EU se bude v příštích týdnech snažit vyjednat nové partnerství, jehož těsnost bude podle nich záležet na tom, zda se budou obě strany ochotny držet současných pravidel.
V den, kdy Británie po 47 letech opouští evropské společenství, podle unijních špiček nepřestává být pro EU partnerem.
„Budeme dále spolupracovat v zahraniční politice, bezpečnosti a obraně se společným cílem a sdílenými zájmy. Ale budeme to dělat každý po svém,“ uvedli lídři tří hlavních unijních institucí v textu otištěném řadou médií.
Zatímco spolupráce v těchto oblastech by podle signálů z Bruselu a Londýna po brexitu neměla oslabit, vyjednání dohody o vzájemném obchodu či právech lidí, kteří se budou chtít na druhé straně kanálu La Manche usadit v příštích letech, bude výrazně složitější.
„Bez volného pohybu osob nemůže být volný pohyb kapitálu, zboží a služeb. Bez zachování rovných pravidel (v oblastech) životního prostředí, práce, daní či státní pomoci nemůže být nejvyšší stupeň přístupu na jednotný trh. Pokud nejste členem, nemůžete si udržet výhody členství,“ napsali předsedové v textu nazvaném „Nový úsvit pro Evropu“.
Michel na dopolední společné tiskové konferenci podotkl, že unijní země by měly v nastávajících vyjednáváních s Británií zůstat jednotné jako dosud. Jejich důvěru bude nadále mít vyjednavač Michel Barnier, který příští týden představí unijní jednací strategii, již členské státy plánují schválit do konce února.
Někteří diplomaté se přitom obávají, že vzhledem k velmi krátkému času na vyjednání obtížné dohody do konce roku mohou členské země v případě neúspěšné první fáze čelit pokušení jednat o dílčích smlouvách samy.
Evropa po brexitu
Trio unijních špiček ve čtvrtek probíralo pobrexitovou budoucnost EU na společném jednání ve francouzském městě Bazoches. Jedním z témat byla konference o budoucnosti Evropy, v jejímž rámci chtějí během následujících dvou let evropští politici vést debatu s občany o zásadních tématech.
„Je velmi důležité v budoucnu mnohem více přihlížet k názorům občanů,“ odpověděl v pátek Michel na otázku, jaké je pro EU poučení z odchodu Británie. Na to, jaké změny má konference přinést, mají však zvláště europarlament a členské země rozdílné názory.
Do BREXITU zbývá
Evropský blok podle svých lídrů společnými silami dokáže i bez Británie čelit výzvám klimatických změn, digitalizace či ambicím světových velmocí, s nimiž by se sama nevypořádala žádná unijní země.
„V době velkých mocenských her a turbulentní geopolitiky záleží na velikosti,“ podotkla trojice politiků s odkazem na současné obchodní napětí mezi USA a Čínou či vyhrocenou situaci na Blízkém východě. Síla EU podle lídrů spočívá mimo jiné v tom, že je největším jednotným trhem a hlavním obchodním partnerem pro 80 zemí světa.
Von der Leyenová připomněla, že když Británie před téměř půlstoletím vstupovala do evropského společenství, mělo šest členů, dnes jich je 27. „Během té doby se naše unie stala globální ekonomickou silou. Zkušenost nás poučila, že síla nespočívá v okázalé izolaci, ale v naší jedinečné unii,“ podotkla šéfka EK.
Německo: Brexit je pro Evropu mezníkem
Dnešní vystoupení Británie z Evropské unie je podle německé vlády mezníkem pro Evropu. Berlín ho lituje, věří ale, že vzájemné vztahy budou i nadále úzké, řekl na tiskové konferenci v německé metropoli mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert.
Seibert zdůraznil, že Británie byla 47 let důležitou součástí evropského společenství. Německo si jejího přínosu vážilo. „Necháváme ji jít, i když neradi,“ poznamenal s tím, že Berlínu nezbývá než demokratické rozhodnutí britských občanů respektovat.
„My sázíme na to, že Británie bude i nadále blízkým přítelem,“ uvedl také. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že si Evropská unie do budoucna uchová jednotu a bude schopna hájit své zájmy. Evropská integrace kontinentu přinesla mír a blahobyt, podotkl také.
Pokud jde o další vztahy s Británií, přeje si podle Seiberta německá vláda, aby se o nich začalo jednat co nejdříve.
Skotsko nevylučuje referendum
Skotská premiérka Nicola Sturgeonová nevylučuje, že nechá prozkoumat možnosti legálního konání poradního referenda o nezávislosti Skotska na Británii, pokud bude britský premiér Boris Johnson i nadále proti vyhlášení dalšího takového hlasování.
Skotové o možnosti odtržení od Británie hlasovali už v roce 2014. Tehdy se vyslovilo 55 procent hlasujících pro setrvání ve Spojeném království a 45 procent proti. Skotská regionální vláda volá po dalším referendu v souvislosti s odchodem Británie z Evropské unie, jemuž Skotové většinově nakloněni nejsou, což ukázalo i brexitové referendum z roku 2016.
Podle průzkumu, který ve čtvrtek zveřejnila společnost YouGov, by nyní nezávislost podpořilo 51 procent Skotů. Podle agentury Reuters je to poprvé od roku 2015, kdy se obyvatelé Skotska v průzkumu YouGov vyslovili většinově pro samostatnost.
„Otázkou, zda zvláštní ústavní výhrada v zákoně o Skotsku ponechává jakoukoli formu referenda o nezávislosti mimo pravomoci skotského parlamentu - nebo zda naopak ponechává prostor pro nezávislé poradní hlasování - se nikdy nezabýval soud,“ řekla Sturgeonová v Edinburghu.
„Pokud by nyní britská vláda nadále Skotsku upírala právo volby, mohli bychom dospět do bodu, kdy bude nezbytné, aby tato otázka byla prověřena. Nevylučuji to,“ cituje skotskou nacionalistickou političku agentura Reuters.
S konáním skotského referenda musí souhlasit britská vláda. Premiér Johnson ale skotské všelidové hlasování o nezávislosti odmítá.
Zpěv i slzy: europoslanci schválili brexitovou dohodu:
29. ledna 2020 |
