Unijní státy program povinného přerozdělování zavedly v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Trojice středoevropských zemí se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s argumentem, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti je výlučně v jejich kompetenci.
Podle advokátky však systém umožňoval odmítnout uprchlíky, kteří by byli vyhodnoceni jako bezpečnostní riziko. „Tři žalované členské státy tudíž mohly bez problémů zajistit ochranu bezpečnosti a blahobytu svých občanů“ odmítnutím konkrétních žadatelů o azyl, uvedla Sharpstonová v tiskovém prohlášení soudu.
Evropská komise zažalovala trojici států předloni v prosinci s cílem domoci se dodržování unijního práva. Jejich zástupci ale tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť nemůže zajistit nápravu.
Připomínají, že program nefungoval a v jeho rámci bylo nakonec přesunuto výrazně méně migrantů, než se původně předpokládalo. Přerozděleno bylo asi 29 000 lidí z původně zamýšlených 160 000, své kvóty splnilo jen pět z 28 unijních států.
Česko nemá povinnost přijímat nelegály, trvá na svém Babiš
Česko stanovisko advokátky analyzuje, sdělil Babiš (ANO). Nutné je podle něj vyčkat na rozhodnutí soudu, které jediné je závazné. Dodal, že Praha využije všechny možnosti obrany a bude postup koordinovat s Varšavou a Budapeští.
Migranti jsou moc vybíraví, v EU o azyl žádat nemají, udeřili činitelé OSN |
Babiš míní, že čeští občané při vstupu do unie nikdy nesouhlasili s tím, že EU bude rozhodovat, kdo bude v Česku žít a pracovat. „S takovým výkladem smluv nebudu nikdy souhlasit. Azylová politika je věcí každého členského státu a přerozdělování uprchlíků, kteří vstoupili do EU nelegálně, rozhodně nepatří mezi naše povinnosti,“ poznamenal.
Advokátka také odmítla argument žalovaných zemí, že se na přebírání migrantů nepodílely kvůli rizikům spojeným s rychlým zpracováváním velkého počtu žádostí. Podle Sharpstonové mohly země v případě přetížení požádat o dočasné pozastavení přijímacího procesu a nikoli program úplně odmítat.
Stanovisko generální advokátky Eleanor Sharpstonové(celý dokument) |
Systém byl podle advokátky založen na třech významných zásadách unijního práva, které platí bez výjimky pro všechny členské státy: právním státu, solidaritě a loajální spolupráci.
„Nerespektování těchto povinností proto, že v konkrétním případě nejsou vítány nebo jsou neoblíbené, představuje nebezpečný první krok k rozpadu uspořádané a strukturované společnosti, která se řídí zásadami právního státu,“ uvedla ve zprávě Sharpstonová.
Slovensko nakonec ustoupilo
Maďarská reakce na vyjádření advokátky zatím není k dispozici. Mluvčí polské vlády Piotr Mueller zdůraznil, že rozhodnutí o přerozdělování zcela nesplnila většina zemí EU. Podivil se proto, že žalobě čelí jen Středoevropané. „Vzbuzuje to pochybnosti ohledně rovného zacházení se všemi členskými státy ze strany Evropské komise,“ uvedl.
KOMENTÁŘ: Kyvadlová migrace. Lidi vykládá na jihu Evropy jedna loď za druhou |
Mueller míní, že díky odmítání uprchlických kvót zeměmi Visegrádské čtyřky (V4) změnila EU migrační politiku a upustila od povinného přerozdělování migrantů. V4 tvoří kromě Česka, Polska a Maďarska ještě Slovensko. To také původně program odmítalo, žalobě se však vyhnulo tím, že nakonec přijalo nevelkou skupinu uprchlíků.
Soudní dvůr EU má v současnosti 11 generálních advokátů. Jejich úkolem je předkládat veřejně, nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí. Zpravidla v nich analyzují dosavadní vývoj unijního práva ve vztahu k dotčeným právním otázkám a navrhují rozhodnutí.
Podle původních odhadů měl soud vynést rozsudek ke konci roku. Advokátka však vydání stanoviska dříve plánovaného na červenec odložila až na tento den, což může zpozdit i samotný verdikt.
Nechci přijmout ani jednoho migranta, prohlásil premiér Babiš (srpen 2018):
27. srpna 2018 |
