„Všechny formy tělesného trestu, křičení na děti nebo jejich vydírání, jsou v krátkodobém horizontu minimálně účinné a dlouhodobě neúčinné,” píší američtí pediatři v nových pokynech. „Vědcům se podařilo spojit tělesné tresty se zvýšeným rizikem negativních behaviorálních, kognitivních a emočních výsledků pro děti,” vysvětlují.
Psychické týrání je horší než fyzický trest. To ale není argument pro bití |
Ačkoli Americká pediatrická akademie (AAP) výprask odsoudila už ve svém politickém prohlášení v roce 1998, nová zpráva se zaměřuje na konkrétní dopady fyzických trestů. Aktualizovaná zpráva poskytuje návod americkým pediatrům a sdružuje desítky studií zaměřených na účinnost tělesného trestu, který definuje jako „mírné plácnutí otevřenou dlaní s úmyslem změnit chování dítěte”.
Podle citované studie z roku 2014 jsou účinky tělesného trestu „přechodné” a během deseti minut po plácnutí pokračovalo 73 procent dětí v chování, za které byly potrestány. Další výzkum se zaměřil asi na pět tisíc děti ve dvaceti amerických městech ve věku od jednoho do devíti let. Vyplynulo z něj, že děti, které rodiče „uhodili více než dvakrát za měsíc, byly při následujícím šetření agresivnější”.
Jste pro fyzické tresty na dětech?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 14. listopadu 2018. Anketa je uzavřena.
„Děti u nichž dochází k opakovanému používání tělesných trestů mají tendenci se chovat agresivně ve škole a mají zvýšené riziko poruchy duševního zdraví či problémů s chováním,” uvedl pro list The Guardian lékař Robert Sege, vedoucí autor zprávy AAP. Podle něj je možné najít spojitost mezi fyzickým trestáním v dětství a depresí v dospívání.
Namísto tělesných trestů by se měli rodiče podle pediatrů zaměřit na posílení vhodného chování a stanovení limitů a očekávání. „Rodiče se například mohou naučit, že malé děti vyžadují pozornost. Mohou tedy říct: „Mám rád, když si uklízíš hračky“. Je to jednoduchý způsob, jak docílit požadovaného chování, popisuje sdružení.
„Plácnutí nemá žádné benefity. Víme, že se děti rozvíjejí a vyvíjejí lépe pomocí pozitivního modelování,” uzavírá Sege.
