Šlo o nejkrvavější krajně pravicový útok v poválečných dějinách Německa.
V pátek 26. září 1980 krátce po dvaadvacáté hodině večer otřásla Mnichovem detonace, která přinesla smrt a zkázu. Zkrvavení lidé utíkali v šoku z místa neštěstí nebo leželi bezvládně na zemi. Policisté, kteří na slavnosti obvykle dohlíželi na pořádek, okamžitě přivolali sanitky a zajišťovali místo činu.
Lékaři první pomoci pracovali na místě několik hodin a řídili převoz raněných do nemocnic v Mnichově a jeho okolí. Celkově ošetřili nebo dali převézt do nemocnic 220 raněných, z nichž byly desítky zraněny velmi těžce. Na místě neštěstí zůstalo dvanáct mrtvých, mezi nimi i dvě dívky ve věku osm a deset let a jeden šestiletý chlapec. Na začátku října v nemocnici svým zraněním podlehla třináctá oběť, sedmnáctiletý Mnichovan. O život dalších deseti bojovali lékaři několik následujících dní.
Největší útok související s pravicovým extremismem v dějinách poválečného Německa vyšetřovala německá policie ve dvou etapách.
Pachatele atentátu nalezla policie mezi oběťmi. Byl jím 21letý student geologie Gundolf Köhler, jehož jméno figurovalo v policejních análech. Byl totiž evidován jako aktivní člen ultrapravicové skupiny kolem Karla-Heinze Hoffmana.
Na základě výpovědí některých svědků došla policie k závěru, že to byl on, kdo nálož přinesl na místo neštěstí a uložil ji do odpadkového kaše nedaleko vchodu do areálu. Když od koše odcházel, nálož nekontrolovatelně explodovala a kromě jiných zabila i samotného atentátníka.
Policie hledala stopy i v Hoffmanově skupině, sedm jejích členů zajistila. U všech byly provedeny domovní prohlídky a nalezeny různé výbušniny. Vyšetřování však neprokázalo žádnou souvislost mezi nimi a atentátem. Köhlera všichni znali, od jeho činu se ale distancovali a svoji spoluúčast na přípravě atentátu rozhodně popřeli. Vzhledem k nedostatku důkazů byli všichni na konci září 1980 z vězení propuštěni.
Nepodařilo se rovněž prokázat, že by použitou nálož vlastnila předtím Hoffmannova skupina. Postupně tak převládla verze, že atentát spáchal jediný člověk, který se na svůj čin připravoval sám a rovněž sám se stal jeho obětí. Policejní vyšetřování bylo ukončeno po dvou letech od atentátu.
S bombou na Oktoberfest. Němečtí neonacisté neváhali kvůli národu zabíjet |
Pochybnosti však přetrvávaly dál. Podezření vzbuzovaly zejména údajně nezohledněné výpovědi svědků, kteří viděli Köhlera před výbuchem komunikovat s dalšími muži. Pozůstalí po obětech i aktivisté z řad zákonodárců či právníků se proto opakovaně pokoušeli vyšetřování mnichovského atentátu znovu otevřít.
Německé státní zastupitelství nařídilo obnovit vyšetřování v roce 2014 poté, co se objevil dosud neznámý svědek. Podle německých médií to byla žena, která uvedla jméno údajného Köhlerova komplice.
Letos v létě ale nové vyšetřování dospělo k oficiálnímu závěru, že atentátník z města Donaueschingen jednal s krajně pravicovým motivem a patrně neměl komplice. Ani po více než tisícovce výslechů a prověření stovek stop se nepodařilo najít příslušné důkazy.
„Nemáme žádné dostatečné, skutečné indicie pro podíl dalších lidí jakožto spolupachatelů, podněcovatelů nebo pomocníků při činu Gundolfa Köhlera,“ uvedl mluvčí státního zastupitelství.
Podle deníku Süddeutsche Zeitung přitom bylo při vyšetřování jednoho z nejhorších útoků svého druhu v německé poválečné historii vyslechnuto
1 008 svědků, prověřeno 888 indicií a znovu prozkoumáno 300 000 stran spisů.
Prezident varoval před pravicovým extremismem
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval při vzpomínce výročí k důslednému postupu proti pravicovému extremismu. Varoval před přítomností krajně pravicových příslušníků v řadách policie.
„Nepřátelé svobody a demokracie nesmí být v policii tolerováni,“ prohlásil. Steinmeier reagoval na nedávný skandál ze spolkové země Severní Poýní-Vestfálko, kde devětadvacet policistů si na chatovacích skupinách posílali materiály krajně pravicového zaměření. Policie je okamžitě suspendovala.
„Krajně pravicový extremismu má hluboké kořeny v naší společnosti,“ uvedl prezident. Podle něj vražda politika Waltera Lübckeho, teroristický útok na synagogu v Halle a na bary s vodními dýmkami v Hanau naznačují, že hrozba násilností ze strany krajní pravice je nyní větší než jindy.
Starosta Mnichova Dieter Reiter se omluvil rodinám pozůstalých a přeživším, že „po celá desetiletí hanebným způsobem zůstali opuštěni se svými zraněními, bolestmi a traumaty,“ řekl Reiter. Omluvil se též za to, že nebylo vyšetřování incidentu nebylo též schopno objasnit pozadí útoku.
