Šéfové unijních států až do večerních hodin diskutovali o doporučeních Evropské komise, která minulý týden navrhla dopad zdražování zmírnit cílenými a dočasnými daňovými úlevami či finanční podporou ohrožených skupin obyvatel. V dlouhodobější perspektivě komise hovoří o společných nákupech plynu či rozšiřování strategických zásob.
Evropské vlády se v posledních týdnech snaží zmírňovat dopad zdražování elektřiny a plynu na obyvatele snižováním daní či finanční podporou ohrožených skupin obyvatel.
„Problém je, že tady Evropský parlament a Komise vytváří velké problémy a draží nám energie, a ještě nám chtějí bránit, abychom lidem pomohli. To je nepřijatelné a já na svých požadavcích trvám,“ ohradil se před odletem do Bruselu Babiš.
Lídři Francie, Španělska či Česka již před summitem dávali najevo, že chtějí jít dál a reformovat trh s elektřinou či regulovat ceny emisních povolenek. Hlavním sporným tématem večera se podle zdroje seznámeného s průběhem jednání ukázaly být zmíněné povolenky, které chce do závěrů prosadit Babiš, podle něhož jsou jejich ceny neúnosně vysoké. Český premiér před summitem prohlásil, že chce usilovat o úpravu unijních pravidel ve snaze zamezit „spekulativnímu kapitálu“ v nákupu emisních povolenek.
Podobné výraznější kroky však podle zmíněného diplomata narážely na odpor lídrů Nizozemska, Belgie a dalších států, podle nichž není nutné dočasné zdražení řešit tak zásadními zásahy do dosud fungujícího unijního trhu. Evropská komise tvrdí, že ETS se na zdražení energií projevuje jen okrajově a hlavní příčiny jsou ve vysoké poptávce způsobené pokrizovým oživením a nedostatečných zásobách plynu.
18. října 2021 |
Do závěrů se nakonec dostala výzva komisi, aby „prověřila fungování trhu s plynem a elektřinou, stejně jako ETS“ a to za pomoci evropského regulátora ESMA.
Boj proti váhavosti kolem očkování na covid-19 Evropská unie musí v souvislosti s pandemií covidu-19 zůstat ostražitá a vystupňovat úsilí ve snaze rozptýlit odpor vůči vakcínám, shodli se prezidenti a předsedové vlád členských zemí. Zároveň vyzvali ke krokům, které by umožnily unijním státům urychlit darování vakcín do chudších zemí . "Očkovací kampaně napříč Evropou přinesly významný pokrok v boji proti covidu-19. Nicméně je nutné, abychom zůstali ostražití ohledně vzestupu a šíření možných nových mutací," píše se v závěrech přijatých na jednání Evropské rady. "Ve snaze dál navýšit míry proočkovanosti po celé unii by měly být zesíleny snahy o překonání váhavosti vůči vakcínám, například bojem proti dezinformacím," pokračuje schválený text. Závěry naopak nepřináší žádná doporučení ohledně případných karanténních opatření při nepříznivém vývoji epidemické situace, jaký aktuálně zažívá řada zemí EU. Týká se to i ČR, které hlásí nejvíce hospitalizovaných pacientů s covidem-19 od konce května. Na Slovensku, v Rumunsku, v Bulharsku a v pobaltských zemích je situace ještě horší, přičemž Lotyšsko hlásí nejvyšší denní přírůstky nákaz od začátku pandemie. V EU je podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) plně naočkovaných 63,4 procenta obyvatel, ovšem mezi jednotlivými členskými zeměmi jsou v některých případech dramatické rozdíly. |
Unijní právo a Polsko
Večer lídry vedle obecné debaty o aktuálně nepříliš úspěšném uzavírání obchodních dohod čeká také spor o podstatu unijního práva. Nizozemský premiér Mark Rutte chce za podpory pětice kolegů vyzvat Evropskou komisi, aby zablokovala Polsku finance z mimořádného fondu obnovy, dokud nezačne respektovat nadřazenost právních předpisů EU těm polským a řídit se verdikty unijního soudu. Merkelová či vůdci zemí východního křídla unie dávají najevo zdrženlivější postoj a nedá se proto čekat, že by diskuse přinesla jasný závěr.
Polsko se nenechá vydírat institucemi Evropské unie v otázce svých pravomocí, uvedl při příchodu na jednání unijních prezidentů a premiérů předseda polské vlády Mateusz Morawiecki.
Polský soud popřel nadřazenost práva EU, ohrožuje tak unijní stabilitu |
Otázka dlouhodobě napjatých vztahů mezi Polskem a zbytkem EU se na program summitu dostala poté, co polský ústavní soud zpochybnil přednost unijního práva před polským. Morawiecki ve čtvrtek prohlásil, že Varšava uznává nadřazenost unijních norem v oblastech, kde státy EU přenesly své pravomoci na unii, avšak nenechá se vydírat hrozbami zablokování fondů.
Německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek nabádala ostatní kolegy k dialogu, který je podle ní cestou k ukončení současných sporů.
„Musíme najít způsob, jak být opět jednotní, protože záplava žalob u Soudního dvora EU není řešením,“ řekla dnes Merkelová v narážce na to, že unijní justice řeší stížnosti Evropské komise na polskou reformu soudnictví prakticky každý týden. Kancléřka také poukázala na to, že dalším problémem, „který bychom měli brát velmi vážně, je otázka: Jak si jednotlivé členské země představují Evropskou unii?“. Kancléřka uvedla, že na jedné straně je EU se stále se prohlubující integrací, na druhé straně stojí otázka národních států. Dodala, že toto je předmětem debaty nejen v Polsku, ale i v jiných zemích sedmadvacítky.
Krátce po zahájení summitu schválil jasnou většinou hlasů rezoluci kritickou k Polsku Evropský parlament, který vyzval komisi k využití nového mechanismu spojujícího čerpání peněz s dodržováním principů právního státu. Předseda EP David Sassoli kvůli nemoci výjimečně nepromluvil na úvod schůzky k lídrům osobně, vážné znepokojení nad situací v Polsku však dal najevo v dopise. "Nikdy dříve nebyla unie zpochybňována tak radikálně," napsal Sassoli. |
Za Morawieckého se při příchodu na jednání postavil maďarský premiér Viktor Orbán. Dlouhodobý spojenec polského kolegy prohlásil, že unijní smlouvy nadřazenost práva EU neřeší a že si instituce přizpůsobují jejich výklad svým potřebám. „Evropské instituce oklešťují práva národních parlamentů a vlád a upravují smlouvy, aniž by k tomu měly legitimní pravomoc,“ řekl Orbán novinářům.
Naopak český premiér Babiš současnou otázku ohledně Polska nekomentuje a svého souseda nekritizuje. „Je to záležitost Polska a já k tomu rozhodně nebudu vystupovat,“ uvedl ve čtvrtek premiér před odletem do Bruselu. Česko je nyní přitom ve sporu s Polskem kvůli hnědouhelného dolu Turów.
