že „bude-li vítězit Německo, měli bychom pomáhat Rusům, a jestli bude vítězit Rusko, měli bychom zase pomoci Němcům a tímhle způsobem dosáhneme toho, že si navzájem zabijí, kolik lidí to jenom půjde“.

Trumpovy dary

Současný americký prezident Trump je tak trochu pro-putinovský, jako by byl Roosevelt, trochu anti-ruský, jako býval Truman, a trochu jako státník, který prostě zabloudil z jiné doby, jako býval Churchill. Vždycky je proto nejasné, kterého z Trumpů zrovna potkáte. Možná i proto ruský prezident Putin na začátku summitu v Helsinkách vypadal nezvykle nervózně ze situace, kdy pro jednou není středem dění.

Putinův triumf v Helsinkách. Západ se ptá, proč Trump působil tak slabě

Svoje dary americký prezident ovšem předem mediálně oznámil. Byl by pro znovupřijetí Ruska do G-7, prohlásil EU (a tím myslí hlavně Německo) za „protivníka“ a vlastně by rád měl v Putinovi partnera ve světě, kde malé státy mnoho neznamenají, zájmy velkých států rozhodují a žádné spojenectví v něm není navěky.

Američané se nyní potřebují domluvit s Ruskem na vzájemném nešlapání si po prstech v Sýrii, nějakém porozumění v tlaku na KLDR a Írán a na příštích dohodách kontroly a omezování jaderných zbraní. To by byl maximalistický výsledek jednodenního summitu bez agendy a bez přípravy, kam ruská strana přinesla komuniké, které Američané nepodepsali.

O něco jednodušší je dovodit si, co od jednání čekalo Rusko. Jejich politici a diplomati hovořili o tom, že je načase skončit nenormální stav, kdy spolu dvě jaderné velmoci de facto přes rok příliš nekomunikovaly. Rusko by chtělo resetovat relaci a ve Washingtonu hovořilo o resetu 2.0 po nepodařeném minulém Obamově pokusu z roku 2009. Cílem bylo navázat komunikaci prezidentů, dosáhnout toho, že k dosavadním sankcím nepřibudou další, a přitom si zachovat vše, co v mezidobí Rusko získalo, od Krymu po Sýrii.

Zároveň se pokusit vytvořit Trumpovi iluzi, že on je jediným západním státníkem, který kdy s Rusy něco dojedná. Rusové zároveň vědí, že v kruté realitě jenom výborně hrají svoje podstatně slabší karty. Otevřenou konfrontaci s USA si nemohou dovolit, ekonomicky se jedná o dvě zcela neporovnatelné jednotky.

USA dnes mají cca 19krát větší hrubý roční produkt, na hlavu to dělá rozdíl mezi 59 501 dolarů na jednoho Američana oproti 8 900 dolarů na jednoho Rusa, a to má ještě Amerika zhruba dvaapůlkrát více obyvatel. Když z takového HDP Rusko dává na zbrojení asi o 3 procenta víc než USA, v reálných číslech to znamená, že rozdíl v jejich vojenské síle pouze v čase stoupá.

Strategie Kim Čong-un

Ani vzájemná obchodní výměna Rusko–USA se nepohybuje v podstatných číslech. V loňském roce dosáhla něco přes 23 miliard dolarů, tedy zhruba pouze trojnásobku obchodu s Českou republikou, která nepatří mezi ekonomické giganty G-7.

Jak poznamenal jeden z bývalých velvyslanců USA v Moskvě, je „poměrně obtížné nacházet důvody pro to, aby se USA chovaly k zemi s HDP nižším než Itálie jako k supervelmoci“. Rusům se však podařilo kombinací chyb Západu a vlastní šikovnosti dosáhnout toho, že jsou znovu větší, než život sám a než reálná čísla napovídají.

Výsledek této strategie pak může být maximálně v tom, co Rusové v Helsinkách dosáhli. Stali se dalším příkladem efektu zvaného „strategie Kim Čong-un“. U režimu s klíčovou rolí jedné osoby a ničivým jaderným potenciálem neodpovídajícím reálné váze země dnes rozhovory začínají jednáním prezidenta Trumpa s touto osobou, po několikahodinové schůzce vůdců je oznámen úspěch a pak se po několik následujících měsíců na expertní úrovni začne dávno ohlášený výsledek teprve vytvářet. Bude-li výsledkem „porozumění z Helsinek“ jednání expertů o Sýrii a kontrole jaderného zbrojení, není to v principu pro svět špatně.

