KOMENTÁŘ: Rusové mají slabší karty, ale umějí s nimi výborně hrát

  14:22aktualizováno  15:59
Kombinací chyb Západu a vlastní šikovnosti se Rusům podařilo dosáhnout toho, že jsou znovu větší a důležitější, než by napovídala reálná čísla. Potvrdil to i summit Trumpa s Putinem v Helsinkách. Amerického prezidenta teď čeká těžký úkol – prodat doma to, čeho dosáhl on, napsal v komentáři pro MF DNES velvyslanec v USA Hynek Kmoníček.

Ruský prezident Vladimir Putin a šéf Bílého domu Donald Trump během dvoustranného jednání v Helsinkách (16. července 2018) | foto: AP

Třetí setkání prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina – a jejich první skutečné jednání – se odehrálo asi v nejpodivnějším aranžmá od dávných dob spojeneckých vyjednávání Stalina s Rooseveltem. 

Možná by proto bylo dobré začít právě tam, u série rusko-britsko-amerických jednání 40. let, kdy Stalin vnímal amerického prezidenta jako svého šarmantního přítele, Roosevelt Stalina jako Strýčka Joe, který se rád směje, a společně si utahovali z poněkud koženého Poloameričana Winstona Churchilla.

Fotogalerie

Protože právě tak vypadaly konkurenční, nikoliv však nepřátelské rusko-americké vztahy na tehdejší prezidentské úrovni. Komu se tento popis nelíbí, měl by se nejdřív pořádně začíst do knih specializovaných historiků, třeba do knihy americké historičky Susan Butlerové Roosevelt a Stalin: Portrét partnerství.

Při všem prezidentském žertování se ale i tenkrát oba státníci museli vyhnout některým ožehavým tématům. Třeba tomu, že Stalin vlastně hodlá všem kapitalistům zakroutit krkem a že Rooseveltův viceprezident a nástupce Harry Truman tvrdil pouhé dva roky před první rusko-americkou schůzkou prezidentů, že „bude-li vítězit Německo, měli bychom pomáhat Rusům, a jestli bude vítězit Rusko, měli bychom zase pomoci Němcům a tímhle způsobem dosáhneme toho, že si navzájem zabijí, kolik lidí to jenom půjde“.

Trumpovy dary

Současný americký prezident Trump je tak trochu pro-putinovský, jako by byl Roosevelt, trochu anti-ruský, jako býval Truman, a trochu jako státník, který prostě zabloudil z jiné doby, jako býval Churchill. Vždycky je proto nejasné, kterého z Trumpů zrovna potkáte. Možná i proto ruský prezident Putin na začátku summitu v Helsinkách vypadal nezvykle nervózně ze situace, kdy pro jednou není středem dění.

Putinův triumf v Helsinkách. Západ se ptá, proč Trump působil tak slabě

Svoje dary americký prezident ovšem předem mediálně oznámil. Byl by pro znovupřijetí Ruska do G-7, prohlásil EU (a tím myslí hlavně Německo) za „protivníka“ a vlastně by rád měl v Putinovi partnera ve světě, kde malé státy mnoho neznamenají, zájmy velkých států rozhodují a žádné spojenectví v něm není navěky.

Američané se nyní potřebují domluvit s Ruskem na vzájemném nešlapání si po prstech v Sýrii, nějakém porozumění v tlaku na KLDR a Írán a na příštích dohodách kontroly a omezování jaderných zbraní. To by byl maximalistický výsledek jednodenního summitu bez agendy a bez přípravy, kam ruská strana přinesla komuniké, které Američané nepodepsali.

O něco jednodušší je dovodit si, co od jednání čekalo Rusko. Jejich politici a diplomati hovořili o tom, že je načase skončit nenormální stav, kdy spolu dvě jaderné velmoci de facto přes rok příliš nekomunikovaly. Rusko by chtělo resetovat relaci a ve Washingtonu hovořilo o resetu 2.0 po nepodařeném minulém Obamově pokusu z roku 2009. Cílem bylo navázat komunikaci prezidentů, dosáhnout toho, že k dosavadním sankcím nepřibudou další, a přitom si zachovat vše, co v mezidobí Rusko získalo, od Krymu po Sýrii.

Zároveň se pokusit vytvořit Trumpovi iluzi, že on je jediným západním státníkem, který kdy s Rusy něco dojedná. Rusové zároveň vědí, že v kruté realitě jenom výborně hrají svoje podstatně slabší karty. Otevřenou konfrontaci s USA si nemohou dovolit, ekonomicky se jedná o dvě zcela neporovnatelné jednotky.

USA dnes mají cca 19krát větší hrubý roční produkt, na hlavu to dělá rozdíl mezi 59 501 dolarů na jednoho Američana oproti 8 900 dolarů na jednoho Rusa, a to má ještě Amerika zhruba dvaapůlkrát více obyvatel. Když z takového HDP Rusko dává na zbrojení asi o 3 procenta víc než USA, v reálných číslech to znamená, že rozdíl v jejich vojenské síle pouze v čase stoupá.

Strategie Kim Čong-un

Ani vzájemná obchodní výměna Rusko–USA se nepohybuje v podstatných číslech. V loňském roce dosáhla něco přes 23 miliard dolarů, tedy zhruba pouze trojnásobku obchodu s Českou republikou, která nepatří mezi ekonomické giganty G-7.

