The Washington Post poukázal na středeční informaci ruského velvyslance v USA Anatolije Antonova, že jednání ve Finsku vyústilo ve „významná ústní ujednání“ ohledně kontroly zbrojení. Putin prý rovněž Washingtonu předložil „specifické a zajímavé návrhy“ spolupráce Ruska a USA v Sýrii. Ani ti nejvýše postavení američtí vojenští činitelé přitom podrobnější informace nemají, případně nevědí vůbec nic.
Ministr obrany Jim Mattis se nezúčastnil středečního zasedání vlády, od počátku týdne se na veřejnosti neobjevil a summit nekomentoval.
Podle vládních zdrojů může trvat několik dní, než poradci zpracují a vydají interní zprávu o průběhu besed během summitu. Situaci může komplikovat i skutečnost, že víc než dvouhodinový rozhovor s Putinem absolvoval Trump jen s tlumočníky, bez stenografů.
Velitel amerických sil na Blízkém východě Joseph Votel, pod jehož dohledem jsou i vojenské operace v Sýrii, dnes podle agentury Reuters novinářům řekl, že dosud nedostal žádné nové instrukce, které by byly výsledkem pondělního summitu. Dodal, že americké síly nadále komunikují s ruskou armádou v Sýrii, aby se předešlo možnému vzájemnému střetu.
Podle Bílého domu byla předmětem diskuse řada témat včetně „humanitární pomoci Sýrii, íránského jaderného programu, izraelské bezpečnosti, severokorejské denuklearizace, Ukrajiny a okupace Krymu, omezení jaderných arzenálů USA a Ruska a pochopitelně ruského vměšování do našich voleb“.
Trumpova mluvčí neupřesnila, jakých konkrétních výsledků bylo dosaženo. Omezila se jen na tvrzení o „počátku dialogu s Ruskem,“ uvádí list. S dotazem, zda může podat svědectví o besedě státníků tlumočnice, odkázala novináře na ministerstvo zahraničí. Jeho mluvčí Heather Nauertová označila takový požadavek za neobvyklý a dodala, že žádnou podobnou žádost ministerstvo nedostalo.
S návrhem pozvat do Kongresu ke slyšení Trumpovu tlumočnici přišli poslanci a senátoři za Demokratickou stranu. Jako jediná přímá účastnice z americké strany by podle nich tlumočnice Marina Grossová mohla podat přesné svědectví o tom, co bylo obsahem víc než dvouhodinového jednání Trumpa s Putinem.
Předseda zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov dnes návrh označil za „destruktivní“. Podle ruského senátora jde o zcela bezprecedentní iniciativu, která diplomacii zbavuje smyslu. „Není pochyb, že autoři návrhu chtějí Trumpovi dělat další problémy. Iniciativa je to absolutně destruktivní,“ řekl Kosačov agentuře TASS.
Putin: Summit přinesl „užitečné dohody“
Helsinský summit s Trumpem byl „vcelku úspěšný“, i když se ve Spojených státech určité síly snaží snižovat jeho výsledky. Na diplomatické konferenci v Moskvě to řekl ruský prezident Putin. „Mocní protivníci obnovení rusko-amerických styků se snaží prodat občanům svá protiruská stanoviska, s tím je třeba počítat,“ řekl Putin na shromáždění ruských diplomatů. Dodal ale, že summit přinesl „užitečné dohody“.
Putin chce prodloužit START 3Putin ve čtvrtek vyzval k okamžitému zahájení rozhovorů o prodloužení platnosti rusko-americké smlouvy o omezení strategických útočných zbraní (START). „V roce 2021 končí smlouva START 3. Nebude-li dnes, právě teď, zahájena práce na jejím prodloužení, pak za půldruhého roku smlouva prostě skončí, nebude existovat,“ upozornil Putin. Podle informací ruských i amerických médií byl osud strategické výzbroje jedním z hlavních témat rozhovoru Putina s Trumpem. Putin po summitu řekl, že Rusko je ochotno platnost smlouvy prodloužit, nejdříve ale chce vyjasnit některé sporné otázky. Moskva už několikrát dala najevo, že Washington podmínky smlouvy START 3 podle ní neplní. |
Navzdory všem rozdílům v názorech se podle Putina oba prezidenti shodovali v tom, že „rusko-americké vztahy jsou v krajně neuspokojivém stavu, v mnoha ohledech dokonce horší než v době studené války“.
„Bylo by samozřejmě naivní předpokládat, že problémy hromadící se dlouhá léta budou vyřešeny během několika hodin. Nikdo s tím ani nepočítal. Přesto se domnívám, že cesta k pozitivním změnám byla nastoupena,“ prohlásil Putin ve svém prvním veřejném komentáři k helsinskému summitu.
Ve Spojených státech podle ruského prezidenta existují skupiny, které své „skupinové, úzce stranické zájmy stavějí nad zájmy celostátní“. Tito lidé jsou podle Putina mocní, protože dokážou prodat milionům občanů „nejrůznější historky vzpírající se normální logice“.
Jak vyplývá ze zpráv amerických médií, tón hodnocení rusko-amerického summitu je v USA výrazně odlišný. Podle agentury Reuters se Trump krkolomně snaží vysvětlit své chování v Helsinkách, kde podle velké části politiků i médií selhal, nechal se zastínit Putinem a přejal jeho argumenty. Ve snaze napravit situaci se přitom šéf Bílého domu odvolává na přeřeknutí a špatné pochopení svých kontroverzních výroků.
Sám Trump dnes na twitteru média obvinil z vyvolávání války. „Prolhaná média zoufale usilují o konfrontaci s Ruskem, dokonce takovou, která může vést k válce. Činí bezohledný nátlak a nenávidí skutečnost, že pravděpodobně budu mít dobré vztahy s Putinem. Počínáme si MNOHEM lépe, než jakákoli jiná země!“ napsal americký prezident.
Trump se také nechal slyšet, že se už těší na druhou schůzku, její termín ale nezmínil. „Těším se na druhou schůzku, abychom mohli začít uskutečňovat některé z mnoha věcí, o kterých jsme diskutovali, včetně tažení proti terorismu, bezpečnosti pro Izrael, jaderného odzbrojení, kybernetických útoků, obchodu, Ukrajiny, míru na Blízkém východě, Severní Koreje a dalšího,“ napsal americký prezident na twitteru.