Asi nikoho nepřekvapilo, že se americká média ve zpravodajstvích zaměřila z valné části pouze na to, jak moc se prezident Trump zeptal na údajné ruské vměšování do amerických voleb, případně jak je možné, že za jediný den pochválil Putina jedenáctkrát. To je přirozeně to nejméně důležité pro to, jak bude náš příští svět vypadat.

Trable doma

Zcela nepovšimnut zůstal základní problém jakýchkoliv jednání Putin–Trump, a tím je odlišná domácí pozice obou prezidentů. Putin vládne celému Rusku, Trump se zatím pokouší ovládnout aspoň svoji vlastní politickou stranu. 

Rusko se do voleb vměšovalo, přeřekl jsem se. Trump obrátil svůj výrok

Jejich společným nepřítelem je pak americký „deep state“, byrokratický aparát vyrostlý na předpokladu, že dobrý Američan se pozná podle toho, jak moc zápasí s Rusem. Nakonec tedy vůbec nebude nejdůležitější, co Trump kdy vyjedná s Putinem. Podstatné bude jenom to, co z toho nakonec prezident Trump dokáže vyjednat ve své vlastní zemi.

Negativní reakce domácích amerických politických elit po summitu jdou napříč demokraticko-republikánským spektrem a jsou dokonalou ukázkou toho, kde budou ona skutečná jednání – již bez Putina – doopravdy probíhat.

USA mají před listopadovými volbami, bez ohledu na různorodé prezidentské komentáře jsou nadále páteří NATO a přesvědčeny, že jenom tohle dokáže ruský apetit udržet v takových mezích, abychom se zase někdy v Praze nedivili jako v srpnu před 50 lety. Cokoliv prezidenti Trump a Putin mezi čtyřma očima dohodli, bude muset být nakonec stejně prodáno a vysvětleno publiku právě s touto optikou.

Autor:

Nejčtenější

Nalezen po 22 letech. Zmizelého muže objevil bývalý soused přes Google Maps

Potopené auto s tělem Williama Moldta se podařilo najít díky satelitním mapám...

Trvalo to 22 let, ale pozůstatky tak dlouho pohřešovaného muže se nakonec našly díky tomu, že někdejší obyvatel Floridy...

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Drama v Děčíně. Sedmnáctiletý syn shodil svého otce z balkonu, muž zemřel

ilustrační snímek

Těžko uvěřitelné drama se minulý týden odehrálo v severočeském Děčíně. Sedmnáctiletý syn zde podle policie shodil z...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Další z rubriky

Do „zóny mimozemšťanů“ přišlo sto lidí, dva byli u bran Oblasti 51 zadrženi

Do nevadské pouště se začali sjíždět lidé, kteří chtějí proniknout do přísně...

Ačkoliv se místní úřady i obyvatelé městeček ležících poblíž tajemstvím obestřené Oblasti 51 připravili na nejhorší,...

Německo splní emisní cíle, věří Merkelová. Pořád málo, kontrují ekologové

Německá kancléřka Angela Merkelová na tiskové konferenci (20. září 2019)

Německá kancléřka Angela Merkelová je přesvědčena o tom, že její vláda pátečním schválením klimatického balíčku...

Klimatické stávky se zúčastnily čtyři miliony lidí, napsala Thunbergová

Švédská šestnáctiletá aktivistka Greta Thunbergová se účastnila protestu za...

Podle švédské ekologické aktivistky Grety Thunbergové se do páteční celosvětové série stávek a demonstrací za lepší...

Miliony dětí jdou po vzoru Grety za školu, aby bojovaly za ochranu klimatu

Demonstrace za klima v australském Melbournu (20. 9. 2019)

Miliony dětí ve světě si v pátek berou za vzor ekologickou aktivistku Gretu Thunbergovou a místo školní výuky se...

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.

Najdete na iDNES.cz