Plavidlo Lifeline se nyní nachází asi 46 kilometrů od Malty. Situace na palubě dimenzovaného pro 50 lidí je podle zástupce německé nevládní organizace Axela Steiera kritická. Francouzským médiím řekl, že o otevření přístavu požádal Francii a Španělsko. Ani jedna ze zemí mu zatím neodpověděla.
Nad osudem lodi se dosud žádná země neustrnula. Malta v sobotu alespoň dopravila posádce a migrantům zásoby jídla a další potřebný materiál.
„Zdá se, že se světová politika řeší na účet těchto lidí,“ prohlásil v neděli kapitán lodi Claus-Peter Reisch. Na videu, které z lodi organizace poskytla, je vidět množství lidí sedících na palubě těsně vedle sebe.
Itálie obvinila organizaci Lifeline, že jednala v rozporu s mezinárodním právem, když na palubu vzala migranty, místo aby se o ně postarala libyjská pobřežní stráž.
Druhá strana je však přesvědčená, že jednala v souladu s mořským právem - na palubu vzala trosečníky. Steier zdůrazňuje, že pro tyto migranty je především důležité, že se dostali z Libye. „Mají za sebou trýznění, znásilňování. Odešli z domů bez oken, v nichž byli zavření měsíce,“ dodal.
Dalších 113 migrantů z moře a vratkých člunů vylovila dánská dopravní loď Alexander Maersk, která strávila už třetí noc na dohled od sicilského přístavu Pozzallo. Tam ji nasměrovala italská pobřežní stráž, na základě jejíchž pokynů nákladní loď migranty zachránila. Dánská ministryně pro imigraci Inger Stöjbergová adresovala Salvinimu dopis, v němž jej vyzvala, aby Itálie migranty přijala.
Salvini v Libyi
Libyjská pobřežní stráž informovala, že jen v neděli byla podél libyjského pobřeží z moře vyzdvižena téměř tisícovka migrantů. Mezi nimi bylo i přes osm stovek lidí na gumových člunech, o nichž v neděli informovala španělská nevládní organizace Proactiva Open Arms. Italská vláda ovšem nedovolila španělské neziskové organizaci zasáhnout.
Salvini: Už nemůžeme přijímat migranty. Naopak bychom jich pár rádi předali |
„Ze srdce děkuji (...) libyjským úřadům a pobřežní stráži, která dnes (v neděli) zachránila a zpět do Libye dopravila 820 imigrantů, čímž zmařila ‚práci‘ pašeráků lidí a zamezila neférovým zásahům lodí nevládních organizací,“ napsal na internetu italský ministr vnitra Matteo Salvini, který o nejpalčivějším evropském problému jednal v pondělí v Libyi.
Salvini řekl, že střediska pro žadatele o azyl by měla být na jihu Libye, a nikoli v Itálii. Libyjský vicepremiér Ahmad Maítík na tiskové konferenci zřizování táborů pro migranty v Libyi vyloučil.
„Spolupráce mezi Itálií a Libyí je klíčová,“ uvedl Maítík v rozhovoru s listem La Repubblica. Libye podle něj považuje pašeráky lidí za nebezpečné zločinecké organizace, které brzdí stabilizaci země. „Musíme jejich pohyb zastavit na jižní hranici Libye a Evropa jako celek by měla zvážit strukturální opatření v afrických zemích, která by migranty zastavila,“ dodal.
Rozpaky v Německu
Migrací se v neděli v Bruselu zabývali zástupci více než poloviny států EU. Schůzka však nepřinesla žádné společné řešení a neočekává se ani od řádného unijního summitu na konci týdne. Německá kancléřka Angela Merkelová po minisummitu prohlásila, že země EU se musí snažit najít evropské řešení a kde takové řešení nebude možné, je podle ní na místě spolupráce skupin zainteresovaných států.
Ať si každá země EU sama určí kvóty, navrhla na minisummitu Itálie |
Skutečnost, že lídři evropských zemí v neděli nenabídli společné řešení migrační krize podle agentury Reuters podrývá evropskou jednotu a v sázce je i budoucnost schengenského prostoru.
Rozdílné postoje k migrační a azylové politice přímo ohrožují německou vládu. Šéf bavorské CSU a spolkový ministr vnitra Horst Seehofer už dříve pohrozil, že pokud summit prezidentů a premiérů EU ve čtvrtek a v pátek nepřinese účinné řešení, začne migranty, kteří se registrovali v jiné členské zemi, odmítat na německé hranici, a to navzdory vůli kancléřky.
Bavorský premiér Markus Söder (CSU) v pondělí vyjádřil skepsi ohledně šancí na dohodu evropských zemí. „Vždyť to nepřineslo žádný výsledek, bylo to přece předjednání,“ podotkl Söder. S konečným hodnocením je však podle něj třeba počkat na summit. „Je ale vidět, že postoje v některých otázkách jsou od sebe velmi, velmi vzdálené, protože tu jsou částečně i rozdílné zásadní názory, když se člověk podívá například na postoj Itálie,“ dodal Söder bez dalších podrobností.
Nová italská vláda podle dostupných informací prosazuje, aby si každá země EU stanovila kvóty na počet migrantů bez práva na azyl, jinak by jí hrozil finanční postih. Dále chce Řím mimo jiné docílit změny takzvaného dublinského systému, podle kterého je za zpracování žádosti o azyl zodpovědná ta země, do které imigrant vstoupí nejdříve.
Vyloďovací platformy
Podle Evropské komise je jedním z výsledků nedělní schůzky přesvědčení, že do chvíle, než bude nalezena celoevropská dohoda na řešení migrační problematiky, se mohou skupiny členských států EU domlouvat na společných krocích v rámci stávajících unijních pravidel.
„Dvoustranné dohody a zrychlené procedury mezi členskými státy mohou pomoci najít dočasná operační řešení otázky druhotných pohybů (migrantů mezi státy EU). A to je něco, co je v souladu se stávajícími pravidly,“ uvedla mluvčí komise Natasha Bertaudová.
Unie bude migranty třídit v centrech na severu Afriky, naznačuje dokument |
Podle ní také nedělní jednání 16 premiérů a prezidentů vyloučilo možnost vzniku středisek mimo EU, kam by byli z unijního území přesouváni žadatelé o azyl. To prý totiž není v souladu s mezinárodním právem.
Unie tak bude na summitu ve čtvrtek diskutovat o dvou možných variantách řešení „vyloďovacích platforem“, které by měly pomoci omezit příchody migrantů do unie přes Středozemní moře.
První je představa míst, například v severní Africe, kde by na moři zachráněné migranty přebíraly Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Pomáhaly by rychle určit, kdo má právo na zařazení do azylového řízení - či případně na legální přesídlení do EU - a kdo ne.
Druhou možností je vznik středisek v evropských přístavech, kde by podobnou činnost prováděly výrazně posílená agentura Frontex, tedy unijní pobřežní a pohraniční stráž a novým, silnějším mandátem vybavený Evropský podpůrný azylový úřad (EASO). Posílení a změny mandátů obou unijních agentur komise nabízí už pro čtvrteční summit Evropské unie.
