Nádherný zlatý diadém, který vyložili řemeslníci drahými kameny před zhruba 1 500 lety, byl jedním ze světově nejcennějších artefaktů z doby krvelačné vlády nejmocnějšího hunského náčelníka Attily, který v 5. století řádil se svými bojovníky v kořenech Evropy.
Diadém nyní zmizel z ukrajinského muzea, kde byl uložen. Historici se obávají, že možná navždy. Ruská vojska korunu s nevyčíslitelnou hodnotou odvezla. Společně s ní také hromadu dalších pokladů poté, co v únoru dobyla ukrajinské město Melitopol, tvrdí muzejní úřady.
Ukrajinské úřady tvrdí, že ničení a rabování historických památek a pokladů provází ruskou invazi na Ukrajinu od začátku, a to na průmyslovém měřítku.
V rozhovoru pro agenturu Associated Press uvedl ukrajinský ministr kultury, že ruští vojáci se dostali k artefaktům v téměř 40 ukrajinských muzeích. Drancování a ničení kulturních památek způsobilo ztráty odhadované na stovky milionů eur, dodal ministr Oleksandr Tkačenko.
„Postoj Rusů k ukrajinskému kulturnímu dědictví je válečným zločinem“
Oleksandr Tkačenko
„Jsou to muzea, historické budovy, kostely. Všechno, co vybudovaly a vytvořily generace Ukrajinců,“ řekla v září první dáma Ukrajiny Olena Zelenská, když navštívila ukrajinské muzeum v New Yorku. „Je to válka proti naší identitě.“
Pracovníci poklady schovávali několik týdnů
Pracovníci Muzea místní historie v Melitopolu se nejprve pokusili schovat hunský diadém a stovky dalších pokladů, když ruská vojska vtrhla do města na jihu země.
Po týdnech opakovaných prohlídek však ruští vojáci nakonec objevili tajný sklep budovy, kam zaměstnanci ukryli nejcennější předměty muzea – podle jednoho z pracovníků muzea včetně hunského diadému.
Pracovník, který s agenturou AP hovořil pod podmínkou anonymity, protože se obával ruského trestu za to, že by o událostech vůbec hovořil, uvedl, že Ukrajinci nevědí, kam ruští vojáci odvezli náklad, který zahrnoval diadém a asi 1 700 dalších artefaktů.
Koruna, která byla vykopána z pohřební komory v roce 1948, je jednou z několika málo hunských korun na světě. Pracovník muzea uvedl, že mezi další poklady, které zmizely s ruskými vojáky, patří 198 kusů 2400 let starého zlata z doby kočovných Skythů, kteří migrovali ze střední Asie do jižního Ruska a na Ukrajinu a založili říši na Krymu.
„Jedná se o starověké nálezy. Jsou to umělecká díla. Jsou k nezaplacení,“ řekl Oleksandr Symonenko, hlavní vědecký pracovník ukrajinského Archeologického ústavu. „Pokud kultura zmizí, je to nenapravitelná katastrofa.“
Podle ukrajinských představitelů, kteří byli vyhnáni z tohoto jižního města, jež bylo neúnavně ostřelováno ruským bombardováním, ruské síly rovněž vyrabovaly muzea, když pustošily černomořský přístav Mariupol.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Ten se pod úplnou kontrolu Moskvy dostal až v květnu, kdy se bránící Ukrajinci, kteří drželi městské ocelárny, nakonec vzdali.
Mariupolská exilová městská rada uvedla, že ruské síly uloupily z městských muzeí více než 2 000 předmětů. Mezi nejcennější předměty patřily starobylé náboženské ikony, unikátní ručně psaný svitek Tóry, 200 let stará bible a více než 200 medailí, uvedla rada.
Uloupena byla také umělecká díla malířů Archipa Kuindžiho, který se narodil v Mariupolu, a Ivana Aivazovského narozeného na Krymu, kteří se proslavili svými mořskými krajinami, uvedli exiloví radní. Řekli také, že ruské jednotky odvezly ukradenou odměnu do Ruskem okupované Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.
OSN eviduje skoro 200 poškozených památek
Invaze rovněž způsobila rozsáhlé škody a zkázu ukrajinského kulturního dědictví. Kulturní agentura OSN vede evidenci památek zasažených raketami, bombami a ostřelováním. Podle agentury, která válku vede již osmý měsíc, bylo poškozeno 199 památek ve 12 regionech.
Mezi nimi je 84 kostelů a dalších náboženských objektů, 37 historicky významných budov, 37 budov pro kulturní aktivity, 18 památek, 13 muzeí a 10 knihoven, uvádí UNESCO.
Údaje ukrajinské vlády jsou ještě vyšší – úřady uvádějí, že jen jejich počet zničených a poškozených církevních budov dosahuje nejméně 270.
Rusové schválně ničí kulturní památky, chtějí nás vyhubit, zuří Ukrajinci |
Zatímco invazní jednotky lovily poklady, které by mohly ukrást, ukrajinští muzejníci dělali, co mohli, aby je před Rusy uchránili. Desítky tisíc předmětů byly evakuovány mimo frontové linie a bojem zasažené regiony.
V Kyjevě žila ředitelka Muzea ukrajinských historických pokladů v samotném muzeu a střežila artefakty během prvních týdnů invaze, kdy se ruské síly neúspěšně snažily obklíčit hlavní město.
„Měli jsme z ruských okupantů strach, protože ničí vše, co se dá označit za ukrajinské,“ vzpomíná ředitelka Natalia Pančenko.
V obavách, že vtrhnou do města, se ředitelka snažila ruské síly zmást tím, že sundala tabulku na vchodu do muzea. Rozebrala také exponáty a pečlivě zabalila artefakty do krabic určených k evakuaci.
Doufá, že se jednoho dne vrátí na své právoplatné místo. Zatím muzeum vystavuje jen kopie. „Ty věci byly křehké, přežily stovky let,“ řekla. „Nemohli jsme snést pomyšlení, že by se mohly ztratit.“
