Švédsko platilo až donedávna za jednu z nejvstřícnějších zemí vůči uprchlíkům a s vidinou lepšího života sem směřují desetitisíce uprchlíků. Severská země však příliv lidí přestává zvládat. Podmínky v uprchlických táborech a azylových centrech se zhoršují, obrací se také pohled části veřejnosti, která přistěhovalce ve své zemi nechce.
Uprchlická krizeHNĚDÝ PAKT: Polští a němečtí neonacisté spojili síly proti uprchlíkům MERKELOVÁ: Uprchlíci jsou příslib do budoucna PRŮZKUM: Poláci jsou vstřícnější než Češi ČECH NA LESBU: Zahřívá nás pálení vraků NORSKO: Oslo zavře hranice uprchlíkům bez schengenských víz KOMENTÁŘ: Měli jste blbý rok? Může za to Uprchlík OBRAZEM: Uprchlíci žijí i za polárním kruhem FALEŠNÉ PASY: Padělatelé mají dílny i v Česku PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? |
O iluze přicházejí i samotní uprchlíci. Představa prosperity během několika týdnů zmizí a zůstává jen nekonečné čekání na udělení azylu či vyhoštění. Mnozí se pod tlakem raději rozhodnou k návratu do vlasti. Jedním z nich je i 25letý Iráčan Fajsal Udaj Fajsal, který do Evropy přicestoval v září loňského roku.
Ve své domovině pracoval jako uklizeč a pomocník na ministerstvu školství v Bagdádu. Toužil však po něčem lepším. „Už od dětství byla mým snem cesta do Evropy. Představoval jsem si nádherný a zabezpečený život, s bytem a výplatou,“ sdělil reportérům serveru The Washington Post. Před pár měsíci se proto vydal na strastiplnou cestu přes Turecko. Přidal se k více než milionu uprchlíků, kteří loni přišli do Evropy.
Cesta do Švédska mu trvala měsíc. Když se konečně ocitl v cíli, vidinu lepšího života, byt a výplatu vystřídalo zoufalství. Fajsal skončil na dva měsíce v azylovém centru nedaleko švédského Malmö. „Život tam byl strašně nudný. A to jejich jídlo. To by nejedla ani kočka,“ vzpomíná na podmínky v centru. „Cestoval jsem do Evropy jenom proto, abych zjistil, že je to jen představa,“ říká Fajsal.
Návrat do Bagdádu
V zoufalství se obrátil na svého otce v Bagdádu, který mu předtím za osm tisíc dolarů (bezmála 200 tisíc korun) zaplatil cestu do Evropy. Fajsal po něm chtěl další peníze. Rozhodl se totiž vrátit domů. „Chyběly mu tam hlavně služby. Doma byl zvyklý, že se pro něj udělá všechno,“ vysvětluje Fajsalův otec Udaj. Evropa a Amerika mají podle něj na mladé lidi určitý magický efekt, který mnohdy nevymizí ani poté, co omladina zakusí skutečnost.
Fajsal se i díky štědrosti svého otce vrátil do Bagdádu. Přiznává, že do Evropy cestoval zejména z ekonomických důvodů. Právě ekonomické uprchlíky se přitom snaží evropské úřady v azylových řízeních odmítat. Fajsal si proto podle svých slov vymyslel příběh o tom, že ho ohrožují iráčtí ozbrojenci. Ve skutečnosti mu však nic nehrozilo. „Kdybych byl v nebezpečí, nikdy bych se domů nevrátil,“ vysvětluje.
Podle Mezinárodní organizace pro migraci bylo do vlasti vyhoštěno jen za loňský prosinec 779 Iráčanů, kteří žádali o azyl v některé z evropských zemí, což je dvojnásobek oproti předešlým měsícům. Toto číslo navíc nezahrnuje uprchlíky jako Fajsal, kteří se do Iráku vrátili dobrovolně. „Do Iráku se už vrátily stovky lidí a tisíce dalších by chtěly,“ uvádí mluvčí iráckého ministerstva pro migraci Sattar Nowruz.
Podle statistik OSN tvoří Iráčané asi osm procent všech uprchlíků, kteří loni přicestovali do Evropy (více o počtech uprchlíků z jednotlivých zemí zde). Jde přibližně o 80 tisíc lidí. Dobrovolně se do svých domovských zemí loni celkem vrátilo 35 tisíc uprchlíků, uvádí agentura Reuters. Mnozí přitom směřovali do oblastí, kde jim hrozí bezprostřední nebezpečí.
Kontrola cestujících
Ve Švédsku uprchlíci naráží na celou řadu problémů. Kromě stesku po domově a nekonečnému azylovému řízení se potýkají například s mrazem, na který nejsou zvyklí. Někdy jsou jejich stížnosti poněkud přehnané. Pětatřicet žadatelů o azyl před pár dny požádalo o přemístění z uprchlického centra ve švédské vesnici Grännaforsa kvůli tomu, že v jejich zařízení údajně straší, informovala agentura AP.
Problémem začíná být také změna postojů některých Švédů vůči uprchlíkům. Zejména v menších městech a vesničkách, za kterými vyrůstají oficiální uprchlické tábory i provizorní osady, se lidé začínají bouřit. Na uprchlická centra útočí žháři. Ze situace těží také politické strany zaměřené proti uprchlíkům. Nejvíce z toho profitují Švédští demokraté, kteří by podle některých průzkumů aktuálně vyhráli volby se ziskem až 25 procent hlasů (více o protiuprchlických náladách ve Švédsku zde).
OBRAZEM: Uprchlíci žijí i za polárním kruhem, sužuje je mráz a tma |
Švédsko v reakci na uprchlickou krizi také začíná od pondělí uplatňovat zákon, podle kterého musí všichni dopravci pod hrozbou pokuty až 50 tisíc švédských korun (téměř 150 tisíc korun) kontrolovat totožnost svých pasažérů mířících do Švédska. Opatření tvrdě kritizují provozovatelé vlaků, autobusů a trajektů, ale i dánská vláda.
Švédské státní dráhy SJ již oznámily, že od pondělí ruší veškeré železniční spoje s Dánskem, neboť společnost nebude schopná kontrolu totožnosti cestujících provádět. Další železniční přepravci omezují počet souprav a varují, že cesta mezi oběma zeměmi by se mohla výrazně prodloužit.
V reakci na kroky Švédska zavedlo v pondělí dočasné kontroly na hranicích s Německem také Dánsko. Už v loňském roce Dánsko snížilo finanční podporu žadatelům o azyl. Na konci listopadu pak parlament schválil také soubor legislativních změn, které dál zpřísňují azylovou politiku této severské země. Kritiku vyvolal návrh zabavovat migrantům šperky a další cennosti, jejichž prodejem by Kodaň získala prostředky na jejich ubytování, zdravotní péči a vzdělání.
6. listopadu 2015 |
