Mandela bojoval proti apartheidu. Jeho stranu roky podporoval Sovětský svaz

  8:14aktualizováno  8:14
Nejslavnější vězeň černé Afriky, Nelson Mandela, strávil ve vězení dlouhých 27 let, přesto po propuštění nemyslel na pomstu a nabídl mír. Ačkoli proti jednomu z nejrepresivnějších režimů světa, jihoafrickému apartheidu, bojoval i násilnými metodami, dokázal se násilí vzdát. Mandela, první černošský prezident JAR, se narodil právě před 100 lety.

Mandela, který se již za svého života stal legendou, odstranil v čele jihoafrických černochů v 90. letech spolu s tehdejším prezidentem Frederikem de Klerkem tamní rasistický režim. Oba za to dostali Nobelovu cenu za mír. Prezidentem JAR se stal po prvních vícerasových volbách v dubnu 1994, kdy se velkou měrou zasloužil o přechod k demokracii a usmíření ve společnosti a byl jím až do roku 1999.

Apartheid a JAR

Apartheid je dnes mezinárodně uznávaný zločin. Ještě před 30 lety se přitom jednalo o oficiální ideologii v zemi, které Nelson Mandela zasvětil svůj život. 

Jedná se o rasovou segregaci, o státem podporovanou nadvládu jedné rasové skupiny nad jinou. 

Fotogalerie

Oficiálně termín poprvé veřejně použil na jaře 1917 Jan Smuts, respektovaný jihoafrický filozof, generál, politik původně hájící afrikánské postoje, později premiér Jihoafrické unie.

Emotivní Mandela apartheid poslal ve své zemi na propadliště dějin. 

Jeho největší radostí bylo naslouchat Händelově nebo Čajkovského hudbě a pozorovat přitom západ slunce, předal v červnu 1999 jako jeden z mála státníků černého kontinentu dobrovolně moc svému nástupci, Thabu Mbekimu.

Po odchodu z prezidentské funkce se Mandela, který se podle vlastních slov často inspiroval filozofií nenásilí Mahátmy Gándhího, věnoval nadační činnosti, často se ale též angažoval v různých konfliktech: představil mírový plán pro Blízký východ, jako prostředník působil v mírovém procesu v Burundi či kritizoval americký vpád do Iráku.

Podpora ze Sovětského svazu

Jako hlava JAR věnoval Mandela mnoho energie zejména snahám o sjednocení a odpuštění, ale i o zlepšení životních podmínek obyvatel. Stál u zrodu demokratické ústavy a zasadil se o nastartování hospodářské reformy.

Snažil se také urovnávat vnitroafrické spory (Kongo, Angola), ale některé aktivity se nesetkaly s jasným souhlasem: trnem v oku Západu byly zejména jeho vztahy s Kubou, Sýrií, Íránem či Libyí, kde ovšem Mandela dosáhl výrazného úspěchu v případu Lockerbie. Někdy byl též kritizován za malou efektivitu své vlády v boji proti AIDS v JAR, což po odchodu z funkce přiznal a začal se v tom více angažovat.

Mandela, kterého bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová nazvala „jedním z největších gigantů století“, byl v únoru 1992 ještě jako šéf ANC na soukromé návštěvě Československa. Sešel se tehdy s premiérem Mariánem Čalfou a prezidentem Václavem Havlem.

V celém Mandelově životě i vývoji „jeho“ Afrického národního kongresu (ANC) se promítlo bipolární rozdělení světa a následný pád komunistických režimů. Kongres byl dlouhá léta podporován Sovětským svazem a nevyhnul se metodám teroru a sabotáží (zajímavostí je, že Kongres USA jej až v červnu 2008 vyřadil ze seznamu teroristů). V roce 1968 ANC kupříkladu přivítal agresi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Samotný Mandela byl apartheidním režimem nazýván teroristou. Po převzetí moci v roce 1994 však ANC socialistickou cestu opustil.

V době, kdy se narodil Mandela, se pojem apartheid poprvé uchytil jako politický pojem:

Pozoruhodné osudy budoucího prezidenta

Nelson Rolihlahla (v jazyce Tembu „ten, který vyvolává rozbroje“) Mandela se narodil 18. července 1918 ve vesnici Mvezo v Transkei (dnešní Východní Kapsko) jako nejstarší syn náčelníka kmene Tembu, náležejícího ke Xhosům. Základní a střední vzdělání získal na misijních školách, v letech 1938-1940 studoval umělecký směr na černošské univerzitě ve Fort Hare, ze které ho pro organizování studentské stávky vyloučili.

Po odchodu do Johannesburgu si vydělával jako policista a dozorce v jednom z transvaalských zlatých dolů. Studium práv dokončil dálkově v roce 1942 na Witwatersrandské univerzitě a členem ANC se stal v roce 1944. V roce 1952 si v Johannesburgu společně s Oliverem Tambem otevřel první černošskou advokátní kancelář v JAR. O devět let později mu však úřady odňaly právo provozovat advokacii vzhledem k jeho politickým aktivitám.

