Čtvrtek 12. prosince 2019, svátek má Simona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 12. prosince 2019 Simona

Evropský teror má kořeny v Maroku, útočníci pochází z tamějších vesnic

  12:59aktualizováno  12:59
Pohoří Ríf na severu Maroka se stalo líhní evropského terorismu. Mnoho z útočníků, kteří se podíleli na útocích v Madridu, Paříži nebo Bruselu, pocházelo z vesnic ležících v hornaté oblasti severního Maroka. Pro Ríf to není žádná novinka. Zločinci zde hledali útočiště už dávno v historii.

Jedna z uliček v marockém Tétouanu. (21. dubna 2016) | foto: Profimedia.cz

Od chvíle, kdy teroristé zaútočili v centru Paříže, začali si vyšetřovatelé i novináři spojovat body na mapě evropského terorismu a hledat ohnisko nebezpečí.

Březnový útok na bruselské letiště jen potvrdil linky mezi bydlišti teroristů v bruselském Molenbeeku a Schaerbeeku a pařížským předměstím. Mapa Evropy začala pod spojnicemi bodů, kde teroristé žili nebo chvíli přebývali, vypadat jako obraz od Jacksona Pollocka. Přesto jí chyběla jedna zásadní souvislost - napojení na hornatý region v severním Maroku.

Podle webu Foreign Policy dlí srdce světového teroru v tamějším pohoří Ríf. Hornatý region, jehož název v překladu znamená „konec úrodné půdy“, poskytoval úkryt povstalcům či rebelům už dávno v historii. V oblasti rozprostírající se od pobřežních měst Tanger a Tétouan na západě po hranici s Alžírskem na východě našli své útočiště pěstitelé marihuany, pašeráci hašiše i povstalci rebelující proti vládě.

MAPA: Tanger a Tétouan, Maroko

Ríf vždy posloužil jako úkryt před svrchovaným dohledem autoritativní moci. Děti, které se zde narodí, jsou pak snadno vtaženy do kriminálních sítí a radikalizovány. Když se dostanou do Evropy, funguje původní domovské prostředí jako ideální vazba na organizovaný zločin.

Poprvé se o marockých horách začalo mluvit v souvislosti s útokem teroristů v Madridu v roce 2004, kdy při bombových útocích na španělské vlaky zemřelo celkem 191 lidí a dalších 2 057 bylo zraněno. Útočníci pocházeli téměř bez výjimky z pobřežního města Tétouan ležícího u Středozemního moře.

Nejprve na Blízký východ, pak do Evropy

Když místo navštívila o tři roky později reportérka New York Times Andrea Elliotová, narazila hned na několik příběhů vyprávějících o mladících, kteří se dali na dráhu džihádismu. „Do konce minulého roku odešlo minimálně osm mužů z Tetouanu do Iráku. Doufali, že se stanou mučedníky a budou bojovat proti americké okupaci, jak uvedly marocké úřady. Pět z nich přitom vyrůstalo vedle sebe v jednom bloku, závodilo ve stejných uličkách a míjelo stejné bíle natřené domy,“ napsala tehdy Elliotová.

Pohnutá historie Rífu

Zločinné podhoubí má v severomarockém Rífu historický kontext. Už v dávných dobách byly místní hory bojištěm mezi berberskými klany a později se zde vykrystalizovalo povstalecké hnutí proti kolonializaci ze strany Španělska a Francie. Když v roce 1956 kolonizátoři zemi opustili, rozhořely se znovu boje mezi novou marockou vládou a etnickými Berbery. Po marných snahách o integraci regionu, byl Ríf označený jako území rebelů a zůstal fakticky přehlížen centrální vládou.

Král Hassan II, který vládl v letech 1961 - 1999, nikdy nenavštěvoval své paláce na severu země. Vládní dohled byl minimální a islamisté získali volné pole působnosti. Myšlenky radikálního wahhábismu se do Maroka nesly ze Saúdské Arábie i Egypta, rodiště muslimského bratrstva navazujícího na ideály fundamentálního hnutí. Ultrakonzervativní větev islámu našla ve vesnických slumech a chatrčích na severu Maroka rychle své stoupence šířila se jako divoký oheň.

