Osmaosmdesátiletý miliardář Soros je zastáncem politického i ekonomického liberalismu, internacionalismu a takzvané otevřené společnosti. Britský deník Financial Times jej vyhlásil osobností letošního roku. Podle listu brání liberální demokracii obklíčenou populisty. V říjnu byl Soros jedním z adresátů výbušnin, za jejichž rozesílání je v USA souzen Cesar Sayoc, příznivec amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Autoritářský prezident Erdogan 21. listopadu prohlásil, že „slavný maďarský Žid Soros“ stál za Osmanem Kavalou, který prý „financoval teroristy“ během rozsáhlých protivládních protestů v roce 2013. Turecký podnikatel a občanský aktivista Kavala je ve vazbě od října 2017. Erdoganův režim a jemu nakloněná média mu připisují i podíl na nezdařeném pokusu o puč v červenci 2016.
Podle Erdogana pověřuje Soros různé lidi úkolem „rozdělit a rozbít národy,“ k čemuž prý využívá své velké jmění. Open Society Foundation (OSF) obvinění odmítla jako „neopodstatněná tvrzení“. Zároveň ale oznámila, že z Turecka odchází. Podle Foreign Policy se patrně bojí o bezpečnost svých zaměstnanců. Nedávno byl zatčen Hakan Altinay, jeden ze zakladatelů turecké pobočky OSF.
Provládní média vykreslují OSF jako nástroj „židovského spekulanta George Sorose, který je pomocníkem velkého ďábla Spojených států a sionistického Izraele“.
Úroková lobby jako nový název pro židovské spiknutí
Erdogan zároveň hovoří o zrádné „úrokové lobby“ v zákulisí. Západní média přitom přehlížejí, co je zjevné každému Turkovi – že tyto řeči mají antisemitský podtext. Tvrdí to alespoň John Lechner a Aykan Erdemir z americké Nadace na obranu demokracií, kteří jsou autory komentovaného článku v americkém magazínu Foreign Policy.
Soros je osobností roku. Brání liberální demokracii, míní Financial Times |
V turecké společnosti podobné konspirační teorie rezonují a Erdogan je cynicky využívá k vlastnímu politickému prospěchu, dodává dvojice autorů. „Antisemitské konspirace hluboce ovlivňují prezidentův světonázor a jeho fanatické přesvědčení táhne tureckou ekonomiku do katastrofy,“ míní.
Turecko se potýká s hospodářskými potížemi včetně pádu měny a vysoké inflace. V březnu 2019 čekají zemi komunální volby. Erdogan je odpůrcem zvyšování úroků a experti mají obavy o nezávislost turecké centrální banky.
OSF nedávno pod tlakem opustila i Maďarsko, kde tamní premiér Viktor Orbán uskutečňuje svou vizi neliberální demokracie. Orbán viní Sorose hlavně z toho, že financuje nevládní organizace pomáhající uprchlíkům a prosazující multikulturalismus a otevřené hranice. Tím je prý Soros spoluodpovědný za migrační krizi (nejen) v Evropě.
Peníze pro Chartu 77 i spekulace s librou
Soros ovlivňuje dění v různých částech světa dlouhodobě. V 80. letech 20. století posílal peníze východoevropským disidentům, včetně československé opozice kolem Charty 77. Před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 dal miliony dolarů na kampaň kandidátky Demokratické strany Hillary Clintonové, kterou ale porazil republikán Trump.
Filozof Soros obrátil libru naruby, na spekulacích vydělal miliardy |
Kritici Sorosovi vyčítají zejména spekulace s britskou librou v roce 1992, jež vedly k vynucenému odchodu Británie z evropského měnového systému. V Thajsku i Malajsii mu část veřejnosti i elit připisuje negativní roli v asijské finanční krizi v letech 1997 až 1998. V roce 2002 jej ve Francii odsoudili za obchodování na základě neveřejných informací (insider trading).
Trumpovi blízká televize Fox News v květnu 2016 uvedla, že i Soros figuruje v takzvaných Panamských dokumentech. Tyto uniklé materiály panamské firmy Mossack Fonseca odhalily, jak nejrůznější politici, podnikatelé i celebrity obcházeli daně, skrývali své majetky nebo někdy i legalizovali výnosy z trestné činnosti.
Podle Fox News byl Soros spojen s investiční firmou Carlyle Group, kolem níž se sdružovali bývalí vysocí činitelé americké politiky i špionáže, ale i členové saúdskoarabské rodiny bin Ládinů.
Profesor Gerald Sussman z Portlandské státní univerzity v Oregonu v roce 2006 napsal, že Sorosovy organizace se podílí na destabilizaci nacionalistických režimů. K takovým odborníci řadí i nynější Maďarsko a Turecko.
„Některé jeho (Sorosovy) aktivity jsou přinejmenším podezřelé a nápadně připomínají vměšování se do vnitřních záležitostí. Organizovat tzv. barevné revoluce v jednotlivých zemích je sice zajímavý koníček, ale těm zemím to přináší víc škody než užitku. Podívejte se, jak dopadla Ukrajina po Majdanu a takové Majdany se připravovaly nebo připravují v řadě zemí, možná i v případě České republiky,“ řekl v červenci 2016 Zeman.