Jak poznamenal jeden z bývalých velvyslanců USA v Moskvě, je „poměrně obtížné nacházet důvody pro to, aby se USA chovaly k zemi s HDP nižším než Itálie jako k supervelmoci“. Rusům se však podařilo kombinací chyb Západu a vlastní šikovnosti dosáhnout toho, že jsou znovu větší, než život sám a než reálná čísla napovídají.

Výsledek této strategie pak může být maximálně v tom, co Rusové v Helsinkách dosáhli. Stali se dalším příkladem efektu zvaného „strategie Kim Čong-un“. U režimu s klíčovou rolí jedné osoby a ničivým jaderným potenciálem neodpovídajícím reálné váze země dnes rozhovory začínají jednáním prezidenta Trumpa s touto osobou, po několikahodinové schůzce vůdců je oznámen úspěch a pak se po několik následujících měsíců na expertní úrovni začne dávno ohlášený výsledek teprve vytvářet. Bude-li výsledkem „porozumění z Helsinek“ jednání expertů o Sýrii a kontrole jaderného zbrojení, není to v principu pro svět špatně.

Asi nikoho nepřekvapilo, že se americká média ve zpravodajstvích zaměřila z valné části pouze na to, jak moc se prezident Trump zeptal na údajné ruské vměšování do amerických voleb, případně jak je možné, že za jediný den pochválil Putina jedenáctkrát. To je přirozeně to nejméně důležité pro to, jak bude náš příští svět vypadat.

Trable doma

Zcela nepovšimnut zůstal základní problém jakýchkoliv jednání Putin–Trump, a tím je odlišná domácí pozice obou prezidentů. Putin vládne celému Rusku, Trump se zatím pokouší ovládnout aspoň svoji vlastní politickou stranu. 

Rusko se do voleb vměšovalo, přeřekl jsem se. Trump obrátil svůj výrok

Jejich společným nepřítelem je pak americký „deep state“, byrokratický aparát vyrostlý na předpokladu, že dobrý Američan se pozná podle toho, jak moc zápasí s Rusem. Nakonec tedy vůbec nebude nejdůležitější, co Trump kdy vyjedná s Putinem. Podstatné bude jenom to, co z toho nakonec prezident Trump dokáže vyjednat ve své vlastní zemi.

Negativní reakce domácích amerických politických elit po summitu jdou napříč demokraticko-republikánským spektrem a jsou dokonalou ukázkou toho, kde budou ona skutečná jednání – již bez Putina – doopravdy probíhat.

USA mají před listopadovými volbami, bez ohledu na různorodé prezidentské komentáře jsou nadále páteří NATO a přesvědčeny, že jenom tohle dokáže ruský apetit udržet v takových mezích, abychom se zase někdy v Praze nedivili jako v srpnu před 50 lety. Cokoliv prezidenti Trump a Putin mezi čtyřma očima dohodli, bude muset být nakonec stejně prodáno a vysvětleno publiku právě s touto optikou.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Soud definitivně osvobodil policistu, který autem zastavil motorkáře

Policista Šimon Vaic je viněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli...

Policista Šimon Vaic, který čelil obžalobě kvůli tomu, že zahradil ujíždějícímu motorkáři cestu autem v roce 2017,...

Drsná vražda čerpadlářky. Postřelili ji skrz dveře a nechali vykrvácet

Čerpací stanice u Nelahozevsi ve středních Čechách je po vraždě opět v provozu....

Čerpadlářka, kterou zabili v prosinci na benzince v Nelahozevsi dosud neznámí pachatelé, se podle zjištění MF DNES...

Policie dopadla údajné vrahy čerpadlářky v Nelahozevsi

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Policie zadržela dva podezřelé z vraždy čerpadlářky z Nelahozevsi. Informaci iDNES.cz potvrdil policejní mluvčí Zdeněk...

Útočník na pódiu pobodal starostu Gdaňsku, ten na následky zranění zemřel

Starosta Gdaňsku Pawel Adamowicz při vystoupení na charitativní akci (13. ledna...

Na starostu polského Gdaňsku zaútočil během nedělního večera muž s nožem. Stalo se tak při charitativní akci, kdy...

Tátové od rodin i gauneři. Podezřelí z vraždy pumpařky byli „známé firmy“

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Oba měli rodinu, jeden z nich by se brzy měl stát otcem. Oba jsou z Mělnicka, kde byli známí kvůli své kriminální...

Další z rubriky

Austrálii zasáhla druhá vlna veder. Netopýři vymírají v „biblickém měřítku“

Krajina v Novém Jižním Walesu (červen 2018)

Austrálii v posledních dnech zasáhla rekordně silná vlna veder, která podle meteorologů potrvá do pátku. Ve městě Port...

Prcek si koupil mexického prezidenta. Cena vyšla na dvě miliardy korun

Drogový boss Joaquín El Chapo Guzmán byl svého času nejhledanější zločinec.

Bývalý mexický prezident Enrique Peňa Nieto přijal úplatek ve výši 100 milionů dolarů (2,24 miliardy korun) od šéfa...

Vláda premiérky Mayové ustála hlasování o nedůvěře

Britská premiérka Theresa Mayová představuje svou vizi brexitu. (2. března 2018)

Britská vláda premiérky Theresy Mayové podle očekávání přečkala hlasování o vyslovení nedůvěry. To vyvolali opoziční...

Najdete na iDNES.cz