Dětskou agresivitu nevyřešíte zákazy ani fyzickými tresty. Jak na ni?

  0:48
Dětská agresivita je časté téma mezi rodiči i pedagogy. Většinou na ni nahlížíme jako na problém, který je třeba potlačit. Odborníci ale vysvětlují, že namísto potlačení pocitů bychom měli děti naučit, jak o nich mluvit a jak je zpracovat.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Většina lidí si pod agresivitou představí útočné jednání, které se snaží ublížit druhému člověku či poškodit nějakou věc. To je však jen jeden z úzkých pohledů. „Na agresivitu je důležité se dívat především jako na energii, která nás mobilizuje k dosahování našich cílů a potřeb. Tato energie je přirozená pro všechny živé tvory a je důležitá pro naše přežití,“ vysvětluje sociální pedagog Jiří Horák.

Agresivita není jen negativum

Agresivita nemusí nutně znamenat jenom to, že se dítě bude prát s ostatními, ale souvisí třeba i s jeho soutěživostí nebo s tím, kolik si toho nechá od ostatních líbit. Rodiče se děti snaží vést k tomu, aby se samy nepouštěly do konfliktů a rvaček, na druhou stranu málokterý rodič by byl asi spokojený, pokud by se jeho dítě nechalo bít a nic s tím nedělalo.

Záchvat vzteku pročistí vzduch

Ilustrační snímek

„S určitou mírou agresivity se prostě narodíme. Naším (rodičů, pedagogů, dospělých) cílem je učit děti tuto energii ovládat a v ideálním případě ji směřovat k pozitivnímu cíli,“ pokračuje Horák, koordinátor nízkoprahových zařízení YMCA Praha, kde právě probíhá preventivní program Bojovníci v nás.

Podle jeho zkušeností je možné pozorovat vyšší míru reakčnosti u chlapců než u dívek, u chlapců je také agresivní chování ve větší míře společensky tolerované. „Chlapci (muži) jsou od pradávna bojovníci a lovci, neupírejme dnešním chlapcům tuto roli. Důležité je však učit chlapce být bojovníky podle pravidel,“ dodává.

Geny totiž rozhodně nejsou to jediné, co má podíl na tom, jak dítě nebo dospívající reaguje na jemu nepříjemné situace. Učí se také od okolí, kdy pozoruje, jak lidé okolo nás dosahují svých cílů a potřeb. Pokud tedy dítě vidí ve svém okolí agresivní osobu, která agresivním přístupem získává to, po čem touží, zvyšuje se šance obdobného chování i u dítěte. Jak totiž odborníci na dětskou psychologii a učení opakují dokola: není až tak důležité, co svým dětem o chování říkáme, jako to, jak se my sami chováme.

„Vzorce chování se učíme především nápodobou svého okolí. Hlavní roli hraje rodina, škola a trávení volného času. Pokud chceme naučit děti např. děkovat, tak musíme začít především u sebe. Podívejme se na jednání mnoha dospělých na sociálních sítích, ve sdělovacích prostředcích aj. Doopravdy se poté divíme, že se zvyšuje nepřiměřená agresivita u dětí?“ vybízí Horák rodiče i pedagogy k tomu, aby si sáhli do svědomí.

Jak předcházet agresivnímu chování

Příkazy a zákazy nejsou řešením dětské agresivity, a v žádném případě tělesné tresty. I dnes se ale bohužel najdou rodiče, kteří si neuvědomují absurditu fyzických trestů za fyzické násilí. Plácají malé děti přes prstíky, větší přes zadek nebo po tváři a říkají při tom, že ostatní se nebijí. Jenže co si z toho má vzít za poselství dítě, které je v tu chvíli silnějším doslova fyzicky napadáno? Že může být jenom slabší? Anebo že je v pořádku někoho bít, pokud mám pravdu já, a ne on?

I jedna facka dítěti uškodí

facka, dítě, pohlavek

„Pro všechny věkové kategorie platí především být zde pro dítě a udělat si na něj čas. Učit se nejen pokládat otázky, ale především naslouchat. Snažme se vidět, co agresivní jednání způsobuje, co je skryto v pozadí. Agresivní chování dětí často způsobuje strach či hněv. Je nutné se naučit tyto emoce zvládat přiměřeným způsobem. Rozhodně není žádoucí negativní emoce v dětech potlačovat, aby se v nich hromadily a pak explodovaly,“ myslí si Jiří Horák.

U nejmenších dětí je důležité již od počátku na agresivní chování, jako je kousání nebo škrábání, upozornit a důrazně říct, že je nepřípustné. Místo plácnutí nebo trestu se můžete od malého dítěte vzdálit tak, aby vám nemohlo nadále fyzicky ubližovat. A připravit se na to, že je nutné zareagovat na agresivní chování vždy odmítavě. Pokud se mu budete jednou smát a podruhé ho odsuzovat, bude z toho dítě zmatené a bude vaše reakce podrobně zkoušet i nadále.

„Podnětů, které mohou zvyšovat naši agresivitu je široká škála. Pro rodiče je důležité vědět, co způsobuje agresivní jednání u nich samotných – nejčastěji to bývá strach, hněv, beznaděj. Dle mého názoru nejvíce zvyšuje agresivní jednání frustrace z nenaplňování potřeb. Jedná se o především o potřebu pozornosti. Každé dítě (člověk) potřebuje pozornost a uznání svého okolí. Pokud ji dítě nemůže dosáhnout pozitivním způsobem, pokusí se ji přitahovat tím negativním,“ upozorňuje Horák na to, že agresivita a zlobení se bohužel některým dětem zdají jako nejefektivnější způsoby, jak získat pozornost rodičů.

