Brusel chtěl balíček právně závazných návrhů a nezávazných doporučení představit už začátkem jara, kvůli koronavirové krizi však komise soustředila své síly na problémy bezprostředně spjaté s covidem-19. Zcela zavřené vnější hranice EU navíc dočasně znemožnily běžencům dostávat se na její území. S očekávaným zrušením zákazu cest cizinců do unie se však jihoevropské státy obávají nového nárůstu počtu migrantů v již tak plných táborech.
Zástupci vlád Itálie, Španělska, Řecka, Kypru a Malty proto minulý čtvrtek poslali unijním orgánům návrh, v němž volají po zavedení „mechanismu povinného přerozdělování“ migrantů mezi všechny členské státy. Státy EU by si podle dvoustránkového dokumentu popisujícího představu těchto zemí měly mezi sebe rozdělit jak lidi, kteří jako žadatelé o azyl přijdou přes pozemní hranice, tak osoby zachráněné na moři.
Jihoevropské země rovněž chtějí změnit klíčové pravidlo dosud platného dublinského systému, podle něhož je za vyřízení azylové procedury odpovědný stát, přes jehož hranice se žadatel na území EU dostane.
Podporu povinným relokacím dalo již dříve najevo Německo, které bude od července evropskému bloku předsedat. „Povinné kvóty jsou v pracovní verzi obsaženy, počítá se s nimi pro případ opravdové krize,“ sdělil ČTK zdroj obeznámený s přípravou návrhu.
Proti přerozdělování se však staví devět dalších zemí, které rovněž minulý čtvrtek přišly se svými návrhy. „Jsme přesvědčeni, že zavedení povinných relokací by se mohlo stát silně motivujícím faktorem,“ uvedli ve společném dopise EK ministři vnitra Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Estonska, Lotyšska a Slovinska. Zároveň zdůraznili, že podporují posílení solidarity s jihoevropskými zeměmi „rozšířením finanční, technické, operační a expertní podpory“. Součástí chystané reformy by podle nich mělo být stanovení jednotných pravidel pro efektivnější ochranu vnějších hranic.
Migranti obrátili, z Evropy prchají před koronavirem. A platí za to víc |
Kolegy z postkomunistických zemí dlouhodobě odmítajících přebírání migrantů v tažení proti kvótám podpořili vlastní výzvou ministři vnitra Rakouska a Dánska, jejichž vlády rovněž prosazují protiimigrační politiku. EU by podle nich měla hledat kompromisní řešení a nepřicházet s návrhy, které jen „oživují staré neshody a nutí členské země budovat ještě hlubší zákopy“.
EU se marně snaží o reformu azylového systému od krize před pěti lety, kdy do jihoevropských zemí proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Unijní státy tehdy odsouhlasily jednorázový program přerozdělování podle kvót s cílem odlehčit přetíženému Řecku a Itálii.
Česko, Polsko a Maďarsko se tehdy k systému odmítly připojit s odkazem na bezpečnostní rizika, čímž podle dubnového verdiktu soudu EU porušily své povinnosti. Do konce programu v září 2017 byla přerozdělena necelá pětina z původně zamýšlených 160 000 lidí. Své kvóty zcela splnilo pouze pět unijních států, další přijaly jen část určených běženců.
26. května 2020 |
