„Amerika má morální, etickou a ekonomickou zodpovědnost, aby více zdanila naše bohatství,“ uvádí miliardáři ve svém dopise. Daň by podle nich mohla pomoci vyřešit klimatickou krizi, zlepšit ekonomiku i zdravotní stav společnosti. Vidí v ní také příspěvek k vyrovnání příležitostí a posílení demokratické svobody. „Zavedení daně z bohatství je v zájmu naší republiky,“ stojí v dopise.
Miliardáři zmiňují, že výnos z jejich zdanění může posloužit na investice do čisté energie i modernizace infrastruktury. Peníze navíc navrhují také použít na všeobecnou péči o děti, daňové úlevy pro nízkopříjmové rodiny a zmírnění dluhového břemene vysokoškoláků.
„Ti z nás, kteří podepsali tento dopis, si užívají neobvyklého bohatství, ale každý z nás chce žít v Americe, která řeší největší výzvy naší společné budoucnosti,“ uvedli miliardáři. „Není v našem zájmu obhajovat tuto daň, pokud jsou naše zájmy chápány úzce. Ale je to v našem zájmu jako Američanů,“ dodali.
Ve prospěch daně zmiňují šest argumentů. Daň je podle nich spravedlivá a vlastenecká. „Daň z bohatství nepovažujeme za oběť z naší strany,“ napsali. „Nejšťastnější mají přispět víc,“ doplnili.
Výnosy z daně prostřednictvím veřejných investic podpoří inovace a tvorbu pracovních míst. Napomohou tak zvyšování produktivity a ekonomickému růstu. „Daň z bohatství by posílila americkou ekonomiku způsobem, který prospěje všem Američanům,“ zdůrazňuje dopis, který odkazuje na odbornou literaturu.
Argumenty proti dani jsou podle miliardářů jen technické a zveličené. Týkají se hlavně problémů se zavedením a vymáháním daně.
Psaní se obrací na kandidáty obou hlavních politických stran – vládní republikánské i opoziční demokratické. Připomíná, že „mírnou“ daň pro nejbohatší podporuje podle průzkumů většina Američanů.
Miliardář zdaněn méně než jeho sekretářka
Mezi signatáři jsou investor, spekulant a filantrop Soros, kterého britský deník The Financial Times vyhlásil loni osobností roku. Soros finančně podporoval východoevropské disidenty včetně chartistů. Prezident Miloš Zeman jej v roce 2016 obvinil z osnování takzvaných barevných revolucí. Sorosovu nadaci Open Society Foundation vyštvali z Maďarska i Turecka.
Pár miliardářů vlastní tolik co půlka planety. Kvůli daním, varuje Oxfam |
Dopis podepsali také například spoluzakladatel Facebooku Chris Hughes, dcera miliardáře Charlieho Mungera Molly Mungerová, praneteř Walta Disneye Abigail Disneyová a majitelé hotelového řetězce Hyatt.
Dopis zmiňuje, že podobně smýšlející miliardář Warren Buffett už dříve upozornil, že podle současných pravidel je zdaněn méně než jeho sekretářka.
Skupina sice nepodpořila žádného kandidáta, pochválila však návrh možné demokratické kandidátky na prezidentku, senátorky Elizabeth Warrenové. Ta by chtěla zvýšit daně pro ty, kteří mají více než 50 milionů dolarů (1,1 miliardy Kč), což se týká 75 000 nejbohatších rodin. Odhaduje, že by tak stát získal za deset let 2,75 bilionu dolarů (61,7 bilionu Kč).
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) patří Spojeným státům šestá příčka v žebříčku 40 zemí s největší koncentrací bohatých. Podle dopisu by zdanění superbohatých zpomalilo rostoucí koncentraci majetku, která podkopává stabilitu a integritu země.
Trump bohatým naopak přidává
Současný americký prezident Donald Trump navrhl v roce 1999 mimořádnou daň pro bohaté kvůli snížení státního dluhu. Součástí jeho předvolební kampaně se však daň nestala.
Novinky 2018: V čem si polepší a v čem pohorší Češi s vysokými příjmy |
Na konci roku 2017 prosadila Trumpova Republikánská strana zásadní daňovou reformu, která osekala daně nejenom velkým firmám, ale výrazně pomohla také bohatým Američanům. Už tehdy Soros a dalších přibližně 400 boháčů apelovali na zákonodárce, aby jim daně nesnižovali.
„Majetek desetiny procenta nejbohatších Američanů je velký jako majetek dolních 90 procent dohromady, to je gigantická propast. Kdybych byl prezidentem, musel bych to označit za stav nouze,“ prohlásil v té době americký investor Ray Dalio patřící ke stovce nejbohatších lidí světa. Trump za stav nouze označil jen migrační tlak na USA.
Po svém větším zdanění volali američtí miliardáři také letos v únoru. Tehdy se k požadavku připojil i zakladatel firmy Microsoft Bill Gates.
V Evropě jsou snahy o zdanění bohatých různé. Z 15 zemí podle OECD daní bohaté jen čtyři – Švýcarsko, Belgie, Norsko a Španělsko. Francie, Švédsko a Německo od daně ustoupily kvůli problémům s jejím zaváděním.