Pro dítě je podle psychologů nenahraditelný pocit bezpečí a jistoty. Příliš mnoho příkazů a zákazů je omezuje, ovšem příliš mnoho volnosti a nedostatek struktury času je pro ně matoucí. Rodiče by také neměli zapomínat na to, že zejména malé děti milují ritualizované chování - třeba každodenní koloběh večeře, koupel, pohádka, postýlka jim dodává jistotu, protože vědí, co bude následovat.

To platí i pro školní děti, u kterých mohou rodiče klidné chvilky před spaním využít k rozebírání situací uplynulého dne a jejich hodnocení (za předpokladu že dítě není příliš unavené). To by se však mělo vést spíše v optimistickém duchu (Co jsme dnes mohli udělat jinak? Jak bychom to mohli udělat příště lépe?) a dítě by mělo usínat uklidněné, nikoliv s výčitkami nebo dokonce s pláčem. Mnohým rodičům se osvědčilo třeba přehrávání ( a „napravování“) problematických situací s dětmi za pomoci panenek nebo plyšáků, které umožní dětem získat na celou situaci větší nadhled.

Pocity ani pláč nejsou ostudou

„Prevencí nepřiměřeného agresivního jednání je především umění vyznat se sám v sobě, rozumět svým pocitům. Umět prožít smutek, hněv, prohru bez poškozování svého okolí i sebe sama,“ vysvětluje Jiří Horák. Rodiče, vychovatelé i pedagogové by se proto neměli s dětmi stydět hovořit o svých pocitech, protože i prostý fakt, že emoce občas cloumají i dalšími lidmi, děti uklidní a ujistí, že jsou normální.

V dnešní době by již nemělo být ostudou, když chlapec (nebo dívka) pláče. Pláč je velmi intenzivní způsob vyplavení nahromaděných emocí a jak dospělým, tak dětem se po něm uleví. Naopak snaha zatnout zuby a vydržet - to vede k větší frustraci, potlačované pocity nakonec stejně dříve či později naleznou skulinku v drsné slupce a vytrysknou na povrch. Čím více jich bude, tím překvapivější a intenzivnější pak emocionální výbuch bude.

Děti by se proto měly naučit otevřeně mluvit o svých pocitech a umět je pojmenovat, s rodiči pak mohou společně hledat různé strategie, jak se s nimi vyrovnat. Pomoct může třeba intenzivní fyzická aktivita jako je běhání nebo bojové sporty, který navíc učí děti tomu, jak ovládnout nejenom své tělo, ale i emoce. Ke zklidnění dětí i dospělých podle odborníků přispívá i dostatečný pobyt venku, ideálně v zeleni.

„Některé projevy jednání by nás však jako rodiče měly znepokojit, např. pokud se naše dítě chová opakovaně krutě bez známek lítosti, používá soustavně svou fyzickou či psychickou převahu vůči okolí bez známek jasných hranic. V těchto případech bychom měli vyhledat odbornou pomoc,“ upozorňuje Horák a navrhuje rodičům navštívit v takovém případě s dítětem psychologickou poradnu.

Autor: , pro iDNES.cz
  • Nejčtenější

Žena se dvěma vagínami má dva přítele, sexuální potěšení má rozdělené

21. března 2024  7:54

Annie Charlotte se narodila se dvěma vagínami. Ačkoli zprvu pro ni byl její zdravotní stav šokem,...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

26. března 2024,  aktualizováno  8:54

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Obří melouny už nejsou in, i muži mohou kojit a další zajímavosti o prsou

24. března 2024

Ňadra obvykle poutají pozornost mužských očí, jsou ovšem také částí lidského těla, která je...

Dvaadvacetinásobná matka přiznala závislost na těhotenství

22. března 2024  8:15

Sue Radfordová z Velké Británie má dvaadvacet potomků. Třiadvacetkrát byla těhotná a nevylučuje, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sex se zajíčkem je super, ale... Sedm důvodů, proč nechodit s mladším mužem

28. března 2024

Vztahy s výrazným věkovým rozdílem jsou stále častější a už dávno nepatří do kolonky „podivné“....

Kate podstupuje chemoterapii, aby se jí rakovina nevrátila, vysvětluje lékařka

29. března 2024

Když princezna Kate oznámila, že má rakovinu, uvedla, že jí bylo doporučeno, aby podstoupila...

Zrušte rande. Tyto typy mužů své špatné stránky odhalují už v začátku

29. března 2024

Po schůzce s nimi se cítíte nejistá, po vztahu s nimi z vás zbytečně zůstane vyprahlá poušť....

OBRAZEM: Jarní detoxy, které doporučují slavné tváře

29. března 2024

Tělo si po zimě žádá úplně jiné zacházení, proto i slavné osobnosti na jaře volí trochu jiný režim,...

Osa střevo-mozek. Mikrobiolog o léčbě vlastní stolicí i vlivu na duševní zdraví

28. března 2024

Premium „Dejte svoji stolici do banky, bude se vám hodit,“ vyzývá molekulární biolog Petr Ryšávka, který...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...