Spojnice, která na místo upozornila v roce 2004 v Madridu, se znovu připomněla o pár let později. Z Tétouanu pocházel i 25letý Ajúb Chazzání, který v srpnu 2015 střílel v rychlovlaku jedoucím z Amsterdamu do Paříže a zranil tři lidi (více o útoku čtěte zde).

V útoku měl prsty i jeden z nejznámějších evropských teroristů, Abdelhamid Abaaoud, který později zrežíroval i útoky v Paříži. Abaaoud ačkoliv pocházel z Maroka, neměl vazby přímo na oblast Ríf. Rodiče se narodili v jižní části severoafrického státu.

To však už neplatí pro další z pařížských útočníků, bratry Abdeslamovy, kteří útočili loni v Paříži (více zde). Jejich rodiče pocházeli z vesnice Bouyafar, v provincii Nador ležící v nechvalně proslulé marocké oblasti. Aby měli jejich děti lepší vyhlídky než oni, utekli v půlce 20. století za prací do sousedního Alžírska. Díky pobytu na tehdy ještě francouzském území, získali Abdeslamovi francouzské občanství a mohli se snáze přesunout do Evropy a později usadit v Belgii.

Místo stabilní práce a lepšího života se však jejich děti přidali v dospělosti k teroristické skupině islamistů. Jednatřicetiletý Brahim Abdeslam se odpálil na pařížském bulváru Voltaire a mladšího Salaha zadržela policie minulý měsíc v Bruselu (více zde).

Klíčové setkání na bruselském předměstí

Když jen o několik dní po jeho zatčení zaútočili teroristé na bruselské letiště, ukázalo vyšetřování zpátky na marocké hory, odkud pocházel i Najim Laachraoui, kterého při útoku na letišti zachytily kamery. Laachroui se narodil v městečku Ajdir na severu Maroka, ale většinu života strávil v bruselské čtvrti Schaerbeek. Podle přátel a rodiny žil zcela poklidně, dokud neodjel v roce 2013 do Sýrie a nepřidal se k Islámskému státu.

Islámský stát

Bruselské předměstí posloužilo pro marocké mladíky inspirované islamismem jako inkubátor. Jejich rodiče, kteří do Belgie přišli po druhé světové válce, totiž čelili úplně jiným podmínkám. Belgie tehdy uzavřela bilaterální dohody s africkými zeměmi, jihoevropskými státy i Tureckem, na základě kterých získali nově příchozí imigranti pracovní povolení a možnost přivézt si rodinu, jak píše web Migration Policy.

Pro nově příchozí byl dostatek práce v továrnách a dolech. Jejich děti už takové štěstí neměli. Nyní tvoří imigranti nebo jejich potomci čtvrtinu belgické populace a nezaměstnanost roste. Poslední roky nemá práci okolo 20 procent mladých Belgičanů a u imigrantů je číslo ještě podstatně vyšší.

Mezi nespokojenými marockými přistěhovalci se tak snadno začaly šířit myšlenky džihádismu, které pomáhali zasít imámové z mešit. Podpořili je však také prameny nabádající ke svaté válce, které si Maročané s rodnou arabštinou mohli snadno přečíst.

Ríf je jen pojítko, ne rovnítko pro terorismus

Belgické úřady uvádějí, že komunita lidí z Rífu je poznamenaná bezprávím a agresivní kmenovou kulturou. Imigranti si do Belgie přivezli své tradiční hodnoty, chápání práva i pravidla chování stejně jako léty podpořenou nedůvěru ve státní moc. Přesto Foreign Policy varuje před stereotypizací tamějších obyvatel. Nelze na všechny pohlížet jako na teroristy. V Evropě žije mnoho imigrantů ze severního Maroka, kteří se integrovali a začali nový život.

