První fáze mise nazvané EUNAVFOR – MED sloužila k odhalování pašeráckých lodí a monitorování přesunu uprchlíků z Libye do Itálie a na Maltu. Evropská unie ji spustila červnu (více čtěte zde).
Nyní přikročila k druhé fázi mise. V rámci Operace Sofie dostanou vojenské lodě nové pravomoci. Kromě záchrany těch, kterým hrozí utonutí, se nyní zaměří i na kontrolu a zadržování plavidel u Libye. Hlavním cílem operace je chytat pašeráky lidí.
Mise nese jméno po somálské holčičce, která se v srpnu narodila na záchranné lodi u pobřeží Libye. Matce malé Sofie podle listu The Wall Street Journal trvalo pět měsíců, než se jí podařilo nalodit na plavidlo směřující přes Středozemní moře do Evropy. Před utonutím ji pak spolu s dalšími uprchlíky zachránila německá loď.
„Budeme schopni obsadit, prohledat a zabavit plavidla v mezinárodních vodách. Zadržení pašeráci a překupníci budou předáni italským soudním orgánům,“ vysvětlila v září šéfka evropské diplomacie Federica Mogherini. „Jsme také jednotní v našich diplomatických snahách najít politické řešení krizí v Sýrii a Libyi, a podpořit ekonomický a sociální vývoj států, ze kterých migrační toky pocházejí,“ dodala.
Velitel operace Enrico Credendino bude na válečné lodi Evropské unie dohlížet ze svého ústředí v Římě. K první fázi operace se připojilo jednadvacet zemí. Belgie, Francie, Německo, Španělsko a Velká Británie se zavázaly, že do druhé fáze operace vyšlou nejméně jednu fregatu. Britové například poskytnou fregatu HMS Richmond.
Uprchlická krizeDRÁŽĎANY: Čeká nás válka kultur, bojí se místní MERKELOVÁ: Právo na azyl omezovat nebudeme KAŠPÁREK: Pomáhali uprchlíkům, vyděsili je oprátky AFGHÁNISTÁN: Exodus pohání Taliban a bída KOMENTÁŘ: Uprchlíků se báli už naši dědové SUMMIT: Evropa chce zastavit lidskou vlnu miliardou eur NÁKLADY: Kolik uprchlíky stojí cesta do Evropy? PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? |
Podle stanice BBC zatím není jasné, zda mise skutečně sníží počet uprchlíků převážených pašeráky přes Středozemní moře. Evropské lodě se totiž mohou pohybovat jen v mezinárodních vodách a k libyjskému pobřežů se mohou přiblížit jen na 12 námořních mil (asi 22 kilometrů). Evropská unie chystá i třetí, agresivnější fázi operace proti pašerákům lidí, v jejímž rámci počítá i se zásahy u břehů Libye. K tomu však musí nejdřív získat souhlas Rady bezpečnosti OSN nebo samotné Libye.
Nemůžeme se zaměřit jen proti lodím, říká odborník na migraci
Experti na migraci ovšem varují, že se operace ve Středozemním moři nezdaří, pokud současně nedojde také k boji proti kriminálním gangům v Evropě. „Nadnárodní kriminální kruhy převaděčů jsou to samé jako překupníci zbraní a drog,“ prohlásil Eugenio Ambrosi z Mezinárodní organizace pro migraci.
O uprchlické krizi budou ve středu jednat také německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande. Jejich společné vystoupení bude ústředním bodem jednání Evropského parlamentu ve Štrasburku.
Letos Středozemní moře na cestě za lepším životem v Evropě překonalo už více než 515 000 migrantů, uvedl před více než týdnem úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR). Více než 383 000 jich dorazilo do Řecka a dalších 129 000 do Itálie. Zhruba 54 procent z nich jsou Syřané, asi 13 procent Afghánci. Přinejmenším 2980 utečenců při riskantní plavbě přišlo o život.
