Norsko sice není členem Evropské unie, je ale součástí schengenského prostoru, v jehož rámci kontroly provádí pouze na vnějších hranicích. V celém systému pak platí jednotné schengenské vízum. Podle schengenských pravidel by navíc měli běženci požádat o azyl v té zemi, do které jako první vstoupí.
To se ale neděje a uprchlíci míří na sever Evropy do bohatších států, především do Německa a Švédska. Kvůli nynější uprchlické krizi se ale několik států rozhodlo částečně obnovit hraniční kontroly i uvnitř zóny.
Norská vláda v úterý představila balík úprav azylových zákonů, které mají z tohoto skandinávského království udělat jednu ze zemí s nejpřísnějšími azylovými podmínkami v Evropě. Součástí návrhu je i odmítání běženců bez schengenských víz. Konzervativní menšinová vláda premiérky Erny Solbergové má pro změny azylových pravidel v parlamentu dostatečnou podporu, poznamenal The Local.
Norská ministryně pro imigraci a integraci Sylvi Listhaugová zpřísnění azylových zákonů považuje za nezbytné, neboť Norsko příští rok očekává až 100 000 žádostí o azyl, což bude znamenat značnou zátěž na sociální systém. V Norsku, které má 5,1 milionu obyvatel, letos požádalo o azyl zhruba 30 000 lidí.
Součástí změn bude mimo jiné prodloužení čekací doby na povolení k trvalému pobytu ze tří na pět let. Při žádosti o sloučení rodiny bude muset azylant napříště prokázat mnohem vyšší roční příjem než dosud a v Norsku bude muset pracovat nebo studovat více než čtyři roky.
Podmínky přijímání azylantů zpřísňuje i sousední Švédsko, které na jihu země dočasně zavedlo hraniční kontroly.
Více než milion uprchlíků přes moře
Do Evropy letos přes moře dorazil více než milion migrantů. Informoval o tom Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Asi 3 735 lidí při pokusu dostat se do Evropy přes moře zemřelo. Největší evropská migrační krize od druhé světové války nepolevuje ani s příchodem zimního počasí.
Podle UNHCR připlulo letos do Evropy 1 000 573 migrantů, což je asi pětinásobek oproti roku 2014. Nejvíce lidí dorazilo letos do Řecka (844 176), většina z nich na ostrov Lesbos. Na 152 700 uprchlíků připlulo do Itálie, 3 592 do Španělska a 105 na Maltu, uvádí UNHCR na svém webu.
Zhruba polovina uprchlíků, kteří dopluli přes Středozemní moře, pochází ze Sýrie, asi 21 procent z Afghánistánu a osm procent z Iráku. Více než polovinu těchto migrantů tvořili muži (58 procent) a 25 procent děti.
Už na počátku prosince oznámilo příchod miliontého migranta Německo, které se stalo v současné uprchlické krizi hlavní cílovou zemí. Tam však letos přicházeli lidé nejen z Blízkého východu a severní Afriky, ale například i z balkánských zemí, mimo jiné z Albánie, Černé Hory či Kosova (více čtěte zde).