Příkladem může být starosta Rotterdamu Ahmed Aboutaleb. Do země se přistěhoval když mu bylo 15 let a nyní ho do čela druhého největšího nizozemského města dosadili voliči už podruhé. Aboutaleb má pověst prostořekého politika, který se nebojí mluvit otevřeně. Rozruch vyvolal minulý rok, když řekl, že muslimové, kterým se v Evropě nelíbí, si mohou sbalit věci a odjet.

„Nelíbí se vám tady, tak vypadněte,“ citoval jeho slova týdeník New Europe. Podle Aboutaleba je třeba předcházet riziku radikalizace tím, že se integruje muslimská komunita do společnosti. „Zapomeňte na evropskou islamofobní bílou pravici i na politicky korektní levici. Mohou se hádat a přít ve svých salonech a studiích. Tuhle bitvu je třeba vyhrát v ulicích, od Molenbeeku do Tétouanu,“ uvedl.

Střelba ve Fakultní nemocnici Ostrava

V úterý ráno útočník zastřelil v čekárně ostravské Fakultní nemocnice šest lidí a tři další zranil. Pachatel se před zásahem policie zastřelil. Jedná se o druhý nejtragičtější případ v Česku.


  • Nejčtenější

Střelec v ostravské nemocnici zabil šest lidí. Policie ho našla, je po smrti

Útočník ráno zastřelil v čekárně ostravské Fakultní nemocnice šest lidí a tři další zranil. Policie po necelých čtyřech...

Výbuch plynu v Prešově má nejméně pět obětí, požár je uhašen

Na sídlišti ve slovenském Prešově v pátek těsně po poledni vybuchl plyn v jednom z paneláků. Zemřelo pět lidí, další...

Výbuch v Prešově: 8 obětí, 6 zadržených, na vině zřejmě špatná oprava plynu

Záchranáři prohledali všechna patra v prešovském paneláku zničeném výbuchem. Podle mluvčího města Prešov je celkem osm...

Zabila je máma? Příběh rodiny, který skončil záhadnou nehodou

Je to naprosto ukázkový příběh, ve kterém je vše: dennodenní hádky rodičů, ovlivňování dětí, vzájemné obviňování z...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vzal si do hlavy, že ho nikdo nechce léčit, řekl o střelci jeho šéf

Mužem, který střílel v ostravské nemocnici, je pravděpodobně stavební technik Ctirad V. Informaci přinesl Český rozhlas...

Premium

Cítím hořkost. Bývalý šéf mordparty poprvé promluvil o svém odchodu

Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let, stál za objasněním řady vražd a...

Premium

Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...

Premium

Kam dál, Slavie? Manažer Nezmar připouští obavy: Jsme na hraně

Na Dortmund má jednu bizarní vzpomínku. Po letech se jí zasměje, ale tehdy? V březnu 2002 bylo Janu Nezmarovi ouvej....

  • Další z rubriky

Němec, který na Silvestra najížděl do cizinců, skončí na psychiatrii

Padesátiletý Němec, který na přelomu roku v západoněmeckých městech Bottrop a Essen autem útočil na cizince a 14 jich...

Zemřeli další dva lidé zasažení erupcí sopky, počet obětí stoupl na osm

Počet potvrzených obětí po pondělí erupci sopky na novozélandském ostrůvku White Island stoupl na osm. V nemocnici...

Aktivistku Gretu zvolil časopis Time za osobnost letošního roku

Osobností roku, kterou každoročně vybírá americký časopis Time, se letos stala švédská ekologická aktivistka Greta...

Jeden z nejtragičtějších dní v Česku, píší Slováci o střelbě v Ostravě

Tragická střelba v ostravské fakultní nemocnici vzbudila pozornost i u našich sousedů. Podle slovenského listu Plus...

OVĚŘENO: Jak obstály olejíčky Frei öl® v testu?
OVĚŘENO: Jak obstály olejíčky Frei öl® v testu?

Propadli jste pleťovým a tělovým olejům a hledáte inspiraci? Vyzkoušeli jsme olejíčky Frei öl®, které slibují tu nejlepší péči pro pokožku dospělých i našich nejmenších.

Najdete na iDNES.cz