„Nemohla jsem tomu zpočátku přijít na kloub. Asi patnáct minut mi trvalo, než to má mysl zpracovala,“ popisuje devětadvacetiletá manažerka kina Jekatěrina Dolininaová šok, který cítila poté, co ve zprávách četla o „speciální“ operaci, kterou ruský prezident Vladimir Putin spustil na Ukrajině. „Jak jsem mohla jít do práce, jako by se nic nedělo? Jak bych mohla dál žít svůj život?“
Příští den se podepsala pod protiválečnou petici shromažďující podpisy lidí z kulturních profesí. Její šéfové z MosKino si ji předvolali a nabídli jí, že buď veřejně oznámí, že se její jméno ocitlo na petici omylem, nebo dá výpověď. Pokud by dělala problémy, její odchod by mohli být „velmi nepříjemný“, varovali ji podle listu The Moscow Times nadřízení.
Hájili se tím, že ji chtějí „chránit“. Příkaz ale přišel shora a oni s tím nemohli nic dělat, podotýká Dolininaová.
Válka na Ukrajině |
„Jako člověk pracující v kulturním institutu napojeném na vládu jsem věděla, že pokud mě zadrží na protestu nebo zveřejním něco agresivního na sociálních sítích, můžu dostat výpověď. Ale nikdy by mě nenapadlo, že se to stane za podpis otevřeného dopisu vyzývajícího k míru,“ říká manažerka. „To je znak nového světa, ve kterém právě teď žijeme.“
List The Moscow Times má k dispozici textové zprávy, které kino zaslalo zaměstnancům a v nichž je žádá, aby se zdrželi sdílení „příspěvků o politických záležitostech na Facebook“. Vyzývá je též, aby si ke svým profilům nepřidávali vlajky.
Případ Dolininaové není ojedinělý. I další Rusové podle místních médií uvádí, že ztratili práci kvůli svým protiválečným postojům. „Přišel jsem do práce v naprostém šoku a všichni tam byli šťastní. Těžko jsem snášel, jak všichni chválí Putina a nadávají Ukrajincům,“ popisuje Alexej Safonov. Pracovník zimní haly v Kamence u ruských hranic s Ukrajinou rozhněvaně sdílel svou poznámku na internetu, když se poprvé objevily neoficiální informace o zabitých ruských vojácích.
„Jaké hrůzy a hanby jsme svědky. Následky pro Rusy budou katastrofální. Ukrajincům odvahu. Slávu hrdinům,“ napsal na Instagram. Jeho šéf si jej následně předvolal, že takové lidi u nich v práci nepotřebují. Alexej musel i na policii, kde jej obvinili z šíření informací urážejících veřejnou morálku a projevení neúcty vůči Ruské federaci. Jeho případ bude projednávat soud. Safonov ale ničeho nelituje a nehodlá svá slova odvolat, píší ruské liberální opoziční noviny Novaja gazeta.
Přežila blokádu Leningradu, teď ji zatkli na protestu kvůli Ukrajině |
Petrohradská architekta Jevgenija si při vyvěšování velkého bílého plakátu s rudým nápisem „Ne válce“ myslela, že udělala vše proto, aby ji nikdo nepoznal. Měla na tváři roušku a byla celá v černém. Zradily ji ale všudypřítomné kamery, které ji zachytily, když si při cestě pryč roušku sundala.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvDo architektonické firmy, která dělá prakticky výlučně pro státní sektor, za ní přišli čtyři policisté. Musela na stanici. Úřady ji uložily pokutu 20 tisíc rublů (4 200 korun) a její šéf ji propustil za údajnou „absenci“.
Tvrdé zásahy proti odpůrcům invaze
Ruští policisté tvrdě zasahují proti protestujícím, kteří demonstrují proti válce. Demonstranty zatýkají. Mezi zadrženými podle obrázků na sociálních sítích byly i malé děti, které chtěly se svou matkou položit květiny na ukrajinskou ambasádu.
Vyšetřovací výbor Ruské federace varoval ruské občany, že pokud se přidají k neschváleným protestů, budou čelit „negativním právním následkům“. Rusko v posledních letech tvrdě omezilo možnosti protestů, přičemž ti, kteří opakovaně poruší zákon o povoleném shromáždění, čelí hrozbě pokuty až 600 tisíc rublů (126 tisíc korun) a pěti let vězení.
Ruské úřady též zavedly přísné restrikce pro v mediálním prostoru. Řada nevládních a opozičních médií se musí označovat za „zahraničí agenty“. Vpád Ruska na Ukrajinu ještě zesílil dohled úřadů. Média nesmí označovat ruské vojenské operace za „invazi“ či „válku“. Kvůli způsobu, jakým referovala o invazi, úřady zastavily vysílání liberální rozhlasové stanice Echo Moskvy.
Moskva chystá ještě zpřísnění dosavadních restrikcí. Podle nového návrhu zákona, který by parlament mohl schválit v pátek, by šíření „falešných informací“ mohlo být trestáno až patnácti lety vězení.
