„Máme Slovensko rádi a budeme ho bránit. Ficovi a jeho vládě vůbec nejde o Slovensko,“ řekl z pódia u úřadu vlády šéf nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka. Podle něj se vládní politici zajímají jen o svou moc a svou beztrestnost. Šimečka ohlásil, že v případě potřeby budou protesty pokračovat.
Dav lidí skandoval hesla „Dost bylo Fica“, „Ostuda“ či „Toto vám neprojde“. Šlo o první velký protivládní protest od říjnového jmenování nynějšího Ficova kabinetu. Demonstraci k sídlu vlády svolalo PS spolu s křesťanskými demokraty (KDH) a stranou Svoboda a Solidarita (SaS). Podle organizátorů přišly tisíce lidí.
Reagují na středeční rozhodnutí Ficova kabinetu, který kromě jiného navrhl zrušit úřad speciální prokuratury (ÚŠP), jenž dohlíží na vyšetřování nejzávažnějších kriminálních případů a zabývá se například korupčními kauzami z doby předchozího vládnutí Ficova Směru-SD.
Hnutí Slovensko (dříve OLaNO) si předtím uspořádalo vlastní protest proti plánovanému zrušení elitní složky prokuratury. Této akce se podle listu Denník N zúčastnilo několik desítek lidí. A šéf hnutí Matovič se na sociálních sítích tradičně opřel do zbytku opozice. V příspěvku nazvaném „Krutá pravda o stavu opozice“ mimo jiné napsal, že na konkurenční demonstraci nebyl vítaný.
Ficova vláda schválila zrušení úřadu, který dohlíží na vyšetřování jeho kauz |
„Je mi to velmi líto, ale naše opoziční koalice Slovensko, Za lidi a Křesťanská unie dostala právě definitivní zamítavou odpověď kvůli účasti na protestu stran PS, SaS a KDH. Dnes na protestu před Úřadem vlády NEJSME VÍTANÍ. Zažíváme rozhodující chvíle zápasu za záchranu demokracie a právního státu. Lidé úplně přirozeně v takovýchto chvílích očekávají spojené síly všech demokratických stran v duchu Svatoplukových prutů... ale někdo opět povyšuje sebe nad zájem veřejný,“ uvedl Matovič.
Podle něj vedení kritizovaných stran vadí, že jim neustále připomíná, že se „spolčily s mafií“ a hlasovaly pro konec vlády Eduarda Hegera, což později vedlo k ustavení úřednického kabinetu a k vyhlášení předčasných voleb. Už ovšem zapomíná dodat, že Hegerova vláda nastoupila coby řešení krize v Matovičově kabinetu. A že zejména kvůli jeho chaotickému vládnutí plnému rozvratů a osobních sporů lidé ztratili důvěru ke členům Matovičovy i Hegerovy koalice.
Ty chrapúni! Matovič vulgárně nadával poslanci Směru, odskákala to média |
Matovič pak ještě doplnil, že pozvání na jeho akci pro ostatní strany platí a že si Slovensko zarezervovalo náměstí před parlamentem na každý pracovní den od 17 hodin až do Vánoc. „Udělali jsme to už v úterý. Den před tím, než jsme se dozvěděli o kontraakci SaS a PS,“ dodal.
Tři opoziční strany v pátek svolaly další demonstraci, a to na příští týden. Připravují rovněž protesty v jiných slovenských městech a spolupracovat chtějí i s občanskými iniciativami.
Vláda má dost hlasů na to, aby veto prolomila
Návrh na zrušení speciální prokuratury a na snížení trestních sazeb za některé trestné činy včetně korupce a praní špinavých peněz navrhla Ficova vláda bez širší odborné diskuse a v Národní radě ho chce prosadit ve zrychleném režimu. Parlament tyto body už zařadil do programu své stávající schůze a podle vládního návrhu by úřad zanikl už v polovině ledna příštího roku. Některé jeho agendy by se rozpustily do struktury generální prokuratury.
Evropská komise i velvyslanectví Spojených států v Bratislavě už vyzvaly Slovensko, aby nepokračovalo ve změnách trestního zákoníku ve zrychleném řízení a aby nerušilo elitní složku prokuratury bez důkladného uvážení. Fico ve čtvrtek vzkázal americkému velvyslanci, aby se podobných vyjádření zdržel, a prohlásil, že americká ambasáda zasáhla do vnitřních záležitostí Slovenska.
Rada slovenských prokurátorů uvedla, že zrušení úřadu by vedlo k oslabení boje proti organizované kriminalitě a korupci. Jedna z vládou navrhovaných změn rovněž předpokládá, že elitním policistům, kteří citlivé kauzy vyšetřovali a které nový ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok postavil mimo službu, bude zrušen status chráněného oznamovatele.
Platnost čtyř ze sedmi těchto personálních rozhodnutí ministra pozastavili soudci z důvodu, že Šutaj Eštok předem nezískal potřebný souhlas úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti. Status chráněného oznamovatele policistům v minulosti přiznala prokuratura.
V pátek se nicméně proti vládním nápadům vyslovila i slovenská prezidentka Čaputová. „Takto závažné změny přijímané ve zkráceném legislativním řízení považuji za postup v rozporu s principy právního státu. Toto je tak závažný návrh změn zákonů, že si neumím představit, že bych nevyužila práva veta,“ řekla. Nevyloučila ani podnět k Ústavnímu soudu, pokud koalice prosadí příslušné novely ve zrychleném režimu. Vláda má nicméně v parlamentu dostatek poslanců, aby případné veto hlavy státu prolomila.
Hlava státu v souvislosti s chystaným snížením trestních sazeb varovala před rizikem, že Slovensku bude pozastavena možnost čerpat peníze z evropských fondů. „Evropská prokuratura už na základě předběžné analýzy vládního návrhu konstatovala, že některé z navrhovaných změn by už nebyly schopné zajistit, aby trestné činy proti rozpočtu Evropské unie byly na Slovensku trestány účinnými a odrazujícími trestními sankcemi,“ řekla Čaputová.
Ficova pomsta začala. Končí policejní prezident, do funkcí jdou i obvinění lidé |
Úřad speciální prokuratury funguje už téměř dvacet let. Fico proti němu začal vystupovat jako opoziční politik v uplynulých třech letech – poté, co jeho strana prohrála volby a policie začala v různých kauzách stíhat desítky lidí včetně policistů, soudců, vysokých úředníků či podnikatelů z období, kdy byl Směr-SD u moci. Právě tento úřad dohlíží na vyšetřování těchto případů.
Za korupci byl odsouzen také bývalý šéf speciální prokuratury Dušan Kováčik. V současnosti je speciálním prokurátorem někdejší politik a advokát Daniel Lipšic. I jeho osobnost současným vládním stranám vadí.
Mohutné protivládní demonstrace, největší od pádu komunismu v roce 1989 v tehdejším Československu, zažilo Slovensko v roce 2018 po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Tato vražda vyústila v politickou krizi, v zájmu jejíhož řešení Fico rezignoval na funkci ministerského předsedy. O dva roky později jeho strana skončila v opozici po porážce v parlamentních volbách. Letos v září Směr-SD předčasné volby naopak vyhrál.