„Lidé na Ukrajině jsou naši lidé. Naše rodina. Neměli bychom je zabíjet,“ řekla stanici BBC mladá ruská žena, která ze své vlasti odešla do Finska. Domů se nehodlá vrátit. „Ne dokud tu bude naše příšerná vláda. Je to tak smutné.“
Třiatřicet zemí, z toho 27 v EU, zamezilo ruským aerolinkám vstupovat do jejich leteckého prostoru. Ti občané Ruské federace, kteří touží ze své země uprchnout a vstoupit do nich, tak musí učinit autem, autobusem či vlakem. Většina vlaků z Petrohradu do Helsinek je plně obsazená, ceny jízdenek v důsledku neustávajícího zájmu stále rostou. Není divu. Je to jediná možná železniční cesta, kudy se Rusové mohou dostat do EU.
Ne každý se ale touto tratí může vydat. Pasažéři musí být ruští či finští občané, je od nich vyžadováno vízum a musí mít v EU uznávaný očkovací certifikát. Většina cestujících jsou tedy Rusové, kteří už žijí nebo pracují v Evropě.
Na evropských konzulátech, které v Rusku stále ještě fungují, jako je italský v Moskvě, se tvoří fronty lidí, kteří se pokoušejí získat víza. Kvůli komplikovanému procesu Rusové raději míří do těch zemí, kde víza nepotřebují. Těmi jsou Srbsko, Gruzie, Turecko nebo Spojené arabské emiráty.
Oblíbenou destinací je Arménie. Většina lidí tam mluví rusky, země navíc poptává odborníky. „Moje volba byla mezi Arménií a Srbskem,“ řekl stanici Rádio Svobodná Evropa ruský softwarový inženýr Jevgenij. „V obou zemích je přístup k Rusům dobrý. Není tam jazyková bariéra a místní kultury jsou srozumitelné. Ale soudím, že Arménie více inklinuje k tomu, aby získala technologické specialisty.“
List The Guardian k třetímu březnu psal, že lety z Moskvy do Jerevanu byly po několik dní vyprodané. Stejně tak lety do Istanbulu a Bělehradu.
Motivace ruských emigrantů jsou různé. Někteří Rusové se obávají, že země vstupuje do stejné restriktivní atmosféry, jaká vládla v SSSR. „Je mi třicet. Neviděla jsem to nejhorší: represe, tajnou policii. Mám strach, že pokud neodletím právě teď, nebudu schopná odletět nikdy,“ řekla BBC jedna žena. Další se vzhledem k stále zpřísňujícím se zákonům a zásahům vlády proti kritice invaze obávají následků za účast na protiválečných demonstrací či podpis protiválečných petic.
Ruská policie zatýká demonstranty proti válce na Ukrajině:
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvZejména mladí muži se obávají, že navzdory ujišťování Kremlu o opaku Moskva povolá Rusy na frontu. „Bojím se, že mobilizace bude vyhlášena zítra a já nebudu schopen odletět,“ říká devětadvacetiletý muž.
Vyhodili nás z práce za nesouhlas s invazí na Ukrajinu, říkají Rusové |
Podstatným faktorem jsou rozsáhlé a mimořádně tvrdé ekonomické sankce, které na Rusko uvalila řada států v čele s EU a USA. Znepokojení z trudné hospodářské budoucnosti nesdílí jen běžní občané. „Slyšel jsem, že mnohé společnosti v blízké budoucnosti odejdou pryč, protože podnikat v Rusku ve sférách spojených s importem, exportem a financemi už není možné,“ řekl emigrant směřující do Arménie.
Arménský ministr hospodářství Vahan Kerobian potvrdil, že technické společnosti se přesouvají do Arménie, aby se vyhnuly sankcím. „Okolo tuctu společností se už v podstatě přemístilo, zatímco některé jiné jsou na cestě,“ řekl. „Poslední restrikce jim neumožňují dělat práci z jejich země.“
Ne vždy jsou ale Rusové vítaní. Například na gruzínských sociálních sítích se objevují příspěvky, které odmítají ruské občany přijmout s tím, že jim uživatelé „nedůvěřují“ a představují „nebezpečí“ pro gruzínskou bezpečnost. „Během jednoho týdne tisíce ruských občanů vstoupily do Gruzie. Ohrožují národní bezpečnost země,“ stojí v petici, které vyzývá k zavedení vízového režimu. „Mohou zahrnovat představitele ruských speciálních služeb,“ dodává petice.
Gruzie má s Ruskem složité vztahy. V roce 2008 spolu vedly válku, Rusko podpořilo gruzínské separatisty v Abcházii a Jižní Osetii, kde dodnes zůstává ruský vojenský kontingent. Vládní představitelé nicméně odmítli tolerovat projevy „rusofobie“.
