K migraci se dnešní tisková konference stáčela opakovaně. Merkelová na ní mimo jiné řekla, že si váží práce lidí, kteří zachraňují migranty ve Středozemním moři. „Samozřejmě si vážím práce civilních záchranářů,“ reagovala na jeden z takových dotazů Merkelová.
Později ještě řekla, že si této práce „výslovně váží“. Musí podle ní ale dodržovat právo a ctít teritoriální vody Libye, odkud na cestu přes Středomoří do Evropy v jednoduchých gumových člunech vyráží velká část migrantů.
V oblasti domácí politiky Merkelová nejdelší čas hovořila o vážné krizi v německé vládě, která se týkala migrace. Ani na jejím vrcholu podle svých slov neuvažovala o tom, že by rezignovala na funkci kancléřky, kterou zastává už od roku 2005.
Spor, v němž šlo o vracení části migrantů z německých hranic, byl podle ní zásadní, a proto ho bylo potřeba vyřešit, což se podařilo začátkem července.
Zároveň vyjádřila pochopení pro to, že v důsledku této krize ztratila část veřejnosti ve vládu důvěru. Chce ji znovu obnovit prací v příštích měsících.
Kancléřka se vyslovila také pro to, aby byli politici opatrnější, pokud jde o jazyk, jaký používají. Eroze jazyka by podle ní mohla mít dopad na politickou kulturu.
Temná skvrna v dějinách Německa
Zločiny neonacistické skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU), která v letech 2000 až 2007 zavraždila devět mužů tureckého a řeckého původu a jednu německou policistku, jsou podle kancléřky velmi temnou skvrnou v dějinách Německa.
Mnichovský soud tento měsíc poslal na doživotí do vězení jedinou přeživší členku skupiny Beate Zschäpeovou a zároveň vyměřil několikaleté tresty čtyřem spolupracovníkům NSU. I přesto dávají pozůstalí po obětech teroristické buňky najevo nespokojenost s procesem, protože se mu podle nich nepodařilo dostatečně osvětlit pozadí NSU a síť jeho spolupracovníků.
Merkelová v pátek tresty označila za spravedlivé a zároveň dala najevo pochopení pro pocity rodin pozůstalých, kterým podle ní ani konec soudu nedokáže zhojit všechna zranění. „Mají právo na to, aby pokračovala společenská diskuze, jak se něco takového mohlo stát,“ podotkl také. Ona sama se chce zasadit o to, aby se kapitola NSU ještě neuzavřela.
Šéfka německé vlády také vyjádřila přesvědčení, že v důsledku selhání policie v případu NSU, kdy policisté dlouhá léta podezřívali ze zločinů tureckou menšinu a nikoli pravicové radikály, se v mnoha ohledech změnil způsob, jakým bezpečnostní složky pracují. „Hodně jsme se toho naučili a hodně děláme lépe,“ podotkla.
USA je i přes spory klíčovým spojencem
Merkelová uvedla, že tradiční rámec mezinárodních vztahů je pod silným tlakem. Přesto je podle ní transatlantická spolupráce a spolupráce s americkým prezidentem klíčová a ona se o ní bude nadále snažit. Je také přesvědčena, že je třeba hledat taková řešení sporů, z nichž mohou profitovat obě strany, nikoli proti sobě bojovat například cly, která škodí všem.
Šéfka německé vlády také uvedla, že „bere na vědomí“ tvrdou kritiku, kterou v posledních týdnech americký prezident Donald Trump adresoval Německu. Trumpovu motivaci podle svých slov nehledala a reagovat se snaží věcnou argumentací.
Dotaz padl také na setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Merkelová vyjádřila názor, že by se znovu mělo stát normálním, aby se prezidenti těchto států scházeli.
Na téma nového zákona, který definuje Izrael jako stát židovského národa, řekla, že rozumí, jak je debata kontroverzní. Vměšovat se do ní ale nechce. „Nechci se vměšovat do vnitřních záležitostí Izraele,“ řekla v pátek na dotaz novinářů německá kancléřka. Zároveň ale vyzdvihla nutnost ochrany menšin.
Konferenci zpestřilo i několik odlehčených otázek. Jeden z novinářů se Merkelové ptal, jestli by na dovolenou jela raději s Trumpem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem, nebo německým ministrem vnitra Horstem Seehoferem. „Otázka dovolené pro mě takhle nestojí. Dovolená je dovolená,“ odvětila a pousmála se. Poznamenala také, že se těší především na to, že se o něco déle vyspí.
