Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvOde dne prvního ruského útoku na Ukrajinu už uběhlo osm měsíců. Rusové se během této doby nebáli atakovat ukrajinská města, a to včetně Kyjeva. Škody jsou vysoké, a i proto se v Německu nyní konají dva summity, které se tématu poválečné obnovy Ukrajiny věnují. Informoval o tom deník Deutsche Welle.
Evropská unie, Spojené státy i další země včetně Kanady nebo Spojeného království v průběhu trvající války vyčlenily 93 miliard eur na zbraně a další humanitární pomoc na podporu Ukrajině, jak ukazují statistky Kielského institutu.
Ukrajinský hrubý domácí produkt poklesl podle odhadů za letošní rok až o 35 procent. Náklady Ukrajiny na vedení války proti Rusku ale každým dnem rostou, a to ve stejné chvíli musí ještě plnit své dluhové závazky z let minulých a mít finance i na vedení další státní agendy.
I proto německý kancléř Olaf Scholz a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhli pro Ukrajinu obdobu Marshallova plánu, který pomohl západní Evropě s obnovou území po skončení druhé světové války.
„Musíme začít stavět zničené obytné budovy, školy, silnice, mosty, a tedy kompletní infrastrukturu, aby se Ukrajině mohla zase rychle postavit na nohy,“ napsali oba evropští lídři.
Účet za válku roste každým dnem
Ukrajinský premiér Denis Schmyhal v neděli deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung řekl, že škody způsobené ruskou invazí již přesáhly hranici 750 miliard dolarů, což je v přepočtu zhruba 18 bilionů korun.
Ještě na počátku června ale byly tyto škody ze strany Světové banky, Evropská komise a ukrajinské vlády vyčísleny na 252 miliard dolarů (asi 6 bilionů korun) a odhadované náklady na obnovu Ukrajiny se v té době pohybovaly okolo 348,5 miliardy dolarů (zhruba 8,5 bilionu korun). To bylo ale před tím, než se Rusové začali ve velkém zaměřovat na energetická zařízení nebo města.
Německý prezident v Kyjevě oznámil další pomoc, zažil i letecký poplach |
Ukrajinský premiér Schmyhal vyzval k tomu, aby se ukrajinská obnova zaplatila zmrazenými ruskými aktivy. Jejich hodnota se podle analytiků pohybuje okolo 500 miliard amerických dolarů, což je v přepočtu zhruba 12 bilionů korun. Ruský majetek byl ze strany Západu zmrazen právě jako odvetné opatření za vedenou válku na Ukrajině.
„Měli bychom se více zaobírat mechanismem, který se bude týkat zmrazených ruských aktiv,“ vyzval západní státy Schmyhal.
Řada evropských států ale bojuje s celou řadou vlastních problémů. Jde třeba o vysokou úroveň zadlužení, prudce rostoucí inflaci nebo o pomalu zpomalující hospodářský růst. Evropské státy zároveň musí vymyslet takovou formu podpory, která Kyjev donutí ji použít potřebnými způsoby, a tedy na potřebnou obnovu území.
Transparency International totiž dlouhodobě řadí Ukrajinu mezi nejzkorumpovanější země Evropy, a to hned po Rusku a Ázerbájdžánu. I mnohé deníky jako The Washington Post se v minulosti věnovaly tomu, jak ukrajinští oligarchové dříve vysávali zahraniční pomoc pro vlastní účely.
Ruské drancování s pomocí Sýrie. Jak Kyjev přišel o obilí za půl miliardy dolarů |
Obavy z pokračující korupce ale má podle analytiků i Evropská unie. Christoph Trebesch třeba deníku Deutsche Welle napsal, že to může vysvětlovat poměrně velkou váhavost v rozdávání evropské finanční pomoci.
„Spojené státy se ve vztahu k objemu slíbené finanční pomoci zavázali téměř dvakrát více než všechny země a instituce Evropské unie dohromady. Projev solidarity vůči Ukrajině tak je ze strany velkých evropských států poměrně malý,“ napsal Christoph Trebesch.
Evropští lídři se tak budou muset poučit z chyb předchozích poválečných snah o obnovu, a to třeba v případě Afghánistánu, Iráku a Bosny, a trvat na tom, aby Ukrajina představila konkrétní plány na vytvoření právního státu a reformy soudnictví, které jsou nezbytné k odstranění tamější korupce.