Po masakru v Sharpevillu v březnu 1960 byl vyhlášen v zemi výjimečný stav a zakázána činnost ANC. Mandela několikrát vybídl premiéra Hendrika Verwoerda k vytvoření vlády národní dohody, která by vypracovala demokratickou ústavu, nedostal však odpověď. O rok později se stal jedním z šéfů ANC a podílel se na založení vojenské odnože ANC pod názvem Umkhonto we Sizwe (Kopí národa), jež ukončila období nenásilného boje ANC. Podstoupil vojenský výcvik v Alžírsku.

Odsouzen na doživotí

V srpnu 1962 byl spolu s dalšími vůdci ANC zatčen a odsouzen k pěti letům vězení, v dalším procesu Rivonia byl 12. června 1964 odsouzen za údajnou velezradu a sabotáže na doživotí. Vězněn byl na ostrově Robben u Kapského Města a od dubna 1982 v lepší věznici Pollsmoor. Jeho dlouhé věznění (v různých káznicích strávil celkem 27 let, šest měsíců a šest dní) vzbudilo protestní akce v celém světě.

Po nástupu de Klerka do funkce prezidenta v roce 1989 byl Mandela v únoru 1990 - v 72 letech - propuštěn na svobodu a v červenci 1991 stanul v čele ANC. Mandela kongres přeměnil z bojové organizace v silnou politickou stranu a veřejně se zřekl ozbrojeného boje.

Trable v soukromém životě

První Mandelovo manželství skončilo rozvodem v roce 1957. Podruhé se oženil v roce 1958 s Winnií Madikizelovou, která v době jeho věznění soustavně budovala jeho image bojovníka za práva černého lidu, ale koncem osmé dekády byla iniciátorkou krvavého násilí proti tzv. zrádcům. Od dubna 1992 nežili ve společné domácnosti a manželství bylo v březnu 1996 rozvedeno.

V prvním manželství měl Mandela čtyři děti, z druhého má dvě dcery. Potřetí se oženil v den svých 80. narozenin v roce 1998 s vdovou po mosambickém prezidentovi Graçou Machelovou. Mandela zemřel 5. prosince 2013 ve věku 95 let.

Mandela, který obdržel více než 100 různých ocenění (v Československu například v roce 1988 Řád přátelství), se stal inspirací mnoha umělcům. Valné shromáždění OSN vyhlásilo v listopadu 2009 18. červenec (den jeho narození) Mezinárodním dnem Nelsona Mandely.

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec se doznal k vraždě dítěte v Pardubicích. Nebyla jiná cesta, řekl

Obviněný otec čeká u soudu na rozhodnutí o vazbě.

Čtyřicetiletý otec se doznal k vraždě svého syna, která se stala v noci na pondělí v Pardubicích. Příčinou úmrtí bylo...

Začalo to fotkou od moře. Následovaly výhrůžky a bezmoc

Ilustrační snímek

Tereze, dívce z malé vesnice, kde se všichni znají, bylo tehdy čtrnáct let. Večery zpravidla trávila u počítače. Hlavně...

VIDEO: Já, zvrhlý pán internetu. Reportér odhalil, jak predátor loví děti

Redaktoři MF DNES s pomocí figurantky nachytali sexuálního predátora. (13....

Říká si „Zralý chlapák“ nebo také „Zvrhlý pán“. Je mu padesát, je rozvedený, žije sám a na internetu oslovuje nezletilé...

Švédové přidají dětem migrantů výuku v rodném jazyce. Musí rozumět výkladu

Ilustrační snímek

Studenti z imigrantských rodin ve Švédsku pokulhávají ve škole. Zlepšit to má prohloubení výuky v jejich rodném jazyce....

Putin nasázel osm gólů. Při děkovačce pak zakopl o koberec a upadl

Prezident Putin při děkovačce zakopl na ledě o koberec a upadl

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek vstřelil do branky soupeře nejméně osm gólů, když si společně s bývalými...

Další z rubriky

Harvardský magazín sexualizoval Frankovou, přidal jí tělo v bikinách

Anne Franková začala deník psát ve 13 letech v úkrytu v Amsterdamu.

Harvardský magazín se po vlně kritiky omluvil za otištění kontroverzní fotomontáže židovské dívky Anne Frankové, které...

Předčasné volby v Rakousku by mohly být začátkem září, řekl Van der Bellen

Rakouský prezident Alexander van der Bellen informuje média na tiskové...

Rakouský prezident Van der Bellen je pro to, aby se předčasné parlamentní volby konaly začátkem září. Řekl to po...

Europol rozprášil síť hackerů, která vysála z účtů 40 tisíc lidí miliardy

Ilustrační snímek

Evropská policejní agentura Europol spolu s partnery v USA, na Ukrajině a Gruzii rozprášila rozsáhlou mezinárodní síť...

Najdete na iDNES.cz